Čipová krize – další rána pro českou a slovenskou ekonomiku
Moderní technologie se staly neoddělitelnou součástí našich životů. Na výrobu oblíbených zařízení jako jsou chytré telefony, hodinky, počítače, ale i automobily, jsou potřeba polovodičové čipy. Právě těch je nyní na trhu mimořádný nedostatek. Kvůli covidu těžce zkoušená světová ekonomika tak čelí další krizi, kterou pociťuje i náš region. Ze všech odvětví je totiž nejvíce zasažen automobilový průmysl, na kterém je závislá jak česká, tak i slovenská ekonomika.
Velké automobilové závody jsou v současnosti nuceny přerušovat svoji výrobu kvůli nepravidelným dodávkám čipů. Koupě auta „na počkání“ je minimálně na nějakou dobu minulostí. Za nová vozidla si rovněž ještě více připlatíme. Co způsobilo čipovou krizi ve světě a jak dlouho bude trvat? Jak v budoucnu zabránit či předejít dopadům obdobné krize na naše ekonomiky?
Za současný nedostatek čipů na trhu může hned několik faktorů. Největší roli bezpochyby sehrála celosvětová pandemie nemoci covid-19. Po zavedení prvních protiepidemických opatření v únoru 2020, jakým byl například home office, se na trhu masivně zvýšila poptávka po elektronice. Pandemie však zastavila práci v továrnách a omezila mezinárodní dopravu, včetně čínského přístavu Jen-tchien, přes který putuje zhruba 90% světové elektroniky.
Výrobcům čipů ale přidělaly starosti i další události – požár v japonské společnosti Renesas, sněhová kalamita v americkém Texasu, která omezila výrobu místních továren na polovinu či extrémní sucho na Tchaj-wanu, které negativně ovlivnilo světového giganta ve výrobě čipů, firmu Taiwan Semiconductor Manufacturing (TMSC). Právě tchajwanská společnost je největším specializovaným výrobcem polovodičových čipů s 56% podílem na celosvětové výrobě (viz Obrázek 1). Situaci s výrobou na Tchaj-wanu v současnosti komplikuje i riziko konfliktu s Čínou, která ostrovnímu státu hrozí ozbrojeným útokem v případě vyhlášení nezávislosti. Takovým krokem by však Čína ohrozila i svou vlastní dodávku čipů, na což se do jisté míry Tchaj-wan spoléhá. Jeho tzv. „křemíkový štít” tak ostrov de-facto chrání před vojenskou intervencí.
Obrázek 1: podíl na trhu společností vyrábějících čipy
Zdroj: „Konec krize kolem čipů je v nedohlednu. Dotýká se cen elektroniky i aut, nemůže za ni ale jen covid”, 2021.
Potíž pro automobilový průmysl?
V České republice je automobilový průmysl zdrojem více než 9 % HDP, na Slovensku dokonce až 13 % HDP, což z něj činí hnací motor ekonomik obou zemí. Slovensko je světovou velmocí v počtu vyrobených aut na tisíc obyvatel (v roce 2020 se v tomto poměru vyrobilo 182 motorových vozidel). Výrobu musely částečně omezit nebo pozastavit významné společnosti v regionu – Škoda-auto a Toyota v České republice či Volkswagen a Jaguar Land-Rover na Slovensku. Postupný útlum výroby v automobilkách pak negativně dopadá na celý dodavatelský řetězec, tedy i na mnoho malých a středních podniků.
Ne všichni výrobci aut však pocítili dopad této krize. Tesla má za sebou z finančního hlediska rekordní čtvrtletí. Krize se společnosti Elona Muska vyhnula zejména z toho důvodu, že firma nejrychleji zareagovala na změny na trhu a okamžitě se jim přizpůsobovala. Zatímco konkurenční výrobci očekávali sníženou poptávku po automobilech a omezili tak objednávky výrobního materiálu, Tesla i v nepříznivém období plánovala růst. Navíc se přeorientovala na čipy nové generace, kterých je na trhu dostatek. Lépe jsou na tom také asijské automobilové společnosti, jejichž výrobní továrny se nacházejí především v Asii, díky čemuž si rychleji dokážou zajistit dodávky. Jde například o jihokorejský Hyundai, který působí v slezské obci Nošovice a plánuje vyrábět i vlastní čipy, aby snížil závislost na současných dodavatelích.
Podle serveru CNBC může nedostatek polovodičových čipů na trhu trvat až do roku 2023. Krizi by mohla vyřešit výstavba nových výrobních hal ve světě, čímž by se navýšila výroba čipů a zároveň snížila závislost na tchajwanské společnosti TMSC. Ta plánuje výrobu rozšířit i v našem regionu. Odborníci však v tomto ohledu upozorňují ještě na jeden problém – přílišnou závislost našich ekonomik na automobilovém průmyslu, kvůli které jsou Česká republika i Slovensko méně odolné vůči hospodářským krizím. Na automobilky jsou totiž navázané i sklárny, textilky, výrobci elektroniky a další obory, více či méně související s výrobou vozidel. Všechny tyto podniky jsou krizí rovněž ovlivněny. Není však jednoduché přilákat do země nové společnosti, jejichž zaměření nesouvisí s výrobou motorových vozidel, jelikož v mnoha odvětvích nedisponujeme dostatkem kvalifikované pracovní síly. V budoucnu je potřeba učinit kroky k tomu, aby byly naše ekonomiky odolnější a reakceschopnější, a dokázaly tak novým krizím lépe čelit.