Kam směřuje česká politika a co můžeme očekávat v nejbližší době? Jak se naše společnost vypořádá s problematikou sucha? A co bude pro svět znamenat, pokud KLDR získá jaderné zbraně? Jednoduše jsou témata, která se dotýkají každého z nás. Naši přední analytici proto pro Vás pravidelně připravují stručné komentáře a v kostce přináší náš pohled na věc.

Tomáš Dvorský: Slovensko má první prezidentku

V pořadí již pátá přímá volba prezidenta Slovenské republiky proběhla v atmosféře prvního výročí vraždy novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové. Právě tato událost nastartovala uvnitř slovenské společnosti významné změny. Ve druhém kole slovenských prezidentských voleb proti sobě stáli dva proevropští kandidáti, advokátka Zuzana Čaputová a místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič.

Zuzana Čaputová vstoupila do kampaně s cílem prezentovat nově vzniklou stranu Progresivní Slovensko a v průzkumech byla dlouho v pozici outsidera. Nicméně díky své přímosti a nekonfrontační povaze prezentované ve velkých předvolebních debatách začala v závěrečných týdnech před prvním kolem prezidentských voleb raketově růst. Jedním z důvodů bylo odstoupení dosavadního favorita Roberta Mistríka v její prospěch. Právě tento krok vynesl Čaputovou do role velké favoritky, kterou potvrdila již v prvním kole. Před druhým kolem prosazovala svou agendu spravedlivého Slovenska a s klidem reagovala na útoky, kterým čelila za své liberální postoje. Hlavní devizou Čaputové v průběhu celé volební kampaně byla autenticita a klid.

V porovnání s Čaputovou eurokomisař Maroš Šefčovic nastoupil do kampaně velmi pozdě, což se ukázalo jako zásadní nevýhoda. Do druhého kola postoupil s velkým mankem za Čaputovou a jen těsně za sebou nechal dva nacionalistické a anti-establishmentové kandidáty, kteří v prvním kole získali dohromady 25 %. Šefčovič ve volbách doplatil na nevhodné pozicování. Prohlašoval se za nezávislého kandidáta, avšak do voleb vstoupil díky nominaci poslanců strany Smer-SD a během kampaně vystupoval na mítincích strany v rámci oslav MDŽ. Jako vrcholný představitel progresivní Strany evropských socialistů se ve snaze získat hlasy nepostupujících kandidátů vykresloval jako zastánce tradičních křesťanských a národních hodnot. V rámci kampaně absolvoval setkání s představiteli křesťanských církví a pro získání podpory zavítal i k českému prezidentu Zemanovi. Svou rétoriku však s blížícím se druhým kolem zmírňoval a reflektoval více své diplomatické zkušenosti, což se ukázalo jako efektivnější.

V pozadí prezidentského souboje se na půdě parlamentu odehrála událost, která může mít pro slovenskou politickou scénu dlouhodobé následky. Pár hodin před druhým kolem poslanci totiž přijali změnu Ústavy, která stanovuje maximální věk odchodu do důchodu. Zároveň bylo přijato usnesení odmítající tzv. Istanbulskou úmluvu. Oba tyto momenty měly za cíl mobilizovat konzervativní a nacionalistický elektorát a při obou došlo ke spolupráci vládních stran Smer-SD a SNS s krajně pravicovou ĽSNS, což se jeví jako nebezpečný precedens do budoucnosti.

Druhé kolo voleb přineslo historicky nejnižší účast, a to “pouhých” 41,8%. Zuzana Čaputová získala přes milion hlasů a s obrovským náskokem prezidentské volby vyhrála. Jako politický nováček je ztělesněním změny a kultivovaného stylu politiky. Příští rok si připomeneme 100. výročí zavedení volebního práva pro ženy v Československu a vůbec poprvé u této příležitosti bude stát žena v čele státu. Čaputovou ovšem nečeká nic jednoduchého. Naopak jejím prvním úkolem bude spojit polarizovanou společnost a navrátit důvěru občanů v standardní politiku.

Autorem textu je Tomáš Dvorský, doktorand na Katedře politologie, FF UPJŠ v Košicích.