Mezinárodní trestní soud a jeho limity: Případ Putina a agresivní válka na Ukrajině

Když ruský prezident Vladimir Putin zahájil na počátku roku 2022 válku na Ukrajině, byl tento krok široce interpretován jako porušení mezinárodního práva, které zakazuje použití síly mezi státy a Putinovo jednání tak splňuje kritéria trestného činu agrese dle definice v Římském statutu, dokumentu vytvořeném Mezinárodním trestním soudem (MTS). Článek zkoumá právní a politické faktory, které omezují možnosti stíhání Putina a nachází alternativní cestu, která by mohla vést k jeho odpovědnosti za tato jednání. Proč není možné odsoudit ruského prezidenta a jaká možnost zbývá?

Když ruský prezident Vladimir Putin zahájil na počátku roku 2022 válku na Ukrajině, byl tento krok široce interpretován jako porušení mezinárodního práva, které zakazuje použití síly mezi státy a Putinovo jednání tak splňuje kritéria trestného činu agrese dle definice v Římském statutu, dokumentu vytvořeném Mezinárodním trestním soudem (MTS). Tento soudní orgán má kompetenci stíhat jednotlivce za zločiny agrese, genocidu, zločiny proti lidskosti a válečné zločiny. Nicméně v případě ruského prezidenta se objevují určité právní a politické překážky, které brání MTS v jeho stíhání a stejně tak dalších nejvyšších představitelů Ruské federace. Tento článek zkoumá právní a politické faktory, které omezují možnosti stíhání Putina a nachází alternativní cestu, která by mohla vést k jeho odpovědnosti za tato jednání. Proč není možné odsoudit ruského prezidenta a jaká možnost zbývá?

Mezinárodní trestní soud je jediným trvalým orgánem v mezinárodním rámci, který má oprávnění stíhat a odsuzovat jednotlivce za spáchání trestných činů porušujících mezinárodní právo. Jeho konání se spouští buď na základě postoupení konfliktní situace Bezpečnostní radou Organizace spojených národů (OSN), nebo na základě žádosti smluvního státu. Stát, který nepodepsal a neratifikoval Římský statut, se může na MTS obrátit za předpokladu veřejného prohlášení, že na MTS deleguje pravomoc „arbitra“ v konfliktní situaci. V případě Vladimíra Putina však tyto postupy neplatí, i když byl obviněn z agrese vůči Ukrajině, jelikož vojenskou akci, která stále probíhá na jejím území, bylo nutné naplánovat, připravit a zahájit. Existují dva klíčové důvody, proč MTS není schopen v tomto případě jednat.

Prvním důvodem je skutečnost, že Ruská federace se podílela na založení MTS a zakládající smlouvu podepsala, ale nikdy ji neratifikovala. Tedy nikdy nedošlo k schválení smlouvy zákonodárným orgánem Ruska, které tím pádem nebylo jurisdikcí MTS nikdy vázáno. I když prezident Putin v roce 2016 nařídil stáhnout podpis z Římského statutu, jednalo se pouze o politické gesto, které nic nezměnilo. A proč se rozhodl podpis stáhnout? Anexe Krymu, ke které došlo o dva roky dříve, byla ze strany MTS označena jako vojenská okupace. Ve stejném roce došlo také k zahájení vyšetřování zločinů spáchané během konfliktu mezi Gruzií a Ruskem v roce 2008. Gruzie, jako smluvním státem Římského statutu, oprávnila MTS k jednání. Ukrajina pak sice není smluvním státem, ale stejně jako Gruzie přenesla na MTS pravomoc jednat. I kdyby však v tomto případě Rusko bylo smluvním státem, MTS by narazil na další limit, a tím je uznání imunity hlavy státu, kterou musí respektovat. Článek 27 Římského statutu uvádí, že imunita nebrání soudu ve vykonávání jeho jurisdikce, ale Putin by musel být fyzicky přítomen před soudem. Ve výsledku je tedy stále hlavním problémem skutečnost, že Rusko není smluvním státem a s MTS spolupracovat nemusí.

Začátkem roku 2023 se světem rozšířila zpráva, že MTS vydal zatykač na Vladmira Putina a zmocněnkyni pro práva dětí Marii Lvovou-Bělovou. Oba jsou podezřelí z válečných zločinů, konkrétně z deportace ukrajinských dětí na ruské území. A jak je tedy možné, že byl vydán zatykač? Jak již bylo zmíněno, Ukrajina přenesla pravomoc na MTS konat, čehož bylo v tomto případě využito. Jak již ale bylo řečeno, Rusko spolupracovat nemusí a jak je evidentní, ani nebude. Všech 123 států, které toto rozhodnutí MTS respektují, mají v případě vstupu ruského prezidenta na jejich území povinnost ho zatknout. Pro Putina to však znamená, že pokud se vyhne zemím, které jsou smluvními státy Římského statutu, nemá se čeho obávat.

Druhým důvodem bránící odsouzení Putina je výrazné postavení Ruské federace na mezinárodní scéně. Rusko je stálým členem Bezpečnostní rady OSN spolu s USA, Čínou, Francií a Velkou Británií. Pokud MTS zahájí vyšetřování na základě rozhodnutí Bezpečnostní rady, je oprávněn provádět šetření i v nesmluvních státech, které musí se soudem spolupracovat. Avšak schválení postoupení situace na Ukrajině vyžaduje jednomyslnost všech stálých členů Bezpečnostní rady, což vytváří patovou situaci, protože Putin by s takovými opatřeními nikdy nesouhlasil. Stejně tak právo veta v rukou stálých členů rady je výsadou, která příznivě hraje Putinovi do karet, podobně jako v jiných situacích. I v případě jednání o situaci na Ukrajině v Bezpečnostní radě má Rusko právo zastavit diskuzi bez udání důvodu, což znamená, že celá záležitost může být smetena ze stolu.

Situace je komplikovaná a možností řešení je málo. Nicméně stále existuje jedna cesta, která by dokázala vyvodit trestněprávní zodpovědnost pro nejvyšší vedení Ruska, a to vytvoření speciálního tribunálu pro Ukrajinu na základě dohody mezi Generálním tajemníkem OSN a Ukrajinou. Tato dohoda by však musela být schválena Valným shromážděním OSN, aby získala potřebnou legitimitu. Někteří mohou namítat, že jedině Bezpečnostní rada má pravomoc zřizovat tribunály, což je pravda. Avšak není to jediný orgán oprávněný projednávat otázky týkající se mezinárodního míru a bezpečnosti. Podle Charty OSN má v této oblasti pravomoci taktéž Valné shromáždění, ačkoli může vydávat pouze doporučení. To však nebrání tomu, aby Valné shromáždění vydalo doporučení týkající se zřízení mezinárodního trestního soudu nebo tribunálu prostřednictvím smlouvy mezi více státy a OSN.

I když byl Mezinárodní trestní soud zřízen s cílem stíhat jednotlivce za nejhorší trestné činy v historii lidstva, v případě Ruské federace a Vladimira Putina narážíme na jeho limity a omezení, a to nejen soudu, ale i obecně mezinárodního práva, které není schopno účinně řešit situaci, kdy jeden ze stálých členů Bezpečnostní rady OSN páchá trestné činy. Navzdory těmto omezením existuje jedna možnost, jak potrestat ty, kteří se na okupací podílí, a to vytvořením speciálního tribunálu pro Ukrajinu. Avšak do té doby je důležité podporovat Ukrajinu navzdory únavě jednotlivých společností, protože jde o válku hodnot, kterou musí vyhrát.