Kam směřuje česká politika a co můžeme očekávat v nejbližší době? Jak se naše společnost vypořádá s problematikou sucha? A co bude pro svět znamenat, pokud KLDR získá jaderné zbraně? Jednoduše jsou témata, která se dotýkají každého z nás. Naši přední analytici proto pro Vás pravidelně připravují stručné komentáře a v kostce přináší náš pohled na věc.

(Ne)odcházení Andreje Kisky

Dosluhující prezident Slovenské republiky Andrej Kiska neodchází z vrcholné politiky tak, jak si to mnozí mysleli, když oznámil, že nebude obhajovat post hlavy státu. Ve středu 3. dubna 2019 oznámil, že chce založit novou politickou stranu a kandidovat v příštích volbách do Národní rady (2020). Po vzoru své prezidentské kampaně i úspěšné kampaně budoucí prezidentky Zuzany Čaputové sází na to, že Slovensko (Slováci) chtějí v politice změnu. Dle svých vlastních slov chce „spojit slušné a ochotné lidi a změnit zemi k lepšímu“.

Kiska má dozajista velkou šanci uspět. Podle poslední sondáže je nejdůvěryhodnějším politikem na Slovensku. Je to další z nestraníků, nepolitiků v Evropě, který si získal důvěru občanů. Trend „dělání politiky jinak“ vychází z nespokojenosti lidí s demokratickým procesem, legitimitou volených zastupitelů, neplnění předvolebních slibů, korupcí a vyprázdněností tzv. tradičních politických stran. Není to nic nového, není to nic slovenského, není to nic nepochopitelného.

Politologové se tímto trendem zabývají již několik desítek let. Jak to ale bývá, zaměřovali se zprvu na americké volební prostředí. Nechávají přitom stranou, zda je trend „nové politiky“ něčím dobrým, nebo naopak nebezpečným. Je to jednoduše fakt. A faktem je i to, že pokud Kiska svou vizi naplní, má velkou šanci se na slovenské stranicko-politické scéně (alespoň dočasně) prosadit. A to bez ohledu na to, co přesně bude jeho strana (nebo možná hnutí?) zastávat.