Pro bezpečnou a svobodnou Evropu 21. století - Kybernetická bezpečnost

Pro bezpečnou a svobodnou Evropu 21. století - Vojenská obrana EU

Pro bezpečnou a svobodnou Evropu 21. století - Fake News

Cyklus kulatých stolů a seminářů ‘For a Free and Secure Europe’ organizovaný Evropským liberálním fórem za podpory VVD International a Institutu pro politiku a společnost pokračoval 1. 11. 2019 v Praze. Političtí představitelé, veřejnost a zástupci liberálních think tanků z Evropy a USA  se na kulatých stolech a seminářích scházejí za účelem výměny zkušeností a nalezení nejlepších možných řešení v souvislosti s bezpečností a svobodou evropských občanů. V rámci pražské zastávky se diskutovalo o vojenské obraně EU, kybernetické bezpečnosti a fake news.

Panel č. 1: Vojenská obrana EU

Hlavní teze:

• Význam vojenské obrany EU v současném světě
• Vojenská obrana EU je nezbytná k udržení bezpečnosti a svobody evropských občanů
• EU by měla investovat více prostředků a úsilí na eliminaci nových hrozeb
• Členské státy EU by měly investovat více peněz do svých armád

Prvního panelu se zúčastnili Martin Riegl (ředitel odboru obranné politiky, Ministerstvo obrany) a Tomáš Kučera (odborný asistent, Katedra bezpečnostních studií FSV UK).

Martin Riegl vyzdvihnul současnou evropskou situaci, kdy se množí krize bezprostředně na evropských hranicích, což logicky vedlo k tomu, že dnešní EU začala na bezpečnost a obranu pohlížet jako na jednu ze svých priorit. Dalším faktorem byl nástup prezidenta Trumpa do funkce, který silně akcentoval výdaje do armády. Většina států EU je zároveň členem NATO, a proto můžeme EU považovat za součást tohoto vyššího celku, který má systematicky a efektivně rozdělené role a podporuje investice do obrany. Vyjádřil se pozitivně k vyšším investicím do armád na úrovni členských států, avšak vznik evropské armády podle Riegla není na místě.

Tomáš Kučera prohlásil, že pojem evropská armáda v podstatě není jasně definován, a je proto těžké ho jakkoli hodnotit. Je mnohem přínosnější hovořit o evropské vojenské integraci, jakožto instituci, kde jeden z primárních cílů by bylo zapojení nadnárodních institucí do evropské vojenské politiky. Evropská armáda by mohla představovat přidanou hodnotu, pokud by fungovala jako jakási policie na úrovni EU. K evropské vojenské integraci obecně se vyjádřil, že jde jenom o doplnění funkce Severoatlantické aliance, jakožto skupiny vojenské obrany nadnárodního charakteru, kterou EU stále potřebuje. Co se týče kooperace V4, Tomáš míní, že i když jejího prvotního účinku již bylo dosaženo (členové byli přijati do NATO i EU), stále dnes může fungovat jako ukázka pozitivní subregionální spolupráce.

Panel č. 2: Kybernetická bezpečnost

Hlavní teze:

• Význam kybernetické bezpečnosti
• EU musí rozšířit své kapacity za účelem zajištění větší kybernetické bezpečnosti
• Kybernetické útoky zahraničních vlád by měly být považovány za válečné akty

V rámci druhého panelu promluvil Ondřej Malý (bývalý náměstek pro internetizaci, Ministerstvo průmyslu a obchodu) a Tomáš Flídr (expert na kybernetickou bezpečnost, Deloitte).

Ondřej Malý zdůraznil především nedávné prostoupení internetu do vícero oblastí našeho života a stoupající množství námi denně používaných zařízení, která k internetu připojujeme. S narůstajícím množstvím zařízení se logicky zvyšují také bezpečnostní rizika. Obzvlášť ve světě, kde většina routerů pochází od výrobců z Číny a kde čínské společnosti silně přispívají do digitálního trhu. V otázce zajištění větší kybernetické bezpečnosti ze strany EU Ondřej Malý uvedl, že je víc než potřebná, ovšem musí se počítat s tím, že dnešní EU, jakožto jakási hybridní konfederace, má značné problémy v rozhodování, a tak je těžké se na ni spolehnout. Ohledně kybernetických útoků zahraničních vlád vyjádřil pochyby nad tím, jak má v takové situaci postižený stát reagovat. Pokud začneme považovat kybernetické útoky jako útoky vojenské, bude nutné stanovit postup odvety.

Tomáš Flídr souhlasil a prohlásil, že význam kybernetické bezpečnosti rychle narůstá právě díky množícímu se počtu připojených zařízení; obecně spousta dat, která bychom dříve ukládali lokálně, se dnes nachází někde v cloudu. Především zdůraznil případ průmyslových řídicích systémů, které řídí celé továrny, rozvody elektřiny a podobně. Útoky v této oblasti by ohrozily zajišťování základních potřeb společnosti. Ovšem zde často narážíme na finanční a personální problémy: lidé se často raději smíří s myšlenkou, že existuje hrozba kybernetického útoku, než aby nějak investovali do jeho prevence. Co se týče ochrany ze strany EU, Flídr zastává názor, že rozšiřovat své kapacity v této oblasti bychom měli primárně my sami, a to jak na úrovni ministerstev, tak na úrovni jednotlivých firem a samotných jednotlivců. V rámci problematiky zahraničních kyberútoků, jako válečných aktů poznamenal, že již od roku 2012 existuje tzv. Talinský manuál (vytvořen skupinou renomovaných právníků v oblasti mezinárodního práva), kde je definováno, jaké vlastnosti by kybernetický útok měl splňovat, aby byl považován za útok vojenský. Hlavní problém vidí v tzv. přičitatelnosti (attribution): v oblasti kyberútoků mezi státy tato přičitatelnost nefunguje. Máme mnohé nedávné případy, jako jsou například útoky v Íránu, Sony Pictures Entertainement nebo útoky na Ukrajině od roku 2014, u kterých je obecně známo, kdo za nimi stojí. A přesto zatím neproběhly žádné mezinárodní soudy na toto téma a žádnému státu tyto útoky nebyly přičteny. Flídr uzavřel otázku myšlenkou, jak bychom měli reagovat na kyberútoky, pokud bychom je veřejně přijali jako útoky vojenského charakteru. Odvetu by nedoporučoval, jelikož by podle něj vedla pouze k eskalaci vzájemných útoků a škod.

Panel č. 3: Fake news

Hlavní teze:

• Fake news jsou hlavním ohrožením pro fungování demokratických režimů
• Nebezpečí fake news a dezinformací v současném světě
• Provozovatelé sociálních sítí by měli nést zodpovědnost za zveřejňování nebo šíření fake news na svých platformách

V rámci druhého panelu vystoupil Roman Máca (analytik Institutu pro politiku a společnost).

Pro Romana Mácu je problematika fake news v poslední době čím dál závažnější. Svůj proslov s doprovodnou prezentací zahájil ukázkou několika článků, které poukazovaly na fakt, že město Slavjansk na Ukrajině ve skutečnosti neexistuje a jedná se o masivní koncentrační tábor. Sám v oblasti Donbasu, kde město leží, několikrát byl a žádných znaků koncentračního tábora si nevšiml. A přitom existuje spousta lidí, kteří tomuto článku věřit budou a snáze se pak v ukrajinsko-ruském konfliktu přikloní na ruskou stranu. Pomocí několika grafů a tabulek z nedávných průzkumů demonstroval současný problém internetu: v posledních deseti letech se zvyšuje počet uživatelů sociálních sítí a stejně tak roste počet uživatelů vyšších věkových skupin, kteří mají nižší mediální gramotnost. Toto významně napomáhá šíření fake news a zakládání nových portálů, kde dezinformace či zcela vymyšlené zprávy vznikají. S masivním šířením tohoto typu zpráv lze lehce ovlivňovat atmosféru ve společnosti a obecné názory, což může být velice nebezpečné. Je toho názoru, že provozovatelé sociálních sítí by se rozhodně měli zajímat, jaký obsah je na jejich sítích zveřejňován, a to nejen z důvodu určité společenské odpovědnosti, ale také z důvodu udržování bezpečného virtuálního prostředí, které ovlivňuje úspěch jejich byznysu.