Blog

Kam směřuje česká politika a co můžeme očekávat v nejbližší době? Jak se naše společnost vypořádá s problematikou sucha? A co bude pro svět znamenat, pokud KLDR získá jaderné zbraně? Jednoduše jsou témata, která se dotýkají každého z nás. Naši přední analytici proto pro Vás pravidelně připravují stručné komentáře a v kostce přináší náš pohled na věc.


,

Finsko a Česká republika: Jak se česká pandemická reakce srovnává s nejlépe připravenou zemí na světě?

Zatímco koronavirová pandemie začala pustošit většinu částí světa, Finsko a Česká republika její nástup zvládly dobře. Ani jeden z těchto států nevyjde z pandemie bez úhony, avšak následky nejsou nikterak fatální. Ke včerejšímu dnu bylo v České republice 6 914 a ve Finsku 3 868 potvrzených případů nakažených novým typem koronaviru. Rozdíl je markantní, ale přepočet čísla nakažených na milion obyvatel ukazuje, že je situace v obou zemích podobná. Česká republika má 691 nakažených na milion obyvatel, v případě Finska se jedná o 680 nakažených. Finsko bylo před vypuknutím pandemie považováno za jednu z nejpřipravenějších zemí a v indexu Global Health Security 2019 se zařadilo na první místo ve světě v oblastech biologické bezpečnosti, laboratorních systémů, připravenosti na pohotovostní situace a plánování reakce. Česká republika je v současnosti schopna udržovat šíření COVID-19 na podobné úrovni jako Finsko. 

Finské přípravy

Finská příprava na pandemii sahá až do 50. let minulého století. V roce 1958 byl zřízen Národní fond pro mimořádné zásoby a zároveň vstoupil v platnost zákon o mimořádných zásobách. Své první zásoby pro případy nouze vytvořilo Finsko o dva roky později. Stav finských zásob je udržován v tajnosti, a proto není znám počet zásob, umístění ani informace o nových dodávkách. Je ale známo, že zásoby jsou rozmístěny po celé zemi a skládají se ze zdravotnického materiálu (včetně roušek), obilí, oleje, zemědělských nástrojů a materiálu pro výrobu střeliva. Finsko na nouzové zásoby v souvislosti s nástupem pandemie sáhlo poprvé od 2. světové války.

Novější přípravy začaly v roce 2017, kdy vstoupil v platnost nový zákon o přenosných nemocích. Tento zákon mimo jiné vyžaduje, aby se všechny úrovně vlády, od federální až po obecní, připravovaly na potenciální pandemie. V případě existence pandemie musí podniknout okamžitá opatření. Podle tohoto zákona se země v minulosti připravovala také na možné šíření dalších typů koronaviru – SARS a MERS. Zákon také jasně stanovuje rámec povinností a odpovědnosti mezi systémem zdravotní péče a systémem sociálních služeb. V neposlední řadě umožňuje lékařům zodpovědným za přenos nemocí v obci izolovat nakaženého nebo jedince podezřelého z nákazy. To snižuje zatížení administrativy a dává lékařům silnější roli při rozhodování na jimi spravovaném území. Podle tohoto zákona je COVID-19 klasifikován jako „přenosná nemoc“, a proto je veškeré testování a peče zdarma.

Tabulka 1: Srovnání opatření přijatých ve Finsku a České republice v boji proti COVID-19

Zdroj: Vláda ČR a Ministerstvo vnitra Finska

Obě země v současné době testují podobným tempem. Finsko provádí 4000 a Česká republika 8000 testů za den (česká populace je dvojnásobná v porovnání s finskou). K velkému nárůstu nově nakažených ve Finsku došlo 6. dubna (viz Obrázek 2), dva dny poté, kdy se začal výrazně zvyšovat počet denních testů. Náhodné testování začalo 7. dubna.

Jedním z hlavních pozorovatelných rozdílů mezi těmito zeměmi je počet uzdravených osob. THL (Národní ústav pro zdraví a sociální péči) hlásí 2000 uzdravených a 1770 aktivních případů. Česká republika má 1597 uzdravených a 5 317 aktivních případů. Tento velký rozdíl je pravděpodobně způsoben zdrojem čísel, jelikož u Finska jsou pouhým odhadem, ale u České republiky se jedná o oficiálně ohlášený počet uzdravených. Obě země mají podobnou úmrtnost na tuto chorobu: 2,7% v České republice a 2,4 % ve Finsku.

Obrázek 1: Denní nárůst potvrzených případů v procentech

Zdroj: MZČR a THL

Porovnání čísel 

Finsko, jakožto jedna z nejlépe připravených zemí na pandemie, zvládlo současnou situaci velmi dobře. Stejně jako Česká republika. Příprava na pandemii nebyla v České republice tak intenzivní a hluboká jako ve Finsku, avšak při pohledu na počty infikovaných na milion obyvatel jsou výsledky hodně podobné. Je to důkaz účinné reakce České republiky na nástup pandemie.

Obrázek 2: Počet potvrzených případu za posledních 14 dní ve Finsku a České republice

Zdroj: Vlastní kalkulace na základě údajů od MZČR a THL

Jak se Česká republika vyrovnává se současnou situací? 

Finská příprava na pandemii je jednou z nejlepších na světě, a proto není divu, že současný boj s COVID-19 zvládají dobře. Při jednoduchém pohledu na čísla by bylo snadné říci, že Finsko při zvládání současné pandemie odvedlo lepší práci než Česká republika. Když si však doplníme čísla do kontextu tak můžeme vidět, že počty infikovaných, úmrtnost a denní procentuální nárůst je na milion obyvatel téměř totožný v obou zemích. Denní procentuální nárůst byl v posledních dnech v českém případě dokonce o něco nižší. Česká připravenost na pandemii možná nebyla na stejné úrovni jako ve Finsku, avšak čísla ukazují, že se včasná opatření přinesla své výsledky podobné těm finským.
Autorem textu je Ryan Jacobsen, editace Šárka Prát, překlad Martin Sedláček. Další vydání nového newsletteru ze série „Jeden nepřítel – Evropa vs. COVID-19“ očekávejte v úterý 28. dubna 2020.