Pomohla vakcinace střední a východní Evropě v boji s koronavirem?
Koronavirová krize zasáhla téměř všechny země světa a vyvolala tím klíčovou politickou debatu o tom, jaký je nejlepší plán na vyvedení jednotlivých zemí z této pandemie a jaké opatření jsou k jeho splnění potřeba. Relativně překvapivě velký úspěch slavily právě post-sovětské země střední a východní Evropy (region CEE). Má nízký počet infikovaných pacientů v regionu střední a východní Evropy méně společného s politickou reakcí a spíše souvisí s vakcínou Bacillus Calmette-Guérin (BCG)?
Nejvýraznější příklad lze nalézt v Německu, kde ačkoli vládní reakce byla stejná, oblast východního Německa, měla mnohem více koronavirových případů. Dalším příkladem, který byl k demonstraci teorie využit, byly Španělsko a Portugalsko. V tomto případě ačkoli se obě země nacházejí na stejném poloostrově a jsou to běžné turistické destinace, Portugalsko, kde byla vakcína BCG běžně distribuována, mělo nízký počet případů a Španělsko, kde se vakcína nedistribuovala, se stalo virovým ohniskem. Z těchto a dalších případů se tedy dalo hypotézovat, že výskyt Covid-19 a BCG vakcinace byl kauzálně spojený.
Tato hypotéza byla do jisté míry podporována lékařskými vlastnostmi BCG vakcíny, která je považována za látku celkově podporující imunitní systém. To znamená, že ačkoli je původně zaměřena proti některým z nejsmrtelnějších forem tuberkulózy, může také pomoci imunitnímu systému proti jiným nepříbuzným patogenům, protože v monocytech indukuje genomové epigenetické přeprogramování. Takové přeprogramování vede k vrozené imunitní paměti, která v způsobuje robustnější reakci a vyšší bdělosti imunitních buněk při kontaktu s patogenem. I proto se tedy dalo předpokládat, že v zemích s organismy podporovanými takovým způsobem bude výskyt viru korony nižší.
Statistické výsledky shromážděné Maydou Gursel z Katedry biologických věd na Technické univerzitě Středního východu, tuto hypotézu potvrzují. V březnu 2020 porovnala počet aktivních případů Covid-19 ve všech zemích, které měly nejméně 1000 případů a zjistila, že v zemích, které běžně distribuovaly BCG vakcínu, je výrazně nižší úmrtnost. Velmi podobné výsledky předvedli i Luke A. J. O’Neill a Mihai G. Netea pro European Research Journal, ve kterém uvádějí, že vakcinace BCG vede k nižší míře úmrtnosti pro řadu různých virových infekcí. Měli bychom tedy přičíst úspěch regionu CEE především vakcíně BCG? Není to tak jasné, jak by se mohlo na první pohled zdát.
Klíčovým problémem je, že data jsou do značné míry zkreslená a ne vždy odpovídají předpokladům teorie. Předpojatost je způsobena třemi hlavními důvody: zaprvé proto, že mezi jednotlivými zeměmi existují významné demografické rozdíly, zadruhé proto, že způsob, jakým jednotlivé země hlásí případy, se výrazně liší, a nakonec každá země je na jiném místě epidemické křivky. Dále je nutno zdůraznit, že ve Velké Británii byl BCG běžně používán, ale byla to jedna ze zemí, která byla pandemií zasažena nejtvrději. Nakonec si také musíme uvědomit, že neexistují žádné klinické důkazy, které by naznačovaly, že BCG jakýmkoli způsobem interaguje s koronavirem, jak na svých stránkách varuje Světová zdravotnická organizace (WTO). Proto je nutné se podívat za tuto teorii, která je v tuto chvíli skutečně pouze čistou teorií a najít skutečný důvod úspěchu tohoto regionu.
Někteří novináři uváděli, že úspěch spočívá v tom, že občané postkomunistických zemí jsou poslušnější, a tedy neporušují vládní předpisy. To je však silně patronizující pohled na problematiku, který nemá skutečnou hodnotu pro žádnou širší diskusi a co je nejdůležitější, podceňuje skutečný důvod úspěchu regionu, kterým je podle Martina McKeeho, profesora evropského veřejného zdraví na London Hygiene and Tropical Medicine v Londýně, rychlost a reakce opatření adoptovaných zeměmi v regionu, a také to, jak silně byl omezen každodenní život.
Když v západních zemích, jako jsou Francie a Velká Británie, probíhalo shromažďování tisíců lidí bez jakýchkoli omezení, region střední a východní Evropy již snížil počet lidí, kteří by mohli být spolu na velmi nízkou úroveň, například v České republice oznámil limit třiceti lidí 12. března. Taktéž země v regionu zavedly celostátní karanténu velmi krátce poté, co se virus začal šířit v Itálii a začal ohrožovat Evropu. Je také velmi pravděpodobné, že roušky patřily mezi nejdůležitější krok v boji proti-koronové politiky, které země používaly. V České republice bylo nutné nosit roušku ve sdílených vnitřních prostorech již od 18. března a na sousedním Slovensku od 24. března. Pro srovnání Spojené království stanovilo povinné obličejové masky ve veřejných prostorách teprve až 14. července.
Svět tedy musí věnovat zvýšenou pozornost skutečným opatřením, které region CEE přijal, a i když je velmi důležité najít skutečné lékařské řešení krize, politika země nemůže být přehlížena.
Autorem textu je Quido Haškovec.