Likvidace velitele jednotek Quds Íránských revolučních gard Kásima Sulejmáního přinesla do velmi nestabilní oblasti Blízkého východu další vlnu napětí. Sulejmání byl v Bagdádu na rozkaz prezidenta Trumpa zabit střelou z amerického bezpilotního letounu. Íránský velvyslanec při OSN následně uvedl, že jde o zahájení války a přijde tvrdá odplata. Írán dále oznámil, že se přestává řídit jadernou dohodou se západními zeměmi. Spojené státy tak vytipovaly 52 íránských cílů, které zasáhnou, pokud Teherán v odvetě za zabití Sulejmáního zaútočí na Američany či americký majetek. V případě íránské akce podle Trumpa USA zareagují „velmi rychle a velmi tvrdě“. Samotný akt dopadl i na světové trhy. V první řadě dochází ke zdražení ropy. Narůstají totiž obavy, že zostření napětí na Blízkém východě by mohlo zkomplikovat plynulost dodávek ropy na trh. Zdražují i další komodity jako zlato a paladium. Investoři kvůli vývoji situace obrátili svůj zájem k bezpečným investicím.
Institut pro politiku a společnost na toto téma zorganizoval veřejnou debatu, která proběhla 23. 1. 2020 v Praze. Hlavními řečníky byli Jaroslav Bžoch, místopředseda zahraničního výboru, Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, Ondřej Veselý, předseda zahraničního výboru, Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, Tomáš Pojar, bezpečnostní analytik, CEVRO Institut, Jan Macháček, předseda správní rady, Institut pro politiku a společnost, Jan Fingerland, komentátor, Český rozhlas a Petr Boháček, analytik Výzkumného centra, Asociace pro mezinárodní otázky. Moderátorem byl Roman Máca, analytik Institutu pro politiku a společnost.
Jaroslav Bžoch zmínil, že Česká republika situaci v Íránu už delší dobu sledovala. Bylo zřejmé, že Sulejmáního politika byla nebezpečná a rozhodně bylo třeba něco podniknout. Uznává, že nad Trumpovým zásahem by bylo možné spekulovat, ať už ohledně celkové přiměřenosti či jeho souladu s mezinárodním právem. Dlouhodobé důsledky momentálně nelze snadno odhadnout.
Ondřej Veselý vyzdvihl otázku legitimity takového činu, jakým bylo zabití představitele Íránského státu. Bylo Trumpovo počínání skutečně nutné? Nejednalo se o pouhou demonstraci síly v předvolebním období? Zdůraznil, že v takovém případě je třeba si klást otázku, zda je takové chování vůbec přípustné; pokud by se takto chovalo vícero států, celý systém diplomatických vztahů by se dozajista zhroutil.
Tomáš Pojar zmínil rozdílné pohledy na Trumpův čin v souvislosti s mezinárodním právem. Záleží na úhlu pohledu a politickém přesvědčení. USA se zaštiťují právem na sebeobranu a Trump odmítá jakékoli protiargumenty. Tato situace eskalovala již delší dobu, legální americké základny v Iráku byly dlouhodobě napadány. Zabití Sulejmáního zajistilo především zastrašení, které zajistí nějaký čas klidu. Dřív nebo později ale můžeme očekávat nějakou reakci. Je nutné si uvědomit, že íránský režim bude v současnosti usilovat o svou vlastní stabilitu. Pokud usoudí, že pro zajištění všeobecné podpory vlády je potřeba msty, nepochybně zajistí hlasitou odpověď. Pokud by ale v rozpoutání války s USA převážilo nebezpečí zhroucení režimu, je docela dobře možné, že se Írán stáhne a žádný otevřený konflikt nevyvolá.
Jan Fingerland vyjádřil názor, že zabitím Sulejmáního se íránský režim dostal do významné krize. Nejenže se ukázalo, že někteří občané jsou dlouhodobě nespokojeni s tamním režimem, momentálně se navíc strhl boj o moc, ke kterému se schylovalo už dlouho. Sestřelení civilního letadla a na něj navazující vyostřenou atmosféru považuje za další projev nespokojenosti iránských občanů.
Ani Jan Macháček nepředpokládá, že zabití generála Sulejmáního představovalo jen jakési předvolební gesto. Je minimálně zajímavé sledovat vývoj amerického předvolebního boje o moc, který v posledních několika desítkách let značně eskaluje. Zdůraznil Trumpovo štěstí ve věci sestřelení íránského civilního letadla, které dozajisté oddálilo, ne-li umírnilo chystanou odvetu, o níž si je jist, že přijde.
Petr Boháček vidí v bezprostředních důsledcích útoku na Sulejmáního především upevnění transatlantických vztahů mezi USA a EU. Krátkodobě se mu tato akce jeví jako výborný krok, z dlouhodobého hlediska si však není jist, zda mají USA připravenou efektivní strategii a zda do ní tento akt zapadá.