Norsko zaznamenalo svého prvního nakaženého virem COVID-19 dne 26. února 2020. V průběhu několika dnů se šíření nákazy zrychlilo, a proto musela vláda přijmout některá restriktivní opatření. Šíření nákazy způsobilo vyhlášení nouzového stavu norské ekonomiky. Centrální banka oznámila neočekávané snižování sazeb a zavázala se poskytnout bankám peníze, které pomohou čelit krizi způsobené uzavřením veřejných a soukromých institucí.
Od poloviny března došlo k zavedení různých restrikcí, které měly byt v platnosti jeden měsíc. Norové museli např. zůstat v místech trvalého pobytu nebo uzavřít mateřské školy a školy pro nejmenší děti. Tato zařízení byla sice opět otevřena, avšak děti s jakýmikoliv příznaky musí zůstat v domácí péči. Restaurace a všechny provozovny s jídlem mohou být otevřeny za předpokladu dodržování bezpečných rozestupů. Pořádání velkých akcí je sice stále zakázáno, ale uskutečnění menších sešlostí začíná být opět povolováno. Nošení roušek na veřejnosti není povinné, jelikož Norský institut veřejného zdraví vyžaduje jejich používání pouze při vykonávání zdravotnické služby.
Hranice byly na neurčito uzavřeny, což se dotýká zejména cizinců, pro které platí zákaz vstupu do země. Norští občané musí po překročení hranic do dvoutýdenní karantény. Jízdní řády veřejné dopravy byly zachovány v původním stavu, aby pracovníci kritické infrastruktury mohli bez problému cestovat z/do práce.
Došlo k obrovskému nárůstu testovací kapacity, trasování kontaktů a povinné karantény. Zdravotnická služba v Norsku je poměrně decentralizovaná a v nemocnicích existují veřejné zkušební laboratoře, které jsou dostupné také u soukromých poskytovatelů. Norsko je na podobné krize obvykle perfektně připraveno, ale analýza rizik ukázala, že pandemie vyvolala obavu z nedostatečných zásob léků. Čína, jakožto výhradní výrobce zdravotnického materiálu na počátku pandemie teprve obnovovala provoz svých výroben, a proto panovaly pochybnosti, zdali je ve skladech dostatek potřebných pomůcek. Zdravotnická společnost Laerdal se zavázala dodat do konce května 1 000 kusů ventilátorů.
Na záchranu ekonomiky byl vytvořen státní investiční fond ve výši 960 miliard dolarů. Vláda oznámila vznik několika ekonomických opatření na záchranu podniků a zaměstnanců postižených důsledky pandemie. Budou také zavedeny státní půjčky a záruční schémata ve výši 100 miliard norských korun, a to za účelem zajištění likvidity norských podniků.
Napsala Josephine Nanortey, Duben 2020.