Koronavirus a životní prostředí
Zřejmě každý z nás již dříve zachytil informace o zlepšení stavu ovzduší vlivem utlumení dopravy a výroby. Emise nad čínskými městy například klesly až o 40 %. Značný mediální ohlas vyvolaly i zprávy, že v kanálech v italských Benátkách se pročistila voda natolik, že je po letech znovu průzračná a jsou v ní vidět ryby. Jaké další dopady pandemie koronaviru resp. jejích doprovodných efektů můžeme pozorovat ve vztahu k životnímu prostředí?
Tématem se zabývá Konference OSN o obchodu a rozvoji (United Nations Conference on Trade and Development, známá také pod zkratkou UNCTAD). Ta publikuje souhrn zaměřený na environmentální dopady koronavirové krize a na výzvy, před kterými v tomto směru stojíme.
Zpráva zmiňuje „dramatické“ zlepšení kvality ovzduší s tím, že v březnu a v dubnu se značně snížila výroba a intenzita dopravy – pouze objem letecké dopravy poklesl globálně o 60 %. Tím dochází i ke snížení emisí oxidu uhličitého a oxidů dusíku, což na jednu stranu vyvolává naději, že produkci skleníkových plynů dokáže lidstvo opravdu snížit, ale současně i obavu, že až krize odezní, vše se vrátí k předchozímu stavu.
Ve vztahu k pandemii koronaviru se nicméně objevují i negativní dopady vůči životnímu prostředí. UNCTAD varuje před tím, že se značně zvýšil objem nerecyklovatelných odpadů. Vzhledem k opatřením zasahujícím zemědělství a rybářství, resp. export takových produktů, vzniká rovněž značné množství organického odpadu. Ačkoliv se může zdát, že takový odpad je pro životní prostředí neškodný, jeho tlením dochází k produkci jednoho ze skleníkových plynů – metanu.
Problematikou znečištění ovzduší, resp. zlepšením jeho stavu, se zabývá například Financial Times (FT) v článku Jak koronavirus pozastavil moment klimatické změny. Za povšimnutí mimo jiné stojí grafické zobrazení porovnávající meziroční (2019 a 2020) hodnoty znečištění oxidem dusičitým v obdobích 1. března – 5. dubna. FT tak ukazují změny v jednotlivých světových metropolích a k nim přilehlých regionech. Jedním ze znázorněných regionů je i oblast Prahy a severozápadní část České republiky.
Obrázek 1: Znečištění oxidem dusičitým ve vybraných oblastech světa (porovnání 2019 a 2020)
Zdroj: Financial Times, 2020.
Pandemie má nicméně na životní prostředí i negativní dopady. Na to upozorňuje Bloomberg s tím, že jednotlivá americká města z důvodu obavy šíření nákazy uzavřela podniky zabývající se recyklací odpadu. V Itálii pak pro nakažené platí zákaz odpad třídit. V Číně zásadně vzrostlo množství odpadu z obalů, jelikož lidé více nakupují po internetu a častěji si také objednávají jídlo domů.
Zpráva rovněž zmiňuje, že nemocnice v nejvíce zasaženém Wuchanu produkovaly během krize průměrně 200 tun zdravotnického odpadu denně. Jedná se tak zhruba o čtyřnásobné zvýšení oproti normálu. V Číně také vzhledem k venkovní dezinfekci měst, ke které jsou používány látky na bázi chlóru, stoupá znečištění spodních vod.
Hrozby lze podle Bloombergem dotázaného čínského odborníka Li Shuo vnímat i ve specifické rovině. Zatímco můžeme pomyslně oslavovat zlepšení stavu dlouhodobých problémů, jako je znečištění ovzduší, na druhou stranu nyní více přehlížíme znečišťování jinou formou, což může způsobit dlouhodobé problémy, se kterými vypořádat se bude velmi obtížné.