Korovanirus vs. Zelená dohoda pro Evropu

Zelená dohoda pro Evropu je soubor opatření Evropské komise představený na konci roku 2019. Tento ambiciózní plán si klade za cíl vytvořit z Evropy klimaticky neutrální kontinent do roku 2050, na což mají být vyčleněny obrovské finanční zdroje. Na počátku roku 2020 do Evropy přichází pandemie nového typu koronaviru a s ní souvisí značné ekonomické ztráty. Začínají se tak ozývat hlasy, že by Evropská unie měla svůj finančně náročný „zelený“ plán přinejmenším odložit, či své cíle alespoň snížit.

K tématu, zda EU zvládne ufinancovat svou ambiciózní zelenou politiku, pořádal Institut pro politiku a společnost online debatu s českými ekonomy a odborníky na problematiku ochrany životního prostředí. Její záznam naleznete ZDE.

Rovněž jsme vydali Policy Brief (v angličtině), který zahrnuje témata jako znečištění ovzduší v Evropě a ve světě, zdanění paliv a potravin a otázku energetiky. Text se zaměřuje i na možné dopady pro Českou republiku (automobilový průmysl, výstavba nových jaderných zdrojů) a zabývá se i vztahem evropské zelené politiky vůči zotavení se z následků pandemie Covid-19.

Dopady pandemie na životní prostředí jsme také popsali v jednom z našich předchozích newsletterů Koronavirus a životní prostředí.

The European Green Deal must be at the heart of the Covid-19 recovery (Evropský zelený úděl musí být „v srdci“ zotavení se z Covid-19) zní titulek článku Martiny Larkin, která působí ve výkonném výboru Světového ekonomického fóra.

Podle Larkin je nynější rok kritickým pro boj se změnou klimatu. A to z pohledu ekonomik, které by v post-covidové době měly nastoupit na cestu trvale udržitelného rozvoje. Současně je tento rok obdobím, kdy dochází k revizi národních klimatických akčních plánů – klíčového prvku pro naplňování závazků vyplývajících z Pařížské dohody.

V letošním roce také podle expertky (s odkazem na Global Carbon Project) vlivem koronakrize poklesne množství emisí oxidu uhličitého nejvíce od konce 2. světové války.

Obrázek 1: Emise CO2 od roku 1900 do současnosti

Zdroj: BBC, 2020.

Finanční prostředky určené na řešení koronakrize by podle Larkin měly být určeny strategicky, aby stimulovaly ekonomická odvětví a jednotlivé subjekty k opouštění užívání fosilních paliv. Peníze určené na odstraňování následků pandemie budou podle ní určovat ekonomické směřování Evropy v budoucích desetiletích, a proto bychom se měli zasadit, aby tyto prostředky pomohly vytvářet zelenější, odolnější a inkluzivní budoucnost.

Podle Larkin je rovněž zřejmé, že žádná vláda nebo ekonomické odvětví nedokáží zvládnout situaci samostatně. Proto je třeba vytvářet, pokud chce Evropa uspět, silná partnerství a úzkou spolupráci mezi veřejným a soukromým sektorem. Na půdě Světového ekonomického fóra tak vzniká akční skupina pro Zelenou dohodu pro Evropu. Ta si klade za cíl propojovat veřejný sektor se soukromým.

vropská unie by mohla čelit horší pandemii než Covid-19, pokud spláchne Zelenou dohodu (The EU could face a worse pandemic than Covid-19 if it waters down its Green Deal) píše poradce OSN pro oblast životního prostředí Fazlun Khalid na webu Euronews.

Khalid upozorňuje, že zatímco vlivem pandemie se snižují emise oxidu uhličitého, vlády netrpělivě čekají, kdy se ekonomické aktivity znovu plně obnoví. V EU se tak ozývají hlasy požadující odklad implementace Zelené dohody.

Podle Khalida si EU musí uvědomit, že považovat Zelenou dohodu za nižší prioritu by byla velká chyba. Vědci již dlouhodobě varují před zasahováním do ekosystémů. To mění ekologické hranice. Změna klimatu podle Khalida rovněž zvyšuje riziko šíření exotických nemocí.

„Pokud EU selže v transformaci svých ekonomických priorit, nebudeme schopni vyvarovat se nejen další pandemii, ale i klimatické katastrofy,“ varuje Khalid s tím, že na změnu klimatu neexistuje žádná vakcína – pokud se planeta ohřeje více než o dva stupně Celsia, neexistuje již bod návratu.

EU tak musí udělat vše pro to, aby udržela Zelenou dohodu při životě. Prioritou by měla být především podpora odvětí užívajících fosilních paliv k jejich přechodu na obnovitelné zdroje energie.

Zemědělství je druhou nejvýznamnější oblastí urychlující změnu klimatu. EU by tak měla více investovat do lokálního ekologického zemědělství. Tím se sníží používání hnojiv a pesticidů, sníží se i náročnost na obaly a distribuci a rovněž bude zapotřebí méně energie a vody.

EU by se měla zaměřit také na třetí největší problém. Tím je odlesňování. Khalid upozorňuje, že v této otázce byl přístup EU nekoherentní. Zatímco na jednu stranu byl zakázán palmový olej jako přísada do bionafty, na druhou stranu je podporována produkce jiných olejnin. Problematická je otázka importu hovězího masa, jelikož skot potřebuje pastviny a ty často vznikají právě odlesňováním.

Podle Khalida by se představitelé EU měli držet své vize třetí „čisté“ průmyslové revoluce. Zatímco svět vstupuje do období nejistoty, Zelená dohoda pro Evropu poskytne zásadní zdroj inspirace pro transformaci ekonomik v post-covidové době, dodává poradce OSN