- Co je to liberalismus?
Liberalismus je široká politická ideologie, kterou charakterizuje důraz na individuální svobodu, autonomní morální hodnotu jedince a odpovědnost člověka vůči sobě sama. Požadovanou svobodu zajišťují nezpochybnitelná občanská a politická práva (svoboda slova, vyznání a shromažďování, rovnost před zákonem, aktivní a pasivní volební právo atd.), která náleží každému občanu nezávisle na jeho pohlaví, rase či sociálním statusu.
- Jaký je vztah mezi liberální demokracií a liberalismem?
Dva pojmy, které k sobě mají blízko, ale zdaleka nejsou to samé. Liberální demokracie je specifická forma demokracie. Taková, která svým občanům zaručuje nezpochybnitelná práva a kterou charakterizují volení vládní úředníci, svobodné a pravidelné volby, všeobecné volební právo, právo ucházet se o úřad, svoboda projevu, právo na alternativní informace a svoboda sdružování.
Pojem liberalismus pak označuje ideologii, tj. systematizovanou politickou doktrínu tvořenou komplexem teorií o člověku a společnosti, která se pokouší nejen vysvětlit reálný svět, ale také ho změnit.
- Je hnutí ANO liberální stranou?
Hnutí ANO je liberální strana zejména v Evropském parlamentu, kde je součástí evropské frakce Obnovy Evropy.
V národní politice je ANO širokospektrálním hnutím, které kombinuje liberální politické i ekonomické fundamenty s konzervativními postoji, technokratismem, developmentarismem, neobatismem a sociálně-demokratickými prvky, jako jsou sociální citlivost vůči ohroženým skupinám či politika aktivního přerozdělování.
Jde například o homogenizaci podnikatelského prostředí, boj proti korupci či oddělení státu od církve, důraz na nízké zdanění a nízké zadlužení, zmenšování a racionalizace státní správy, odstraňování daňových výjimek či boj proti bariérám přeshraniční obchodní výměny.
- Jaké jsou další liberální strany v České republice?
Liberálním uskupením jsou Piráti (sociální liberalismus s důrazem na rovnost šancí a osobní svobodu), následuje ODS (primárně neoliberalismus doplněný hodnotovým konzervatismem), TOP 09 (neoliberalismus a prvky politického liberalismu) a částečně STAN (prvky ekonomického i politického liberalismu). Trikolóra vykazuje ekonomických otázkách neoliberální tendence, jinak je přísně konzervativní. Z mimoparlamentních stran Zelení (environmentalismus kombinovaný se sociálním liberalismem) a Svobodní (ekonomický ultraliberalismus až anarchokapitalismus).
- Jaké jsou liberální politické strany ve světě?
Vzhledem k dlouhému vývoji liberalismu získal v různých částech světa odlišné konotace. Liberální ideologie se zjednodušeně projevuje v politicko-kulturním (osa liberalismus-konzervatismus) a ekonomickém rozměru (osa liberalismus-socialismus). V USA je v liberalismus chápán jako spíše levicová politická orientace, tj. sociální liberalismus a jeho hlavním představitelem je Democratic Party, v Evropě je to např. nizozemští Democraten 66. V Evropě, zejm. ve Velké Británii, je prosazován ekonomický rozměr liberalismu s důrazem na středovou individualistickou politiku, osobní svobody a liberální ekonomické postupy (typicky britští Liberal Democrats, německá Freie Demokratische Partei či švédská Liberalerna).
- Jak se liberálové staví k evropské integraci?
Liberálové jednoznačně podporují evropskou spolupráci, ale uvědomují si limity současné podoby Evropské unie, proto se sdružují v evropské frakci Obnova Evropy, která je se 98 europoslanci třetím nejsilnějším uskupení. Spíše než k federalistickému podjetí se kloní k posílení ekonomické spolupráce, dobudování společného evropského trhu a odstraňování obchodních bariér. V evropské politice zdůrazňují vládu práva a odmítají autoritářské tendence v jednotlivých členských zemích. V posledních letech se OE přihlásila k environmentální a udržitelné politice a závazkům vyplývající z Pařížské dohody.
- Rovnost nebo svoboda?
Klasický liberalismus chápe svobodu a rovnost jako základní stavební kameny svobodné společnosti. Nicméně rovnost je přísně omezena na veřejnou sféru, kdy jednotliví občané identická stejná práva a povinnosti. Naopak nerovnosti v ekonomických, kulturních či jiných sférách považují za přirozené, jelikož jsou právě důsledkem svobody. Liberálům je tudíž cizí koncept skupinových sociálních práv vycházející z marxismu.
Současný liberalismus je více dostředivý v otázce konfliktu svobody a rovnosti. Svobodu a rovnost chápe jako podpírající se principy, které spolu s třetím prvkem – pospolitostí – tvoří základ etického individualismu, čímž vzniká propojení individuální svobody, řádu, umírněnosti s prospěchem celé společnosti.
- Jsou multikulturalismus, podpora menšin, pozitivní diskriminace či podpora migrace součástí liberalismu?
Bytostný individualismus liberální ideologie neumožňuje definovat člověka na základě jeho vnějších diferenčních znaků (etnicita, národnost či rasa). Ačkoliv některé liberální strany (zejm. vyznávající sociální liberalismus jako Democratic Party v USA či čeští Piráti) integrovaly výše uvedené prvky do svých programů, nemají s liberalismem mnoho společného. Svoboda jedince je odvozena od občanství a vztahu svobodného individua s ostatními a státem, nikoliv dle subjektivního řazení obyvatelstva do určitých skupin.
- Je vlastenectví a patriotismus v rozporu s liberalismem?
Nikoliv. Současný boj proti „nacionalismu“ má marxistické kořeny a nesouvisí s liberální ideologií. Liberalismus chápe stát jako nutné, ale potřebné zlo. Jeho existence je nutná k tomu, aby mohla být naplňována suverenita lidu. Národní cítění a hrdost se se svobodou jedince nevylučuje, jelikož je osobní záležitostí každého z nás. Např. v případě vzniku Československa národní emancipace umožnila vznik liberální a humanistické společnosti.