Přehledně: Izraelské parlamentní volby 2019

9. dubna se v Izraeli konaly předčasné volby do tamního parlamentu nesoucího název Kneset. Volby se měly původně odehrát až v listopadu, nicméně již na konci roku 2018 se vládní koalice (složená ze šesti stran s 61 mandáty ze 120) shodla na jejich přeložení na jaro. Za tímto rozhodnutím stojí koaliční krize, která vznikla okolo zákona pojednávajícího o výjimkách z povinné vojenské služby.

Po volbách v roce 2015 se do stodvacetičlenného Knesetu dostalo 10 stran (práh 3,25 %). Vítězem byla středo-pravicová strana Likud (23,4 % a 30 mandátů) Benjamina Netanjahua. Ten se posléze stal počtvrté premiérem.

Ve volbách 2019, jimž předcházela vyhrocená až v útočném duchu vedená kampaň, Netanjahu usiluje o svůj pátý premiérský mandát. V tomto kontextu se o nich mluví jako o zkoušce pro Netanjahua. Premiérovi jistě nenahrává ani to, že aktuálně čelí korupčním kauzám. Předvolební odhady tak ukazovaly velmi těsné výsledky zejména v souboji s hlavním konkurentem Likudu nově vzniklou aliancí Kachol lavan (česky modrobílá) bývalého náčelníka generálního štábu Bennyho Gantze. Ta podle odhadů měla skončit těsně za Likudem, což se i po sečtení hlasů potvrdilo.

Při volební účasti bezmála 65 % nejvíce hlasů obdržela strana Likud (26,27 %) a získala 35 mandátů. Hlavní konkurent Kachol lavan s výsledkem 25,94 % získal stejný počet (35) mandátů. Do Knesetu se dostalo dalších 9 uskupení, která obdržela od 6,1 % do 3,46 % hlasů (detailní výsledky zde).

Volby tak ukázaly, že dvě nejúspěšnější strany by společně v Knesetu mohly získat většinu (70 ze 120 mandátů). Nicméně jde o přímé konkurenty. Zbývající křesla si rozdělilo 9 stran (od 4 do 8 mandátů), z čehož lze predikovat velmi složitá vyjednávání o koalici (předchozí koalice by nyní ztratila většinu a získala by 60 mandátů). Na nich se dozajista podepíše i předchozí krize, kvůli které byly vyhlášeny tyto předčasné volby.