Kam směřuje česká politika a co můžeme očekávat v nejbližší době? Jak se naše společnost vypořádá s problematikou sucha? A co bude pro svět znamenat, pokud KLDR získá jaderné zbraně? Jednoduše jsou témata, která se dotýkají každého z nás. Naši přední analytici proto pro Vás pravidelně připravují stručné komentáře a v kostce přináší náš pohled na věc.

NEWSLETTER: Porovnání České Republiky a Velké Británie v boji proti COVID19

Zatímco Česká republika v posledních šesti týdnech rozvolňovala své restrikce, Velká Británie je ve zcela jiné situaci. Země tvořící Spojené království sice rozvolňují některá zavedená opatření dle vlastního uvážení, avšak existují oblasti, u kterých to není možné bez rozhodnutí centrální vlády. Obě země uvedly v platnost podobná opatření v boji proti Covid-19 s tím rozdílem, že Česko uzavřelo své hranice a zavedlo povinné nošení roušek na veřejnosti. Ve Spojeném království je zatím celkem 274 762 potvrzených případů a 38 489 úmrtí (počet obyvatel 66,65 mil.); v České republice je 9 268 potvrzených případů a 320 úmrtí (počet obyvatel 10,65 mil.).

Tabulka 1: Procento růstu potvrzených případů Covid-19 ve Spojeném království a České republice.

Zdroj: MZČR a Department of Health and Social Care

Poznámka: 20. května se v porovnání s předchozím dnem celkový počet potvrzených případů ve Spojeném království snížil o 500. Ministerstvo zdravotnictví a sociální péče uvedlo, že je to „kvůli revizím historických údajů“. V tento den bylo totiž ohlášeno 2 500 nových případů, ale díky těmto revizím celkový počet nakonec klesl.

Mnoho zemí nevyžaduje nošení roušek ani přesto, že se jejich využívání v několika zemích osvědčilo (Česká republika, Rakousko, Jižní Korea atd.). Spojené království je jednou z mála zemí, která nemá zavedena žádná pravidla ani omezení pro vstup do země. Všeobecná karanténa trvala v této zemi od 23. března do 10. května, kdy přestala platit některá dosavadní omezení. Od 1. ledna do 22. března vstoupilo do země leteckou cestou až 18 milionů cestujících, z nichž pouze 273 bylo umístěno do izolace. Odhaduje se, že z celkového počtu příchozích bylo až 20 000 osob infikovaných Covid-19. Pouze na osoby přijíždějící z Wu-chanu a pasažéry výletní lodi Diamond Princess Cruise byla uvalena karanténa. Toto opatření se nedotýkalo osob cestujících ze Španělska či severní Itálie, kde už v tomto období naplno propuklo šíření koronavirové nákazy. Není jasné, kolik lidí vstoupilo do Velké Británie od zavedení restriktivních opatření, jelikož činnost International Passenger Survey byla kvůli pandemii pozastavena. Odhady ale hovoří o cca 100 000 osobách. Ministr zdravotnictví Matt Hancock uvedl, že odhaduje až 15 000 příchozích denně, načež ministerstvo vnitra tohle číslo zpochybnilo bez uvedení žádného alternativního čísla. Dodnes nejsou lidé přijíždějících do Velké Británie nuceni zůstat v karanténě, což bude platit až do 8. června, kdy vstoupí v platnost dvoutýdenní izolace pro všechny tyto osoby.

Tabulka 1: Srovnání opatření přijatých v boji proti pandemii Covid-19 přijatých Spojeným královstvím a Českou republikou.

Zdroj: Vláda ČR a gov.uk

Do České republiky nemohl na dlouhou dobu vstoupit nikdo jiný, než její občané a rezidenti s dlouhodobým pobytem.  Každá osoba vstupující do země musela podstoupit dvoutýdenní karanténu. V současnosti musí každá příchozí osoba do 72 hodin předložit negativní test na Covid-19 či strávit dva týdny v izolaci. V tomto směru je Česko unikátní, jelikož i země jako Bělorusko, stále vyžadují dvoutýdenní karanténu pro všechny osoby vstupující do země. Britské úřady argumentují, že pouze 0,5 % případů bylo do země „importováno“, a proto neexistuje důvod k uzavření hranic.

Spojené království má po Španělsku druhou nejvyšší míru nadměrných úmrtí na světě. Pojmem nadměrná úmrtí je myšlen počet mrtvých oproti normálnímu stavu. Od 20. března zemřelo ve Velké Británii o zhruba 59 000 osob více než je průměr. V Česku ve stejném období zemřelo zhruba stejně osob, jako za normálních okolností, jelikož Covid-19 podlehlo „pouze“ 320 osob. Ve Velké Británii si koronavirová pandemie vyžádala zhruba 38 000 obětí, což znamená 21 000 nadměrných úmrtí. Pouze v USA je vyšší celková úmrtnost než ve Velké Británii, ale míra nadměrných úmrtí je v USA mnohem nižší.

Tabulka 2: Procentuální růst počtu úmrtí souvisejících s Covid-19 ve Velké Británii a České republice.

Zdroj: MZČR a UK Covid Tracker

Britský premiér Johnson čelil velké kritice za svůj přístup k pandemii. Zpočátku chtěl využít metody kolektivní imunity, při které se zdraví jedinci nakazí a zranitelní zůstanou v izolaci. Po pár dnech musel ale tento plán přehodnotit, jelikož byl pod obrovským tlakem veřejnosti a odborníků. Nový plán už se blížil těm z ostatních zemí, protože prioritou se stalo zůstat doma a omezit jakýkoliv kontakt s dalšími osobami. Vláda byla kritizována také za špatnou komunikaci, které se začalo říkat „shambolic”, jelikož údajně potřebuje „více faktů a méně rétoriky”. Chaos v komunikaci je vidět také u prohlášení některých vládních představitelů, která často působí nekoordinovaně. Premiér Johnson totiž 10. května prohlásil, že lidé, kteří nemají možnost pracovat z domova, se mohou 11. května vrátit na svá pracoviště, načež ministr zahraničí Raab prohlásil, že takový návrat bude možný až o dva dny později. Oficiální vládní slogan „Zůstaňte doma” byl změněn na „Zůstaňte ve střehu”, což opět vyvolalo kritiku, jelikož nový slogan zní dosti vágně. Tato změna naštvala také autorku Harryho Pottera J. K. Rowling, která si na Twitteru dělala legraci z toho, že dle nového sloganu mají být občané ostražití před koronavirem, který může číhat v přestrojení s knírem a brýlemi.

Vládní prohlášení jsou kritizována také za to, že často nejsou vůbec odůvodněna. To se týká například již zmíněného prohlášení, že pouze 0,5 % nakažených bylo do země importováno, a proto mohou hranice zůstat otevřené. K dosaženému číslu prý vláda došla komplikovaným procesem. Podobné to bylo u prohlášení ministra zdravotnictví o denním počtu osob vstupujících do země. Číslo 15 000 osob bylo vyvráceno, avšak nebyla za něj uvedena žádná alternativa. Vláda při kritických reakcích na přijatá i nezavedená opatření většinou reaguje ve smyslu, že potřebuje důvěru ve své kroky.

Další příklady špatné komunikace pocházejí z doby, kdy sám premiér Johnson kvůli nákaze Covid-19 skončil na týden v nemocnici a tři dny musel strávit na jednotce intenzivní péče. Během prvních dní premiérova pobytu v nemocnici se ministři a lidé z jeho štábu dušovali, že stále pracuje, a to i přesto, že se objevovaly informace a o jeho potížích s dýcháním. Dominic Raab sice 6. dubna prohlásil, že Johnson stále plní své povinnosti, avšak připustil dvoudenní absenci vzájemné komunikace. Téhož dne byl oznámen premiérův přesun na jednotku intenzivní péče, o čemž byl Raab pravděpodobně nedostatečně informován.