Vražda nizozemského novináře: Další rána pro svobodu tisku v EU?

15. července šokovala veřejnost zpráva o smrti významného nizozemského investigativního novináře Petera R. de Vriese, jenž podlehl střelným zraněním ve věku 64 let. Novinář byl 6. července během večerních hodin při odchodu z televizního studia pětkrát střelen do hlavy na amsterdamské ulici Lange Leidsedwarsstraat. De Vries byl v Nizozemsku dobře známý svými reportážemi odhalujícími sítě zločineckého podsvětí a vyšetřováním nizozemských mafiánů a narkobaronů. Policie v souvislosti s atentátem zadržela dva podezřelé: 35letého Poláka z Mauriku v Gelderlandu a 21letého muže z Rotterdamu. Vražda de Vriese vyvolala vlnu pobouření mezi nizozemskými i evropskými politiky a je považována za útok na právní stát. Rovněž vyvolala debatu o svobodě tisku v Evropské unii.

Zdroj: maurice.nl

Během své kariéry investigativního novináře se de Vries podílel na více než 500 vyšetřováních vražd, hrál zásadní roli při vyšetřování několika odložených případů a působil jako poradce klíčových svědků. Jeho aktivity představovaly překážku pro nizozemské podsvětí a oporu rodinám obětí trestných činů. Kvůli své účasti na vyšetřování trestné činnosti čelil de Vries výhrůžkám smrti, což bral jako součást své novinářské práce a přísnou ochranu odmítal.

Svou kariéru zahájil de Vries v nizozemském deníku Telegraaf, kde v roce 1983 reportoval o únosu pivního magnáta Freddyho Heinekena. Únosce a pětinásobný vrah Willem Holleeder byl jednou z postav, které novináři otevřeně vyhrožovaly smrtí poté, co de Vries vystoupil jako svědek během soudního procesu, v němž byl Holleeder odsouzen na doživotí. V roce 2013 byl Holleeder odsouzen za vyhrožování de Vriesovi. V probíhajícím případu Marengo, který se týká obvinění z několika vražd spáchaných v letech 2015 až 2017, figuroval de Vries jako důvěrník klíčového svědka Nabila B. v procesu s překupníkem drog a vůdcem organizované zločinecké skupiny Ridouanem Taghim. Rozhodnutí bývalého člena gangu Nabila B. svědčit proti svému bývalému šéfovi mělo fatální dopad na svědkova bratra, který byl zavražděn v roce 2018, a na svědkova právníka Derka Wiersuma, zavražděného v září 2019. De Vries tvrdil, že během procesu rovněž obdržel výhrůžky smrtí, Taghi však obvinění popřel. Přestože podezření z účasti na vraždě de Vriese popírá i Taghiho právnička, která odmítla, že by její klient mohl být s vraždou spojen, Taghi zůstává hlavním podezřelým.

Zpráva o De Vriesově smrti vyvolala vlnu reakcí nejen nizozemských politiků a královské rodiny, ale také evropských politiků, kteří vyjadřovali soustrast a potřebu chránit bezpečnost svobodného tisku v Evropě.

Organizace Reportéři bez hranic vyzvala Nizozemsko, které se v žebříčku svobody tisku umístilo na šestém místě, aby v souvislosti s nárůstem výhrůžek novinářům ze strany organizovaného zločinu adekvátně stíhalo osoby odpovědné za de Vriesovu vraždu.  Vyzvala také Evropskou unii, aby zajistila lepší ochranu investigativních novinářů před organizovaným zločinem. Vražda de Vriese je čtvrtou vraždou investigativního novináře, kterou v Evropě v posledních letech spáchalo zločinecké podsvětí. V roce 2017 to byla vražda Daphne Caruany Galiziové na Maltě, v roce 2018 vražda Jána Kuciaka na Slovensku a naposledy v dubnu 2021 vražda Giorgose Karaivaze v Řecku.

Navzdory rozhořčení veřejnosti nad těmito vraždami, příslibu vnitrostátních právních orgánů, že budou pachatelé spravedlivě stíháni, a četným prohlášením Evropské unie, v nichž bylo apelováno na ochranu svobody tisku, se vyšetřování těchto případů setkalo s velmi malým pokrokem. V případě dubnové vraždy řeckého kriminálního reportéra vyšetřování doposud výrazně nepokročilo, přestože řecký premiér žádal o rychlé vyšetření případu a řecká vláda slíbila, že bude jednat rychle. Podezřelý z vraždy slovenského novináře Jána Kuciaka z roku 2018 byl v předchozím trestním stíhání zproštěn obžaloby. Toto zproštění bylo teprve nedávno zrušeno Nejvyšším soudem Slovenské republiky. V případě vraždy maltské novinářky byl ze skupiny podezřelých pachatelů umístěn do vazby pouze jeden podezřelý, který čeká na soud, jenž se bude konat nejdříve na podzim tohoto roku.

Výhrůžky smrtí investigativním novinářům přetrvávají i v dalších zemích Evropské unie, například v Itálii či v Bulharsku, zemi s nejnižším indexem svobody tisku v EU. V Nizozemsku se v posledních letech zvýšil počet výhrůžek novinářům a tisku obecně. De Vries byl zavražděn v zemi s jedním z nejvyšších indexů svobody tisku na světě, což ukazuje, že „útoky na investigativní novináře ze strany skupin organizovaného zločinu jsou nadnárodním problémem a postihují novináře v celé Evropské unii“, jak uvedla protikorupční blogerka Corrine Vella. Nadnárodní problém vyžaduje nadnárodní řešení. Vzhledem k častým případům propojení pachatelů organizovaného zločinu se zkorumpovanými politiky však často dochází ke stagnaci vyšetřování těchto útoků.

Evropská unie je postavena na demokratických zásadách, včetně svobody projevu a tisku. Když budou investigativní novináři stále čelit výhrůžkám smrtí, nebudou moci pořádně vykonávat svoji práci, protože se budou stále ohlížet přes rameno ve strachu, odkud přiletí příslovečná kulka. Proto bychom si měli klást otázky: Jak má fungovat demokratická žurnalistika, když v EU stále přetrvávají výhrůžky novinářům ze strany zločineckého podsvětí? A měla by se Evropská unie více angažovat ve vyšetřování těchto útoků, nebo jejich postihování nechat v kompetenci jednotlivých členských států?