EU zažívá těžké časy. Po vypuknutí koronavirové pandemie začaly členské státy jednat na vlastní pěst a rozhodly se nečekat na společnou koordinaci. Bylo zavedeno mnoho restrikcí narušujících dosavadní fungování společného evropského projektu. Patří mezi ně například zákaz cestování nebo omezení vývozu nedostatkového zboží do jiných zemí. Mediální pozornost je upřena na kroky národních vlád a činnosti EU proto není věnováno tolik prostoru, jako je tomu za normálních okolností. Z pohledu laika se proto může zdát, že jednotliví členové převzali veškerou zodpovědnost do svých rukou bez konzultace se svými evropskými partnery. Nenechme se ovšem zmást, jelikož bruselské instituce dennodenně pomáhají s řešením krize a již nyní intenzivně chystají masivní investice do záchrany ekonomik členských států.
Institut pro politiku a společnost organizoval dne 14. 4. 2020 od 16:00 svou historicky první online debatu, které se zúčastnili europoslankyně Martina Dlabajová (Renew Europe/ANO), státní tajemnice pro evropské záležitosti Milena Hrdinková, předseda správní rady Institutu pro politiku a společnost Jan Macháček a profesor Ivo Šlosarčík z Katedry evropských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Debatou provázela Marcela Konrádová, analytička Institutu pro politiku a společnost. Bohužel, z technických důvodů se k debatě nemohl připojit ekonom Petr Zahradník.
Europoslankyně Martina Dlabajová vyzdvihuje akceschopnost EU v době krize. Orgány EU se musely adaptovat a jednotlivé schůzky se začaly odehrávat ve virtuálním prostředí. Dle jejího názoru je zatím největším problémem nedokonalá komunikace. Poukazuje na fakt, že důvěra v EU vždy klesá v době krize, a odkazuje se na nejnovější průzkum z Itálie, podle kterého až 40% Italů chce vystoupení z EU. Oceňuje, že se EU nevyjadřuje k oblastem, ve kterých nemá dostatečnou pravomoc. Na otázku, zda by EU měla mít více pravomocí, odpovídá, že za momentálního stavu ne. V závěru svého příspěvku poznamenává, že by si přála, aby EU byla leaderem, který svět pomůže vyvést z krize.
To, že se dnes pracuje převážně ve virtuálním režimu, potvrdila i Milena Hrdinková. Vyjadřuje se mimo jiné i k tomu, kde by si podle ní měla média a instituce rozdělit zodpovědnost za informovanost občanů. Potvrzuje tezi, že regionální spolupráce je dnes velmi silná.
Ivo Šlosarčík vnímá dnešní pandemii jako zkoušku toho, jak jsou jednotlivé státy EU schopné reagovat. Oceňuje zdrženlivost EU v počátcích krize v otázkách, na které sama neznala odpověď (omezení pohybu, zásobování členských států). Je skeptický k radikální změně pravomocí EU. Dle jeho názoru by se měla posílit informovanost mezi jednotlivými orgány a zeměmi. Reaguje také na přání paní europoslankyně a dodává, že není důležité být leaderem, ale poučit se z chyb.
Jan Macháček poukazuje na skutečnost, že i historicky daleko stabilnější federace jako USA nebo Německo mají problémy se zvládáním krize. Oceňuje, že kamiony mohou jezdit přes hranice a že státy mohou finančně pomoci některým podnikům od hrozby nákupu zahraničními investory. Na druhou stranu kritizuje výrok předsedkyně Evropské komise, že lidé nad 65 let by mohli zůstat až dva roky doma. Na závěr poznamenal, že budoucí spolupráci EU a USA vidí optimisticky.