Dokonalý chaos v Iowě
Předvolební mítinky prezidentských kandidátů v USA mají jedno společné – z pohledu Evropana se podobají vystoupením rockových hvězd, kdy za jekotu mladých dívek, skandování armádních veteránů nebo nepřetržitému mávaní vlajkami starých babiček Vám modla z televizních obrazovek metr od Vás povídá pohádkový příběh o tom, že on je ten jediný, který dokáže porazit strýčka Donalda a přinést všeobecný blahobyt každému Američanovi. Opodál se mezitím můžete postavit do fronty ke stánku, kde Vám děda v kšiltovce prodá mikinu s podobiznou kandidáta za 50 dolarů. Na zhruba hodinovou sešlost si musíte vystát zhruba dvouhodinovou řadu venku v mrazu. Umíte si podobnou situaci představit? Zcela jistě ne. Já však již ano. Tento týden jsem měl tu čest navštívit zapomenutý kout USA a na vlastní kůží zažít “last minute” agitaci všech kandidátů, a také samotný proces tzv. caucuses neboli volebních shromáždění.
První primárky se konají tradičně v Iowě a jsou dle amerických komentátorů podceňovány a zároveň přeceňovány. Proč? Když vyhoříte hned v Iowě, tak máte většinou malou šanci se z toho vzpamatovat a bývá téměř pravidlem, že Vaše kampaň nebude mít dlouhého trvání. Na druhou stranu bílé složení obyvatelstva kukuřičného státu neodpovídá rasovému rozložení celých Spojených států, a proto nemusí znamenat vůbec nic.
Primárky Demokratické strany v Iowě byly po obrovské ostudě spojené s výpadkem sčítací aplikace po čtyřech dnech konečně sečteny. Středově orientovaný Buttigieg vyhrál zřejmě o pouhou desetinu procenta nad levicovějším Sandersem. Proč to slovíčko zřejmě? Samotní Demokraté totiž pochybují o přesnosti výsledků a požadují jejich prověření.
Volby se konaly toto pondělí a o jejich pravidlech měli v některých okamžicích pochybnosti nejenom voliči, ale také samotní proškolení volební komisaři. Registrovaní voliči se musí dostavit v čase 18:30 – 19:00 do určeného místa a čekat na další pokyny komisařů. Kdo přijde mimo tento interval, má smůlu a není již do místnosti vpuštěn. V průběhu zhruba dvouhodinového procesu jste v prvním kole vyzvání, abyste se postavili ke kapitánovi reprezentujícího Vašeho favorita. Pokud nezíská v tomto kole alespoň 15 % podporu, tak je Váš hlouček rozpuštěn a můžete jít buďto domů nebo v druhém kole podpořit tým jiného kandidáta. Při volbě tedy neházíte žádnou obálku do urny, jak by asi každý čekal. Hlasování se s jistou nadsázkou podobá volebním shromážděním ve starověkých Aténách a v některých okrscích se koná za účasti několika stovek lidí – jedná se proto o dokonalý chaos.