Kam směřuje česká politika a co můžeme očekávat v nejbližší době? Jak se naše společnost vypořádá s problematikou sucha? A co bude pro svět znamenat, pokud KLDR získá jaderné zbraně? Jednoduše jsou témata, která se dotýkají každého z nás. Naši přední analytici proto pro Vás pravidelně připravují stručné komentáře a v kostce přináší náš pohled na věc.

Koronavirus a jak se s ním lidé vyrovnávají

Současná pandemie koronaviru se podepsala i na chování lidí. V Česku jsme tak mohli zaznamenat masové skupování konzerv, rýže, těstovin a mouky. V poslední době z pultů mizí i droždí a Češi se rovněž dali do šití roušek. Jaká situace nastala v dalších zemích?


Na až někdy absurdní případy, jak se s pandemií vyrovnat, upozorňuje portál POLITICO v článku Cologne Sanitizer, Boxed Wine and Bidets: How People in 68 Countries Are Coping With Coronavirus. Autorkou textu je Amanda Sloat z amerického think tanku Brookings. Sloat posbírala poznatky od lidí z 68 zemí světa, se kterými se seznámila za více než 20 let své praxe v oblasti mezinárodních vztahů.

Jako první přišlo na řadu téma toaletního papíru a autorka připomíná bitky mezi zákazníky v Austrálii či tvrzení nizozemského premiéra, že papíru je dostatek pro „konání potřeby“ po dobu deseti let. Strach o nedostatek toaletního papíru se prý netýká Libanonu. „Zažili jsme 20 let občanské války a za tu dobu jsme nikdy neměli nedostatek toaletního papíru,“ odpověděl Sloat jeden z jejích zdrojů.

Ne u všech osob či v kulturně odlišných zemích je toaletní papír tak hojně využíván. Nicméně myšlení „vykupovat“ zboží pro případ krize je podobné. Tím dochází ke značně vyšší poptávce po bidetových sedátkách a bidetech.

Autorka rovněž zmiňuje problém, že dezinfekční prostředky zmizely ihned z regálů v podstatě kdekoli. Ve Spojeném království byly zaznamenány případy, kdy lidé odcizili nádoby s dezinfekcí na ruce z ordinací doktorů a z nemocnic. Zájem Amandy Sloat upoutaly i případy domácí výroby alkoholu z ovoce v ČR a jeho využití jako dezinfekce. Připomíná i nadsázku běloruského prezidenta Lukašenka, že vodka je dobrá nejen pro dezinfekci rukou, ale (pití) pomůže zabít virus. V Turecku je naopak jako dezinfekce používána tamní obdoba kolínské.

Jiným případem jsou roušky. Zatímco na západě jsme se s nimi mohli setkat velmi zřídka, zejména v asijských státech bylo nošení roušek poměrně běžné již dříve jako ochrana před znečištěným ovzduším. Např. v Indii kvůli koronaviru začaly v klášterech rouškami zakrývat různé náboženské předměty, kterých se lidé dotýkají.

Stranou nezůstává ani panické vykupování. To nese v Německu označení „hamsterkauf“ (doslova obdoba českého výrazu křečkování). Autorka upozorňuje, že v západním světě se nejpopulárnějším artiklem pro vykupování staly těstoviny. Ve Španělsku je značná poptávka po tradiční šunce „jamón“. V Kyrgyzstánu byli lidé motivováni k nákupu mouky a cukru a v Moldavsku šel „na dračku“ česnek, jehož cena se následně zvýšila trojnásobně. V Afghánistánu kvůli náhlé poptávce nahoru vystřelily ceny rýže, pšenice a rostlinného oleje. Řekové naopak skoupili sýr feta a Srbové se zásobují tamní pálenkou rakijí. Ve Finsku se trhákem stává krabicové víno.

Zajímavým faktorem ovlivňujícím poptávku po specifických výrobcích v řadě zemí je i historická zkušenost. Resp. lidé skupují to, s čím mají zkušenost, že bylo nedostatkové. Sloat tak uvádí příklad Litvy, kde lidé nakupují potraviny, které byly problematické k dostání za dob sovětské nadvlády.

Ukázková je i zkušenost z Bosny a Hercegoviny. Tato země v devadesátých letech prodělala dlouhou válku a samotné hlavní město Sarajevo bylo v obležení po dobu 1 425 dní. To zanechalo v lidech otisk i do současnosti a ti se tak začali značně zásobit. V Iráku je vzhledem k nestabilní situaci naopak běžné mít doma zásoby jídla cca na měsíc.

V jiných zemích lidi více trápí obava ze vzniklých ekonomických problémů. Autorka tak ukazuje na příklad Gruzie a Ukrajiny. Tyto země v devadesátých letech zaznamenaly silné ekonomické otřesy, které si lidé nesou v paměti dodnes. Problém je i s důvěrou ve vlastní měnu (historicky docházelo ke značné inflaci) a lidé tak peníze proměňují za zboží z obavy, že peníze ztratí svou hodnotu.

Vzhledem k pandemii je ve společnosti a kultuře důležité přijmout i jisté změny. Podle autorky je situace obtížná zejména pro Francouze, kteří mají ve zvyku se při setkání líbat na tvář. To podle průzkumu praktikuje 66 % Francouzů. Zatímco v určitém sociálním odstupu dle Sloat excelují introvertní Finové.

Po světě se rovněž objevují „lidové recepty“, jak virus zničit. V Moldavsku například věří, že virus zabije pití horkého čaje. V Indii pak jde o užití kurkumy či zázvoru v kombinaci s kravskou močí (krávy jsou v Indii posvátné). V Libanonu křesťanská komunita používá svěcenou vodu.

Aktuálními se stávají i konspirační teorie. (Pozn. autora: V ČR ze strany dezinformačních webů mezi populární konspirace patří, že koronavirus je americká biologická zbraň nebo že jde o falešnou pandemii mající zamaskovat vojenský útok na Rusko. Více viz Falešné zprávy o koronaviru na českém internetu) V Afghánistánu řada lidí věří, že koronavirus je útokem proti muslimům, aby jim bylo zabráněno vykonávat náboženské obřady – scházet se v mešitách. Jiní zase věří, že virus je mocenským soubojem mezi USA a Čínou a že se jich tedy osobně netýká.

Taliban např. hlásá, že virus byl seslán jako boží trest za nedostatečnou víru a za neposlušnost. V Egyptě je naopak obviňováno Muslimské bratrstvo, že se snaží virus šířit do státních složek jako armáda či policie. V Íránu klasicky obviňují USA a Izrael. Z Číny se pak objevují hlasy, že virus byl do země zavlečen americkou armádou.

Stranou, jak se s pandemií vyrovnat, nezůstává ani humor. V Jihoafrické republice se pozdrav dotykem loktů, namísto potřesení rukou, stal tanečním prvkem. V Srbsku se hitem stalo video opékání prasete, jemuž byla na rožni nasazena rouška. Video bylo opatřeno slovy o důležitosti prevence.

Ve Spojeném království je pro utužení morálky používáno motto: „Vaši dědové byli povoláni do války. Vy jste povoláni, abyste seděli na gauči. To dokážete!“ Evropané také o viru žertují se slovy, že dochází k historicky první skutečnosti, kdy originál je z Číny a kopie z Milána.


Mnoho lidí se během pandemie ocitá v pro ně netypické situaci, se kterou se nikdy nesetkali – nachází se v domácí karanténě. Doporučení, co si pro případ karantény opatřit a jak se se situací vyrovnat, přináší portál Business Insider v článku What to buy if you’re quarantined at home during the coronavirus pandemic.

Článek odkazuje na doporučení amerického Ministerstva pro vnitřní bezpečnost a na doporučení Amerického červeného kříže. Základem jsou tedy potraviny na dva týdny. Dále je důležitá dostatečná zásoba hygienických a čisticích prostředků.

O čem se již tolik nemluví je, že důležité je mít zásobu léků, které osoba v karanténě běžně užívá. Zásoba by měla být až na 30 dní. (Pozn. autora: Za zmínku stojí, že většina léků v USA pochází z Číny.) Potřebné je také mít v pořádku domácí lékárničku pro případ náhlých poranění, které si tak člověk zvládne ošetřit sám. Lidé by také neměli zapomínat na zásobení se dalšími pomůckami jako kontaktní čočky, baterie do naslouchátek apod. Na místě je rovněž mít u sebe kopii své zdravotní dokumentace.

Zapomínat bychom neměli ani na své duševní zdraví a předzásobit se věcmi jako jsou knihy či deskové hry. V tomto je potřeba myslet i na děti a mít pro ně připravené zajímavé aktivity.


Specifickým se nyní stává i proces návštěvy obchodů. Australská televizní stanice ABC se zaměřuje na téma, jak minimalizovat riziko nákazy během nákupu v článku How to minimise your coronavirus risk while shopping at the supermarket.

Základem je podle oslovených expertů držet si odstup. V australských obchodech se tak na podlaze objevují značky, které zákazníkům vymezují odpovídající vzdálenost.

Obrázek 1: Značky na podlaze obchodu (Austrálie)

Zdroj: abc.net.au, 2020

Rizikem pro šíření nákazy jsou i madla košíků a nákupních vozíků. Pozor bychom si měli dát i na další věci, kterých se dotýkáme, jako jsou nákupní tašky. Během nákupu bychom měli obzvláště klást důraz na to, abychom se nedotýkali tváře a následně si pečlivě umýt ruce.

Minimalizovat bychom měli i čas, který nákupy strávíme. V tom nám pomůže, když si doma připravíme seznam zboží namísto následného procházení se mezi regály takříkajíc naslepo.

Lidé, kteří se cítí nezdraví, by se také neměli na nákupy vydávat a měli by využít donáškových služeb.

Článek diskutuje i možnost nákazy z vystaveného jídla. Ta je podle oslovených expertů menší. Nicméně potraviny jako volně vystavené ovoce či zeleninu bychom měli před konzumací důkladně omýt, i když přenos viru prostřednictvím konzumace potravin nebyl dosud zaznamenán.