Sankce proti Rusku, protivládní protesty a budoucnost Navalného

Kauza Alexeje Navalného obletěla celý svět. Alexej Navalný je ruský opoziční politik, který aktivně kritizuje nejen současný režim v Rusku, ale především jeho představitele Vladimira Putina. Navalný se aktivně podílí na organizování protivládních demonstrací a již několikrát byl zatčen a odsouzen. Jeho hlavním zájmem je odhalování korupce mezi ruskou elitou. Ačkoliv do ruské státní televize má Navalný vstup zakázán, svoji opoziční činnost se mu daří úspěšně šířit a propagovat na kanálu YouTube, který odebírá přes čtyři miliony lidí.

Alexej Navalný vstoupil do povědomí celosvětové veřejnosti zejména minulý rok v srpnu, když zkolaboval při letu z Tomsku do Moskvy. Jak bylo později prokázáno, Navalný byl otráven nervově paralytickou látkou ze skupiny novičok. Zotavoval se na německé klinice v Berlíně, kam byl převezen dva dny po otravě. Navalný tvrdí, že byl otráven ruskou Federální službou bezpečnosti, která vytvořila speciální tým pro jeho sledování a následné zlikvidování na rozkaz ruského prezidenta Vladimira Putina. Kreml tato obvinění popírá.

Nebyla to však otrava, kterou upoutal Navalný pozornost západních médií nejvíce. Navzdory hrozícímu zatčení se Alexej Navalný rozhodl vrátit do vlasti. Již na letišti při pasové kontrole, 17. ledna tohoto roku, byl ruskou policií zatčen. Následně mu byl uložen trest 3,5 let vězení za porušení podmínky. Jeho dřívější podmíněný trest za zpronevěru soud změnil na nepodmíněný. Tento krok byl mnoha západními zeměmi odsouzen a proces označen za vykonstruovaný.

Napříč Ruskem následně propukly rozsáhlé protesty požadující propuštění Navalného. Policie je rozháněla násilím, zatčeny byly tisícovky protestujících. Otázkou je, zda Rusko čeká stejný osud jako sousední Bělorusko, kde se od minulého roku konají masové protesty proti tamnějšímu prezidentovi Alexandru Lukašenkovi. Počet demonstrantů v Bělorusku po násilných policejních zásazích mnohonásobně narostl. Čísla v případě ruských protestujících zatím nárůst neukazují, což může to být vlivem zejména toho, že ruský režim je na demonstrace mnohem lépe připraven. V souvislosti s protesty byli zatčeni další představitelé ruské opozice a lidé spolupracující s Navalným. 

Co bude dál? Otázka sankcí proti Rusku

Nejen evropské země vyjádřily svůj nesouhlas s uvězněním Navalného. Negativně se k zatčení politika vyjádřila i Kanada a USA. Navalného propuštění na diplomatické cestě v Rusku dále žádal i šéf unijní diplomacie Josep Borell, který však neuspěl. Momentálně se hovoří především o dalším postupu vůči Rusku, který by měl vést k vynucení Navalného propuštění. Pro takový přístup, zejména v podobě sankcí, se vyslovila většina evropských politiků včetně českého ministra zahraničních věcí Tomáše Petříčka nebo německého ministra zahraničí Heika Maase.

V rámci dalších sankcí se nabízí i zastavení výstavby plynovodu Nord Stream 2, který má přivádět zemní plyn z Ruska do Německa. Tento krok podpořili poslanci Evropského parlamentu, kteří apelovali na členské země EU, aby stavbu zastavily. Německo, které je dlouhodobým podporovatelem projektu, je však proti. Určité udržování vztahů mezi EU a Ruskem naopak podporuje. Oproti tomu například pobaltské státy nebo Polsko jsou pro rozšíření sankcí na další ruské činitele a subjekty. 

Samotné Rusko na zpřísnění sankcí reagovalo negativně, komentovalo jej jako odvádění pozornosti od vnitřních problémů, se kterými se evropské země potýkají, a vměšování se do vnitřních záležitostí Ruska. Rusko kroky EU pokládá za nepřijatelné. Podle ruského ministerstva zahraniční byl Navalný odsouzen v souladu s ruskými zákony, jeho propuštění je tudíž nemožné a nátlak ze strany EU a dalších zemí absurdní. 

V pondělí 22. února bylo na jednání evropských ministrů zahraničních věcí rozhodnuto o konkrétní podobě rozšíření sankcí. Ty budou uvaleny na čtyři další ruské činitele odpovědné za uvěznění Navalného, mezi kterými se nachází například generální prokurátor Igor Krasnov nebo šéf ruských věznic Alexandr Kalašnikov. Vůbec poprvé tak byl využit i nový globální sankční režim EU. Schválení sankcí by mělo být definitivně potvrzeno na březnovém summitu EU.