Letošní parlamentní volby v Polsku a na Slovensku vyvolaly diskusi o další spolupráci mezi zeměmi Visegrádské skupiny. Otázky týkající se jejich ukotvení v rámci Evropské unie a vývoje spolupráce mezi státy po volbách byly tématem online debaty, kterou pořádal Institut pro politiku a společnost. Pozvání k účasti přijali Jaroslav Bžoch, místopředseda Parlamentního zahraničního výboru a Výboru pro evropské záležitosti, hungarista Evžen Gál z Katedry středoevropských studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a Jakub Eberle, výzkumný pracovník z Ústavu pro mezinárodní vztahy. Moderátorem debaty byl Filip Lukeš z Institutu pro politiku a společnost.

Změny ve vedení Slovenska a Polska vyvolaly otázky týkající se motivace voličů k odchýlení se od současného politického proudu a volby radikálnějšího křídla. Jakub Eberle poukázal na vysokou volební účast v obou zemích a zdůraznil velkou polarizaci voličů. „Člověk si buď vybere jednu, nebo druhou stranu, žádná třetí cesta neexistuje,“ uvedl. Poukázal na to, že výsledky voleb na Slovensku byly výsledkem frustrace obyvatel dosavadní vládou, kdy se do parlamentu dostaly politické strany, které dosud nebyly jeho součástí. V Polsku byla situace ještě vyhrocenější. Podle něj ve společnosti dominovala teorie: „Buď se stane premiérem Kaczyński nebo Tusk, nic mezi tím,“ uvedl.

Maďarsko je dlouhodobě vnímáno jako černá ovce nejen v Evropské unii, ale i ve V4. Jeho politické praktiky a zahraničně-politické směřování vedly Evropskou unii k zmražení eurofondů a označení Maďarska za zemi, která se odklání od demokratických hodnot, na kterých stojí samotná Evropská unie. Otázka, zda politický vývoj v jedné zemi může ovlivnit celkovou spolupráci této skupiny, byla potvrzena souhlasným postojem Evžena Gála. Ten poukázal na Summit prezidentů V4, který se konal v Praze. Během něj maďarská televize položila otázku týkající se zmražení eurofondů pro Maďarsko. Nikdo nereagoval, pouze sama prezidentka Maďarska, která zdůraznila, že zmražením došlo k narušení důvěry maďarských občanů v Evropskou unii. Pan Gál na tomto příkladu ukázal, že ekonomická spolupráce pravděpodobně bude zachována, ale pokud jde o politickou jednotu, zde jsou mnohé otazníky.

Česká republika je do června 2024 předsedajícím státem V4; poté převezme předsednictví Polsko. Na otázku, jak hodnotit české předsednictví a jaké budou odlišnosti polského, pan Bžoch uvedl, že během předchozích předsednictví probíhala setkávání nejen na úrovni vrchních představitelů jednotlivých zemí, ale také na úrovni zákonodárných sborů. To prohlubovalo spolupráci a vedlo k vytvoření osobních kontaktů. V současné době, kdy máme za sebou pandemii a u sousedů probíhá válka, se země Visegrádu zaměřily na politické dění ve vlastních zemích, a proto kontakty ochabují. „V4 prochází transformací, protože došlo k výměně vlád a potřebujeme restart v budování vztahů. Proto má dnešní summit prezidentů V4 tak velký význam,“ uvedl.

Visegrádská skupina funguje poměrně dlouho, přesto se během let objevuje otázka, zda ji vůbec potřebujeme. Podle mnohých je důležité zachovat spolupráci, i když někteří s tím nesouhlasí. Pan Eberle zdůraznil, že tato otázka se objevuje ve společnosti vždy po volbách. Podle něj bude spolupráce zachována, protože samotná Evropská unie je velká skupina, v níž státy potřebují mít aliance, aby mohly sdílet podobné postoje. V4 je zejména pro malé státy, jako je Česko, důležitá. Místopředseda Bžoch vyjádřil souhlasný postoj, protože V4 je jediná spolupráce v regionu, která běží nezávisle na tom, kdo je v politické reprezentaci. „Ne vždy se shodneme, ne vždy máme společné názory, ale V4 je jediný nástroj, který je schopný vybudovat lepší pozici v Evropské unii,“ uvedl.

Důležitost Visegrádské skupiny je pro mnohé stále záhadou. Někteří tvrdí, že s členstvím v Evropské unii již tato spolupráce není nutná, zatímco jiní zdůrazňují klíčový význam spolupráce zemí střední Evropy. Na otázku, zda je skupina pro Česko důležitá, pan Bžoch odpověděl, že to není pouze otázka politiky, ale také ekonomické spolupráce a projektů, které V4 realizuje. Důležitost tu hraje Visegrádský fond, který podporuje regionální spolupráci mezi zeměmi skupiny. Přispívá ke kulturní výměně, vzdělání a podpoře mládeže, což představuje důvod, proč se státy rozhodly tento fond navýšit. Jakub Eberle upozornil na to, že je důležitým fórem v rámci evropské politiky, kde s partnery můžeme konzultovat různá témata a hledat společnou cestu a řešení. Avšak pan Gál argumentoval, že i přesto nemá V4 potenciál stát se hráčem na mezinárodním poli.

Visegrádská skupina v současné době čelí mnoha výzvám, především v oblasti politického směřování jednotlivých zemí, kde geopolitické otázky hrají klíčovou roli. Skupina se rovněž potýká s výzvami v bezpečnostní politice a hospodářství, zejména v souvislosti s přechodem na zelenou ekonomiku. Přesto zůstává hospodářská spolupráce mezi členskými státy důležitou součástí regionální dynamiky. Avšak diskuse o infrastrukturních projektech a hospodářském rozvoji by měly být klíčovými tématy, na která by V4 měla reagovat.