Elektřina v hlavní roli aneb kupte si plynový vařič a baterku
Bylo úterý a já jsem jela jako každé dopoledne do práce. Stála jsem na eskalátorech do metra, přede mnou i za mnou stála spousta lidí. Stejné množství jelo na schodech vedle. Nastoupila jsem do vozu a říkám si, že kdyby zhasla elektřina, jak to vyřeším? Tramvají nepojedu, to je stejný problém. Autobus přece má motor, to by mohlo fungovat. Jenže kdo by řídil dopravu, když by nefungovaly semafory? Asi bych musela jít pěšky, třeba bych těch několik kilometrů do odpoledne ušla.
Moje myšlenky se zatoulaly k otázce, jak moc jsme vlastně závislí na elektrické energii. Vezmu to popořadě. Ráno vstanu a ani si nevyčistím zuby, protože mám elektrický kartáček. Kafe si taky neudělám. Ani žádné jiné pití, vodu na elektrickém hořáku taky neohřeju. Asi se umyju studenou vodou, protože mám elektrický ohřívač. Aspoň že ten ručník je jenom kus látky.
Cestu do práce jsme si už řekli, půjdu pěšky. Nebo můžu jet na kole, nebo běžet. Zdravé tělo, zdraví duch.
Co budu během dne jíst? Pokud jsem si udělala nějakou krabičku s obědem, tak si ji nemám jak ohřát. Kotlíkový guláš nemají v žádné restauraci poblíž. Smůla. Můžu si dát rohlík za předpokladu, že je někdo nějakým způsobem upekl. Ale jenom suchý, když nejdou ledničky, není ani máslo nebo šunka.
Do obchodu půjdu pro trvanlivé potraviny. Mléko v krabici, croissant v obalu, čokoláda…co ještě?
„Já jsem na elektřině úplně závislá!“ došlo mi. Samozřejmě je to jenom úvaha, ale pěkně strašidelná.
Pyrenejský blackout
Bylo pondělí 28. dubna deset hodin dopoledne, když ve Španělsku a taky Portugalsku, Andoře a části Francie přestala fungovat elektřina. Miliony lidí docela oprávněně začaly mít obavy. Obyvatelé nechápali, co se děje a jak dlouho to bude trvat. Nevěděli, jak se v takové situaci mají chovat. Obchody s potravinami vzali útokem a snažili se alespoň trochu zabezpečit sebe a své rodiny. Největší problémy byly samozřejmě v dopravě. Nejen že nefungovaly lokální spoje, potíže byly taky na železnici a na letišti. Dodávky se podařilo postupně obnovit ještě tentýž den. Tak rozsáhlý blackout je ale vždy milník, který přiměje lidi k zamyšlení.
Všichni se ptali, co mohlo tak velký výpadek způsobit. Odpověď ani teď není zcela uspokojivá. S největší pravděpodobností nešlo o kybernetický útok. Nejvíc se pracuje se dvěma verzemi: počasí anebo nezvládnutá síť z obnovitelných zdrojů. V tom prvním případě se mluví o jistém výjimečném atmosférickém jevu, který porušil přenosovou síť. Bohužel tato verze není ani zdaleka tak uspokojivá, jak by se na první pohled zdálo. Počasí zkrátka neovlivníme a vždy tady bude riziko, že nastane „nějaký jev“. Ve druhém scénáři jde o slabou elektrickou síť a obnovitelné zdroje – konktrétně mohlo jít o řetězovou reakci spojenou se solárními elektrárnami.
Riziko českého blackoutu
Odborníci se shodují, že v České republice žádný podobně rozsáhlý blackout nehrozí. A už vůbec ne žádný dlouhodobí. Tuzemská elektrická síť je totiž podle expertů velmi robustní a patří k nejsilnějším v Evropě. Navíc je tuzemsko dobře navázané na okolní státy a taky máme výhodu pestrého energetického mixu. Provozovatel soustavy ČEPS má navíc v krajním případě pro rizikové situace připravenou sadu technických a organizačních opatření.
Ohrožení blackoutem přichází v momentě vážných přírodních katastrof, například při extrémních povodních nebo povětrnostních podmínkách. Opatrně se mluví taky o hrozbě kybernetického útoku, vzhledem k vyhrocené geopolitické situaci v Evropě.
Blackout není nic nového
Lidé ve světě už blackouty zažili. Horší i ty méně závažné. Rozsahem největší byl v Indii po roce 2000. Tehdy zůstalo bez proudu po celý den na 700 milionů lidí. Nejdelší výpadky ale postihují oblasti, které jsou nějakým způsobem izolované. Na Novém Zélandu trvalo několik týdnů, než se jim podařilo obnovit soustavu. V Evropě se poslední blackout odehrál loni. Jeho centrum bylo v Černé Hoře a rychle se rozšířil do okolních zemí. New York bez elektřiny v roce 1977 vedl k nevyčíslitelným škodám způsobených násilnostmi a rabováním. V roce 2003 to s trochou nadsázky vypadalo jako oslava, kdy barmani rozdávali pití zdarma, protože se v teplém počasí všechno kazilo.
Jak přežít blackout
Bez elektřiny se dá přežít, pokud si uvědomíte, jak moc jste na ní závislí a jste schopní připravit si alternativní zdroje. V první řadě je potřeba myslet na léky. Pokud užíváte něco, bez čeho nepřežijete, je nutné si zajistit dostatečně velkou zásobu. A případně i přenosnou ledničku. Mobil. Jak dlouho vydrží nabitý? Den, dva? Je dobré mít připravenou zásobu pitné vody a hlavně trvanlivé potraviny případně i plynovou bombu a vařič, podle expertů alespoň na dva dny. Svítilnu, náhradní baterky, svíčky a zapalovač. A rovnou si do té tašky, ve které tohle všechno budete mít, připravte i lékárničku, protože po tmě se určitě někde bouchnete.
Já to vidím tak, že si vezmu náhradní autobaterii a tu budu skladovat hezky nabitou dole ve sklepě. A náplasti, jsem totiž nešika. Připravena.