Kam směřuje česká politika a co můžeme očekávat v nejbližší době? Jak se naše společnost vypořádá s problematikou sucha? A co bude pro svět znamenat, pokud KLDR získá jaderné zbraně? Jednoduše jsou témata, která se dotýkají každého z nás. Naši přední analytici proto pro Vás pravidelně připravují stručné komentáře a v kostce přináší náš pohled na věc.

USA a Rusko se dohodly na prodloužení poslední zbývající jaderné smlouvy

Od podpisu první Dohody o snižování počtu strategických zbraní (START I) americkým prezidentem Georgem H. W. Bushem a sovětským generálním tajemníkem Michailem Gorbačovem uplynulo téměř třicet let. Po devíti letech vyjednávání se START I stala historicky nejdůležitější a nejkomplexnější smlouvou o kontrole zbraní a nasměrovala USA a SSSR od studené války k usmíření. Nakonec vedla k odstranění asi osmdesáti procent všech stávajících strategických jaderných zbraní. Tento cenný precedens má pro moderní dobu zvláštní význam, jelikož ve světě narůstá sociální a politická rozdělenost a vrací se napětí z dob studené války.

Minulý týden byla o pět let prodloužena dohoda Nový START, která byla v platnosti od roku 2011, a která navazovala na předchozí dohody. Je příhodné, že tuto klíčovou smlouvu mezi USA a Ruskou federací obnovil Joe Biden, jenž byl viceprezidentem za vlády Baracka Obamy. Obama a jeho ruský protějšek Dmitrij Medveděv se k podpisu smlouvy sešli v roce 2010 na Pražském hradě.

Nový americký prezident Biden prodloužením smlouvy prokázal své odhodlání nasměrovat Spojené státy zpět do mezinárodního dění. Rozhodnutí prodloužit Nový START je jedním z jeho prvních kroků v prezidentském úřadu. V následujících pěti letech budou platit stávající ustanovení dohody, která omezují jaderné zbrojení Spojených států a Ruska. Dohoda oběma zemím umožňuje rozmístění maximálně 1550 jaderných hlavic a 700 raket a bombardérů. Rovněž požaduje umožnění provádění inspekcí druhou stranou, které ověří dodržování dohody.

Ještě minulý rok nebylo prodloužení Nového STARTu vůbec samozřejmostí. Trumpova administrativa chtěla dohodu podmínit několika novými požadavky, Rusko však smlouvu chtělo zachovat beze změn. Trumpova administrativa byla znepokojena tím, že Nový START nebere v úvahu taktické zbraně krátkého doletu a požadovala, aby se k smlouvě připojil i další jaderný konkurent – Čína. Někteří poradci prezidenta Bidena vyjádřili podobné obavy. Biden však doufá, že smlouva poslouží jako rámec pro budoucí dohody a spolupráci.

Jak již bylo zmíněno, Nový START umožňuje Spojeným státům a Rusku pokračovat v monitorování vzájemných aktivit. Prodloužení smlouvy tak pomůže udržet současnou rovnováhu sil a zajistí větší důvěru mezi oběma národy. Nový START zároveň udrží jaderný arzenál pod kontrolou. Mechanismy transparentnosti zajistí, aby obě strany byly informovány pokaždé, když se raketa nebo bombardér přesunou mezi základnami, když je raketa rozmístěna, nebo když je nová raketa vyrobena.

Nový START je jak pro Spojené státy, tak i pro Rusko, diplomaticky i strategicky klíčový. Jde totiž o poslední zbývající dohodu o kontrole strategických zbraní mezi oběma státy. Prezident Trump odstoupil od Smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF) a Smlouvy o otevřeném nebi. Nový START tudíž nabízí oběma zemím jedinečnou příležitost prokázat ochotu udržovat politické vazby a bilaterální spolupráci. Prodloužení dohody by mohlo být prvním krokem k novému začátku rusko-amerických vztahů.