Očkování proti COVID-19 v Americe: nejprve boháči, až po nich běžný lid?

Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) schválil 11. prosince použití vakcíny Pfizer. Zrychlené řízení umožnilo aplikaci vakcíny prvním zájemcům již 21. prosince. Od té doby bylo použito více než 614 tisíc dávek k naočkování zdravotnického personálu, záchranářů, a vedoucích představitelů státu. Jakmile bude dostupné větší množství dávek, přistoupí se k očkování občanů starších 75 let a pracovníků v prvních liniích.

Experti z FDA a Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) se nicméně domnívají, že vakcína nebude pro běžnou veřejnost dostupná dříve než v polovině roku 2021. Spojené státy si byly vědomy dilematu ohledně distribuce vakcín, přišly proto s programem Operation Warp Speed (OWS), jenž má za cíl zajistit až 300 milionů dávek do konce ledna 2021, a to za cenu 10 miliard dolarů. Světová zdravotnické organizace (WHO) rovněž zahajuje koordinační snahy s cílem globální distribuce až 2 miliard dávek do konce roku 2021.

Aplikování vakcíny ve Spojených státech bylo převážně úspěšné, pouze minimální počet osob zaznamenal vedlejší účinky jiné než bolest svalů, lehká horečka, či bolest těla. Došlo k několika silným alergickým reakcím, všichni pacienti se však po hospitalizaci zdárně uzdravili. Navzdory tomuto úspěchu se prostřednictvím odpůrců očkování dostávají na veřejnost falešné informace. Stanice CNN zveřejnila výsledky květnového průzkumu veřejného mínění, ve kterém zjistila, že až třetina Američanů by se očkovat nenechala. Spojené státy se připravují spustit osvětovou kampaň, jejíž důležitost se ukazuje být dál vyšší vzhledem k zaplavení sociálních sítí proti-vakcinační propagandou.

Dalším zdrojem obav je schopnost jednotlivých států USA alokovat přidělené počty dávek dle svého vlastního uvážení. Státy sice dospěly k jednoznačné shodě, že top prioritou jsou pracovníci ve zdravotnictví, liší se však v pohledu na to, kteří zdravotníci konkrétně dostanou přednost. V některých státech, třeba v Kalifornii, dochází k ještě jedné komplikaci. Zámožní jedinci nabízejí lékařům peníze, aby byli naočkováni v předstihu před běžnými obyvateli. Americké úřady jsou si problému vědomy, přesto se jedná o trend, který může zásadním způsobem ohrozit distribuci vakcíny mezi méně zámožné skupiny obyvatel.

Stále je příliš brzy na hodnocení výsledků očkování, jelikož se vakcína aplikuje ve dvou dávkách, které od sebe dělí tři týdny. To znamená, že lidé, kteří první dávku obdrželi 21. prosince, dostanou druhou dávku až 4. ledna. I když vakcína poskytuje spolehlivou ochranu již 10 dní po úvodní dávce, úřady se zdráhají vyslovit jakékoliv závěry dříve než po aplikování druhé dávky.

Evropská unie oficiálně schválila vakcínu BNT162b2 od Pfizeru 21. prosince. Pfizer věří, že bude schopen do konce roku dodat až 50 milionů dávek. Přislíbil také dodání dalších 1,3 miliardy dávek před koncem roku 2021, což je sice optimistické číslo, degraduje jej ale fakt, že očkování každého jedince vyžaduje právě dvě dávky. Znamená to, že vakcínu Pfizer získá do konce roku 2021 cca 650 milionů lidí. Je to podstatně více, než je momentálně nakažených (v prosinci 2020 bylo ve světě 80 milionů potvrzených případů onemocnění Covid-19). Stále se však bude jednat o poměrně malou skupinu osob v rámci celkové světové populace.

Česká republika má v lednu obdržet přibližně 320 tisíc dávek vakcíny Pfizer. Necelých 10 tisíc bylo do Česka doručeno již 26. prosince. K 22. prosinci registrovala Česká republika 84 tisíc aktivních případů onemocnění Covidem-19. Pokud by byl počet případů na této úrovni i v lednu, počet naočkovaných osob by tak mohl být dvojnásobně vyšší než počet nakažených. I když se jedná o nadějná čísla, reálný počet nakažených bude mnohem vyšší, a česká vláda tak bude muset pokračovat ve svých snahách o získání dalších dávek.