Cesta papeže Františka střední Evropou: 7 hodin v Maďarsku versus 4 dny na Slovensku

V polovině září hostily dvě země ve střední Evropě vzácnou návštěvu. Do Maďarska a na Slovensko zavítala hlava katolické církve, papež František I. Pro papeže šlo teprve o druhou návštěvu střední Evropy v období jeho pontifikátu (naposledy v roce 2016 navštívil Polsko). Slovensko navštívil papež po 18 letech a Maďarsko dokonce až po 25 letech. Maďarsko a Slovensko se staly 53. a 54. zemí, které František I. navštívil v rámci svého papežství, přičemž šlo zároveň o jeho první zahraniční cestu po červencové operaci. Pozornost médií se upřela mimo jiné na délku jeho pobytu v obou zemích. Zatímco v Maďarsku zůstal pouze 7 hodin, na Slovensku se zdržel 4 dny. Proč tomu tak bylo?  

František I. absolvoval v Maďarsku návštěvu z kategorie „bleskových“. Právě délka této návštěvy spustila vlnu kritiky ze strany některých médií, že tímto krokem zneuctil Maďary a jejich zemi. Papež je dlouhodobým kritikem nacionalistických a populistických politiků, mezi které řadí i zdejšího předsedu vlády Viktora Orbána a jeho hnutí Fidesz. Viktor Orbán je samozvaným ochráncem křesťanské Evropy před migrací z arabských zemí a multikulturalismem. Papež naopak dlouhodobě naléhá na pomoc lidem, kteří žijí na okraji společnosti, lidem všech náboženství, kteří utíkají před válkou či chudobou. Bylo tedy otázkou, jestli se papež s Orbánem vůbec potká kvůli svým výrazně odlišným politickým názorům. Setkání nakonec proběhlo v muzeu, kde oba konverzovali asi 40 minut bez přítomnosti veřejnosti. Maďarský premiér během této schůzky daroval Františkovi list od krále Bély IV., ve kterém král prosí papeže Inocence IV. o pomoc s ochranou země i celého kontinentu před invazí Mongolů. Hned poté Orbán sdílel na sociálních sítích odkaz, ve kterém žádal papeže, aby nenechal vyhynout křesťanské Maďarsko. Chtěl tak obhájit své politické kroky, především v migrační politice. Papežova odpověď na Orbánův příspěvek na sociálních sítích na sebe nenechala dlouho čekat. Na nedělní svaté mši v Budapešti vzkázal maďarskému lidu, že kříž zasazený v zemi rozprostírá ruce směrem ke každému, a zaslal tak signál mimo jiné Orbánovi, který seděl v první řadě. Lidé kolem papeže, kteří organizovali návštěvu, odmítají tvrzení o politických důvodech stojících za takto krátkou návštěvou Maďarska. František byl oficiálně pozván pouze na neděli v souvislosti s ukončením mezinárodní eucharistické konference.

Na Slovensku papež strávil celé 4 dny, což je pro návštěvy tohoto typu vysoce nadstandardní. Délka pobytu na Slovensku byla ovlivněna hned několika faktory, zejména pak církevními událostmi v regionu: nedělním zakončením mezinárodního eucharistického kongresu v Budapešti a středečním svátkem patronky Slovenska. Během svého pobytu na Slovensku navštívil papež kromě Bratislavy i východ republiky, konkrétně města Prešov a Košice, kde navštívil největší slovenské romské sídliště Luník IX. V poslední den svého pobytu pak zavítal do poutnického města Šaštín, čímž jeho cesta po střední Evropě skončila. František má mnohem lepší vztahy se slovenskými vrchními představiteli než s těmi maďarskými. Se Zuzanou Čaputovou si velmi dobře rozuměli už od první chvíle. Prezidentka Slovenské republiky je bývalá environmentální právnička a bojovnice proti korupci, a používá mnohem tolerantnější slovník, když mluví o citlivých tématech, jakým je například migrace. Čaputová reprezentuje novou generaci evropských lídrů. S papežem se setkala už na konci roku 2020 ve Vatikánu a při této návštěvě přijal papež její pozvaní na Slovensko.

Papežovy aktivity během cesty střední Evropou opět ukázaly jak František I. využívá soft power svého úřadu. Při nástupu do úřadu se zavázal, že své zahraniční návštěvy bude směřovat do zemí, které nemají velkou pozornost zahraničních médií a s jejichž vrchními představiteli sdílí vizi budovaní společného dobra. Také se zavázal, že bude navštěvovat prioritně menší evropské země. Diametrálně odlišná délka návštěv Maďarska a Slovenska nepochybně vzbudila kontroverzi, čemu se však určitě František I. a jeho úřad nevyhnou ani v budoucnu. Už v listopadu totiž plánuje cestu na Kypr, o který už dlouhá léta vedou spor Řekové a Turci. Jak se s touto skutečností František vypořádá? Navštíví obě části ostrova nebo dá některé přednost? V každém případě lze očekávat, že jedné straně nevěnuje pouze 7 hodin svého času, zatímco druhé 4 dny, jako tomu bylo v případě Maďarska a Slovenska.