Koronavirová pandemie rychle se šířící po celém světě zasáhla také oblast jižního Kavkazu. Své první případy oznámily Gruzie 26. února, Ázerbájdžán 28. února a Arménie 1 .března. COVID-19 se v tomto regionu objevil relativně brzy, což se dává do souvislosti s těsnou blízkostí Íránu, který se stal jedním z epicenter pandemie.
Celkový počet zaznamenaných případů a následných úmrtí v regionu k 18. květnu 2020 zůstává ve srovnání se zbytkem zemí Východního partnerství (Bělorusko, Moldavie, Ukrajina) relativně nízký. Počínaje Gruzií s 701 nakaženými a 12 úmrtími, která je následována Ázerbájdžánem s 3 387 nakaženými a 40 úmrtími a Arménií s 4 823 nakaženými a 61 mrtvými. Očekává se však, že skutečný počet případů bude mnohem vyšší, jelikož tyto země disponují omezeným počtem dostupných testů.
Šíření viru v regionu přimělo vlády všech tří zemí k přijetí přísných opatření zaměřených na eliminaci dalšího šíření pandemie. Arménie a Gruzie vyhlásili nouzový stav, Ázerbájdžán zavedl režim „zvláštní karantény“. V následujících částech tohoto textu si přiblížíme jednotlivá opatření těchto třech zemí.
GRUZIE
Gruzie vyhlásila měsíční nouzový stav dne 21. března. Vláda navíc 31. března oznámila celonárodní zákaz vycházení, podle kterého bylo jednotlivcům zakázáno opustit své domovy mezi 21:00 a 18:00. Zavedená opatření si vysloužila slova chvály po celém světě a jejich úspěšná implementace byla zmíněna také např. ve Washington Times. Mezi gruzínská opatření patří: zákaz mezinárodních letů, uzavření hranic všem cizincům se zájmem o vstup do Gruzie (gruzínští občané přijíždějící ze zahraničí musí do povinné karantény), uzavření škol a univerzit. Veřejná doprava včetně autobusů a železnice byla pozastavena. Mezi další zavedená opatření patří zákaz shromažďování více jak tří osob, uzavření všech obchodů (vyjma supermarketů, čerpacích stanic, lékáren, pošt a bank). Do karantény byly uvaleny některé obce, jako např. Marneuli a Bolnisi (158 000 lidí), což vedlo k protivládním protestům zemědělců v těchto municipalitách. Pod palbu kritiky se dostala také gruzínská pravoslavná církev, která i přes přijatá opatření pokračovala ve svých bohoslužbách.
Gruzínský premiér Gakharia oznámil 24. dubna protikrizový plán, podle něhož země utratí přibližně 1,1 miliardy dolarů. Tyto peníze půjdou na sociální podporu občanů, zdravotní péči všech občanů a na pomoc podnikatelů. Částka se nevztahuje na období hospodářské obnovy pro krizi. Dříve vláda oznámila vznik balíčků ekonomických pobídek zahrnující stovky milionů dolarů na přímou pomoc podnikům, odklad plateb majetkových daní, odklad plateb daní z příjmu a vznik pohotovostních fondů plynoucích do zdravotního systému.
Od 27. dubna bylo opět povoleno např. cestování autem a taxi, maloobchodní prodej online, doručovací služby a fungování některých agrárních trhů. To však neplatilo pro obce, které postihla individuální karanténa. Mezi 27. a 28. dubnem bylo povoleno opustit a vrátit se do hlavního města Tbilisi, z důvodu návratu do/ze svého místa bydliště. To se týkalo také měst Kutasi nebo Batumi. Všechna ostatní omezení, včetně zákazu vycházení, zůstala v platnosti.
Země celého světa podporují Gruzii finanční i humanitární pomocí. Velká Británie poslala ochranné pomůcky v hodnotě 31 000 dolarů, Německo 2 000 extrakčních souprav RNA, Slovensko zaslalo finanční pomoc ve výši 44 000 euro na podporu organizací občanské společnosti. Pomohla také Čína a Jižní Korea.
ÁZERBAJDŽÁN
Ázerbájdžán na rozdíl od Arménie a Gruzie nevyhlásil nouzový stav, nýbrž pouze zavedl přísný karanténní režim. Celostátní karanténě předcházelo několik opatření přijatých úřady ve snaze zabránit dalšímu šíření viru. Patří mezi ně uzavření všech hranic a vzdělávacích institucí. Opatření se zpřísnila vyhlášením tzv. zvláštní karantény, při které bylo zakázáno cestování z/do hlavního města Baku, což odřízlo města na poloostrově Absheron od zbytku země. Veřejné akce, jako např. oslavy Novruzu nebo Grand Prix byly odloženy či zrušeny. Mezi další restrikce patří zákaz shromažďování deseti a více osob, uzavření velkých obchodů, nákupních center a restaurací. Senioři nad 65 nesměli opustit své domovy s výjimkou, když úřadům uvedli důvod prostřednictvím textové zprávy. Novináři a pracovníci médií měli povolen pohyb na veřejnostI, na rozdíl od občanské společnosti, která kvůli tomu vyjádřila obavy ze šíření dezinformací souvisejících s pandemií.
Ázerbájdžán zavedl rozsáhlý program ekonomické podpory s deseti podpůrnými balíčky ve výši 1,5 miliardy dolarů. První balíček je zaměřen na čtyři nejvíce ohrožená odvětví hospodářství zahrnující mimo jiné cestovní ruch. Podnikatelé jsou osvobození od placení některých daní. Peníze jsou vyčleněny také na sociální pomoc potřebným. Někteří odborníci však považují zavedenou pomoc za nedostatečnou.
Podle ministerstva zahraničních věcí země podniká nezbytné kroky k repatriaci svých státních příslušníků ze zahraničí, přičemž neustále zdůrazňuje, že shromažďování na hranici s Ruskem není vhodnou alternativou pro vstup do země. Uzavření hranic by mělo probíhat do 23. května.
Karanténní režim byl sice prodloužen až do 31. května, avšak již v tuto dobu vzhledem ke zlepšující se situaci probíhá rozvolňování restrikcí, a to např. otevíráním některých malých podniků, jako jsou kosmetické salóny nebo kadeřnictví. V některých regionech země a exklávě Nakchivanu byla zrušena omezení související s veřejnou dopravou. To se netýká Baku a dalších tří velkých měst, kde se situace zlepšuje pomaleji.
K 30. dubnu bylo provedeno celkem 143 079 testů. V boji proti pandemii získal Ázerbájdžán finanční a humanitární pomoc od mnoha států z celého světa, přičemž USA darovaly 1,7 dolarů, EU 14 milionů euro, Rusko poslalo 79 balíčků testovacích souprav a Čína mnoho různých druhů zdravotnických pomůcek. Země je od počátku příjemcem i dárcem pomoci, jelikož podpořila Čínu či Írán.
Důsledky koronavirové pandemie drtí ekonomiku země, která denně ztrácí až 80 milionů dolarů. Na tom má největší podíl prudce klesající cena ropy. Vzhledem k nejasnému vývoji cen této komodity, se odborníci zdráhají odhadnout přesný rozsah hospodářských ztrát. Pád domácí měny se však zatím podařilo odvrátit. Vláda chce postupně odstraňovat zavedené restrikce a zároveň se vyhnout druhé vlně šíření nákazy. Cílem je zvítězit nad krizí pomoci hospodářského oživení a zachování rozumného standardu veřejného zdraví.
ARMÉNIE
Již před vyhlášením nouzového stavu dne 16. března 2020 implementovala Arménie preventivní opatření, mezi něž patřilo zrušení bezvízového režimu s Čínou nebo uzavření pozemní hranice s Arménii a Íránem. Školy a univerzity byly nejprve od 2. března uzavřeny, načež o 7 dní později znovu otevřeny, jelikož nebyly potvrzeny žádné nové případy šíření nákazy.
Další vývoj přiměl arménskou vláda k vyhlášení stavu nouze. V důsledku tohoto rozhodnutí bylo odloženo ústavní referendum plánované na 5. dubna. Spolu s opětovným uzavřením škol a univerzit vláda zakázala návštěvy věznic, vojenských základen, psychiatrických léčeben a dalších veřejných a soukromých subjektů. Občané měli dovoleno opustit své domovy pouze ve výjimečných případech a museli v takových případech vždy nosit identifikační číslo a vyplnit speciální formulář. Byla zavedena opatření zaměřená na „rozsáhlé zabránění“ cestování mezi hlavním městem Jerevanem a ostatními regiony. Úřady získaly rozsáhle kontrolní pravomoci schválené arménským parlamentem dne 31. března, což bylo později kritizováno občanskou společností a opozicí.
Během tohoto období se objevilo několik dalších sporů, včetně rozhodnutí předsedy vlády zahájit 10. března kampaň za referendum. To vedlo k rozporuplným reakcím veřejnosti, které požadovali koncentraci vlády na probíhající pandemii. S pochopením se nesetkalo také chování arménské církve, jež pokračovala ve svých bohoslužbách až do vyhlášení nouzového stavu.
V reakci na krizi zavedla vláda záchranné balíčky v hodnotě 25,3 milionu dolarů na pomoc více než 5 000 podnikům a 11 000 rodinám. Další opatření zahrnovala dodatečnou finanční podporu zemědělských družstev a opatření sociální podpory, jako je jednorázová částka v hodnotě 140 dolarů pro občany postižené přerušením pracovní činnosti v souvislosti s koronavirovou pandemií. Země získala finanční pomoc od EU v hodnotě 92 milionů euro, která by měla být investována do nákupu zdravotnického materiálu a pomoci podnikům.
Po výrazném poklesu denních přírůstků nově nakažených se vláda 13. dubna rozhodla obnovit některá odvětví ekonomiky. Arménský premiér vyjádřil touhu umožnit do deseti dnů otevření všech podniků včetně restaurací, kaváren a barů. Omezení volného pohybu osob bylo zrušeno k 29. dubnu. Rozvolnění restrikcí proběhlo navzdory varování ministerstva zdravotnictví, které upozornilo na fakt, že se virus v zemi stále šíří. Ministr zdravotnictví prohlásil: „Určitě nechci, aby tento den přišel, avšak musíme být připraveni na možnost, kdy nebudeme moci sledovat každý případ, a proto bude uzavírání měst a vesnic zcela zbytečné“.
Koronavirová pandemie negativně ovlivnila hospodářskou situaci země. Může za to podobná situace panující v Rusku nebo prudký pokles příjmů z turismu. Dalšími negativními faktory je uzavření pozemní hranice s Gruzií a Íránem nebo pokles cen mědi.
Napsal Vahid Aliyev, Duben 2020.