Newsletter: Koronavirus a lekce, kterou jsme se naučili

V uplynulých týdnech jsme se podrobně podívali na koronavirovou situaci v několika evropských zemích a porovnali ji se stavem v České republice. Nyní je prostor se ohlédnout zpět a zamyslet se ve smyslu: „Co by se dělo, kdyby Česká republika reagovala jinak?”

Tabulka 1: Přehled průběhu koronavirové situace ve vybraných evropských zemích

Zdroj: John Hopkins University

Zajímavé srovnání ve stylu “co by, kdyby” lze provést mezi Švédskem, Běloruskem, Belgií a Českou republikou, které mají podobně velkou populaci. Nejméně obyvatel má Bělorusko (9,5 milionu) a nejvíce Belgie (11,5 milionu). V boji proti koronavirové pandemii zvolily tyto země rozdílné přístupy. Zatímco Česká republika a Belgie přijaly poměrně přísná opatření, v Bělorusku a Švédsku bylo zavedeno minimum restrikcí. V Grafu č. 1 můžeme vidět, že celkový počet nakažených v Bělorusku, Švédsku a Belgii značně převyšuje čísla České republiky.

Graf 1: Týdenní nárůst počtu nakažených ve Švédsku, Bělorusku, Belgii a České republice od 1. března 2020

Zdroje: MZČR, Folkhälsomyndigheten, Sciensano, a Belta (”СтопCOVID”)

Pokud jde o počty úmrtí, nebylo by spravedlivé srovnávat Švédsko a Českou republiku s Belgií a Běloruskem. Belgický přístup k počítání úmrtí v souvislosti s Covid-19 je trošku odlišný než u ostatních zemí, jelikož všechna úmrtí v domovech s pečovatelskou službou jsou bez výjimky připisována koronaviru. Belgie má proto nejvyšší úmrtnost na světě (vyjma mikro státu San Marino). Bělorusko je obviňováno z úmyslného zatajování reálného počtu úmrtí, které vedlo k nárůstu „Sasha 3%“ memů šířících se prostřednictvím běloruských sociálních médií. Odkazují na nezávislé průzkumy veřejného mínění, podle kterých má prezident Lukašenko pouze 3% podporu občanů pro znovuzvolení do úřadu.

Graf 2: Logaritmický týdenní nárůst úmrtí na Covid-19 ve Švédsku, Bělorusku, Belgii a České republice

Zdroje: MZČR, Folkhälsomyndigheten, Sciensano, a Belta (”СтопCOVID”)

Belgie a Česká republika přijaly podobná opatření, a proto se nabízí otázka – proč Belgie hlásí takto vysoký počet nakažených? Jedním z důvodů je hustota zalidnění, kterou má Belgie z uvedených zemí suverénně nejvyšší. Svou roli zde hraje i fakt, že Belgie přes všechny přijaté restrikce nezavedla povinné nošení roušek na veřejnosti stejně jako v Česku. Belgičané je museli začít nosit až od 4. května, a to pouze v prostředcích veřejné hromadné dopravy. Čeští občané byli v posledních třech měsících s různými změnami nuceni nosit roušky na mnoha veřejných místech.

Efektivita nošení roušek se potvrzuje nejen v České republice, ale také na Slovensku, v Polsku, Bulharsku a Rakousku. Všechny námi zkoumané země s nejnižšími počty potvrzených případů nákazy koronavirem (vyjma Finska) zavedly alespoň na nějaký časový úsek během řádění pandemie povinné nošení roušek na veřejnosti. V některých zemích navíc toto opatření v různých formách trvá dodnes. Roušky hrají zásadní roli v boji proti šíření viru, jako je Covid-19. Studie zveřejněná 11. června dospěla k závěru, že „nošení roušek na veřejnosti představuje nejúčinnější prostředek pro zabránění mezilidského přenosu, a tato nenákladná metoda patří spolu s rozsáhlým testováním, karanténou a sledováním kontaktů v dobách neexistence vakcíny nejefektivnější nástroje k boji proti viru Covid-19“. Na počátku pandemie přicházela doporučení od WHO a vlád různých států, že roušky by měli nosit pouze nemocní a zranitelní občané, a proto se země vyžadující jejich nošení staly terčem posměchu. Tyto země včetně České republiky se ale smějí jako poslední, jelikož nošení roušek se ukázalo jako vysoce efektivní.

Tabulka 2: Povinné nošení roušek a počet nakažených per capita

Zdroj: John Hopkins University

Na příkladu Švédska a Běloruska můžeme vidět, jak mohl vypadat vývoj v České republice, pokud by nepřijala žádná opatření. Při pohledu na situaci v Dánsku, Belgii a Nizozemsku si můžeme představit, co by Českou republiku čekalo v případě, že by nezavedla povinné nošení roušek na veřejnosti. V tomto směru je nejvhodnější srovnání s Dánskem, které má podobnou hustotu obyvatel jako Česko. Pokud by Česká republika měla stejný počet případů per capita jako Dánsko (bez povinného nošení roušek na veřejnosti), tak by to v číslech znamenalo 23 000 nakažených. Při stejném srovnání se Slovenskem by Česko zaznamenalo pouze 3 000 případů.

Česká republika se s koronavirovou pandemií popasovala dobře a patří v tomto ohledu k evropským premiantům. Ve většině zemí se šíření viru zpomaluje a život se vrací pomalu do normálu. Epidemiologická situace v Česku je v současnosti pod kontrolou, avšak občas se objevují lokální ohniska, tak jako tomu bylo například 18. a 19. června. Existenci těchto ohnisek musíme brát vážně, a proto je i přes zlepšující se situaci nezbytné dodržovat některá opatření, jako je mytí rukou nebo minimalizování dotyků obličeje. V případě nemoci je nutné zůstat doma.

Pro případ další vlny pandemie jsme v mnohém poučeni. Na příkladu České republiky a Slovenska můžeme vidět, že nošení roušek může v boji proti viru výrazně pomoci.