Kam směřuje česká politika a co můžeme očekávat v nejbližší době? Jak se naše společnost vypořádá s problematikou sucha? A co bude pro svět znamenat, pokud KLDR získá jaderné zbraně? Jednoduše jsou témata, která se dotýkají každého z nás. Naši přední analytici proto pro Vás pravidelně připravují stručné komentáře a v kostce přináší náš pohled na věc.

Drahé Dukovany jako příležitost pro firmy i obce

Fotografie Zbyňka Stanjury z tiskové konference vlády, na které oznamuje, že Dukovany se budou rozšiřovat. Za čtyři sta miliard korun. Musím říct, že stejně vyděšeně vypadám i já, když mi děti řeknou, o co si napsali Ježíškovi na Vánoce. Dostavba jaderné elektrárny je největší a nejdražší zakázkou v novodobé historii naší země. Dva bloky bude stavět korejská KHNP, která ve výběrovém řízení porazila francouzskou firmu EDF.

Už teď se kde kdo ptá, jak bude Stanjura vypadat – nebo spíš další ministr financí – až bude v ruce držet konečný účet. 400 miliard korun je totiž suma založená na současných cenách. Podle analytiků je možné, že konečná částka může být i třikrát vyšší, nehledě na zpoždění celé stavby. V plánu stojí, že první reaktor by se měl začít stavět v roce 2029 a do zkušebního provozu by měl být uveden v roce 2036.

Česko sází mimo jiné na masivní zapojení tuzemských firem. A určitě toto bylo i jedním z nejvíce zvažovaných kritérií tendru. Korejci uvedli, že by mohli spolupracovat až s 200 firmami a uzavřeli 76 memorand o porozumění. Konkrétní ale nebyli, takže o potenciálních dodavatelích se mnoho neví, pokud nakonec skutečně nějací budou. Spolupráci zatím potvrdila například plzeňská firma Doosan Škoda Power, která by měla dodat hlavní turbínu. Memorandum o spolupráci podepsala pražská společnost G-Team, která se specializuje na strojovny. Dohody s KHNP už stihly uzavřít i další firmy (např. Metrostav DIZ, OSC, Nuvia, MICo, Sigma Group aj) Podniky a svazy teď musí jednat rychle. Věří, že se jim podaří dosáhnout dříve deklarovaného 65procentního podílu na projektu.

Účast při realizace je jedna věc, ta druhá v jaké pozici. České firmy by si měly pojistit, aby nehrály třetí nebo dokonce čtvrté housle, ale byly součástí vrcholového managementu. Důvodů je hned několik. Zaprvé jsou to kontakty na místní dodavatele a subdodavatele a další zdroje, za druhé je to dokonalá znalost prostředí, které může být pro Korejce trochu komplikované a za třetí je to bezesporu orientace v tuzemské legislativě. Takové zkušenosti stojí za to ocenit. Pro Česko by to samozřejmě znamenalo místní i zahraniční renomé, rozvoj technologií, rostoucí poptávku po zaměstnancích a v neposlední řadě fakt, že po dokončení stavby firmy nikam neodejdou a případné problémy dokážou rychle vyřešit.

Spolupráce s Korejci by mohla otevřít dveře i dalším firmám, které nejsou přímo navázané na energetiku. Premiér Petr Fiala totiž nelenil a hned volal jihokorejskému prezidentovi Jun Sok-jolovi. Téma: zájem Česka o korejské investice, zvýšení objemu vývozu do Koreje a samozřejmě pozvánka do Prahy (a zřejmě taky na Třebíčsko). Tamní kancelář potvrdila, že hlava státu navštíví Česko v září. Korejci koneckonců taky vědí, co je v sázce a chtějí si investici pojistit. Minulý týden (tedy bezprostředně po vyhlášení vítěze) přijel na tři dny korejský ministr průmyslu, obchodu a energetiky a jednal nejen s Fialou ale taky se svým protějškem Jozefem Síkelou.

Je třeba taky počítat s tím, že výstavba bloků výrazně ovlivní i přilehlé obce. V těch přibude během přípravných prací a pak samozřejmě i při samotné stavbě reaktorů tisíce nových obyvatel. A i to je příležitost pro místní firmy, která se nemusí opakovat. Nové silnice, nové bytové komplexy, hotely a penziony, obchody, školy a školky a další služby. Do budoucna je třeba počítat s tím, že rozšíření elektrárny bude znamenat taky více kmenových zaměstnanců, kteří budou na Třebíčsku bydlet. Větší města i malé vesnice by se měly vyvarovat kritice a spíš se zaměřit na potenciální rozvoj a investice. Radnice by už teď měly přemýšlet nad případnou změnou územního plánu a už teď oslovovat stavební firmy. Protože kdo bude nejlépe připraven, nebude za dva roky překvapen, že se mu tam nastěhují stovky nových zaměstnanců elektrárny.

Dřív než začne samotná stavba reaktorů v Dukovanech, bude příprava stát až 85 miliard korun. Peníze půjdou na přípravu stanoviště, přípravu projektu a taky objednání součástek, které mají dlouhou dodací dobu.

O výdajích by mělo být jasněji do konce roku. Tento termín pro finální návrh financování si stanovil polostátní ČEZ, který má celou investici na starosti. Investorem by měla být dceřiná firma Elektrárna Dukovany II, podle předběžných plánů by měl financování stavby zajistit stát formou návratných půjček. ČEZ navíc už začal pracovat na smlouvě s Korejci. Konečný návrh má kabinet dostat na přelomu února a března příštího roku. Podpis smlouvy je naplánovaný na konec března 2025 (tedy půl roku před volbami do Poslanecké sněmovny).