Kam směřuje česká politika a co můžeme očekávat v nejbližší době? Jak se naše společnost vypořádá s problematikou sucha? A co bude pro svět znamenat, pokud KLDR získá jaderné zbraně? Jednoduše jsou témata, která se dotýkají každého z nás. Naši přední analytici proto pro Vás pravidelně připravují stručné komentáře a v kostce přináší náš pohled na věc.

Trikolora a ti další

Václav Klaus mladší včera definitivně uzavřel svou kapitolu v ODS založením nové strany s názvem Trikolora. Zejména díky samotnému „juniorovi“ šlo o sledovanou událost, pozornost budilo ale i personální složení strany z poměrně zajímavé skupinky lidí. Od bývalých členů ODS přes kandidáty za SPOZ, až po fanoušky SPD a iniciativy Islám v České republice nechceme.

Obecně vzato však nejde o nic převratného, nové strany jsou v naší kotlině zakládány poměrně často. Prakticky ve všech volbách do Poslanecké sněmovny uspěly nové strany, které předtím neměly výraznější úspěch. Zeptejte se třeba u lidovců, jak vzpomínají na vznik TOP 09 a odchod významných členů ke konkurenci. Nyní se také čeká (již přes rok) na založení nové strany pod vedením Martina Jaroše. Za připomenutí určitě stojí i formace, které se železnou pravidelností zakládala Jana Bobošíková a které jí pár let dobře fungovaly jako úspěšné start-upy se solidním ziskem.

Někteří, zejména v poslední době, tyto iniciativy kritizují s tím, že se tímto akorát drobí zájem voličů a místo pár silných stran tu máme velký počet menších subjektů s úspěchem lehce nad pět procent. To je možná pravda, ale… a co?

Stranické systémy v Evropě se mění, tradiční strany ztrácí voliče, úspěch mají nové formace. Česká republika v tomto trendu není výjimkou. Navíc, není lepší, aby se lidé konečně aktivně zapojili? Vždyť v celé republice je cca jen 2-3 % lidí registrováno v politické straně, aktivně se o mandáty ve volbách uchází jen zhruba 4-5 % obyvatelstva. V Evropě je toto číslo výrazně vyšší, není tedy tak na čase, aby lidé svou aktivitu z náměstí přetavili v nové strany a hnutí a měnili politiku přímo? Tímto tak trochu doplňuji svůj předcházející příspěvek o demonstracích, po kterém se opakovaně ozývalo: „To je sice pěkný, ale co mají lidi teda dělat?“

Je mi jasné, že zde kdokoliv, kdo se jen otře o jakoukoliv politickou stranu a politiku obecně, je pro okolí tak trochu podezřelý. Proč to tedy nezměnit, když se nyní dle všeho zájem o věci veřejné zvyšuje a plní se náměstí? Možná to ze začátku vygeneruje velkou řadu stran, které se budou plácat nad hranicí úspěchu a neúspěchu, možná některé hlasy propadnou. Do budoucna to ale třeba přinese větší zapojení lidí do politiky, opadne strach kandidovat ve volbách a vstupovat do stran.