Dne 2. 11. se v Poslanecké sněmovně ve spolupráci s Institutem pro politiku a společnost konala konference, která významně přispěla k diskuzi o klíčových otázkách a výzvách, jimž v současnosti čelí zemědělský a potravinářský sektor v České republice. Konferenci zahájila stínová ministryně zemědělství a poslankyně Parlamentu ČR Margita Balaštíková, která celou konferenci moderovala.

PANEL 1: Zemědělství

První panel se zabýval aspekty, které ovlivňují zemědělce a jejich podnikání. Na úvod měli promlouvající prostor a příležitost seznámit publikum s aktuálními problémy, kterým zemědělci v České republice čelí. Po prezentacích následovala diskuze o možných vyhlídkách zemědělského sektoru do budoucna.

Mezi prvními panelisty byl Jan Doležal, prezident Agrární komory ČR, který upozornil na několik problémů, včetně zvyšování daní, inflačního tlaku a nedostatečné dostupnosti dotační podpory. Jaroslav Šebek, předseda Asociace soukromého zemědělství ČR, naznačil nutnost provádět systémové změny v českém zemědělství. Martin Pýcha ze Zemědělského svazu ČR poukázal na roli obchodních řetězců, které ovlivňují malé a střední podniky a znesnadňují jejich přístup k zákazníkům. Jiří Milek zastupoval Iniciativu zemědělských a potravinářských podniků a upozornil na přetrvávající problémy v zemědělském sektoru, včetně nedostatku generační obměny a snižování konkurenceschopnosti domácích producentů. Předseda Ovocnářské unie ČR, Martin Ludvík, obeznámil posluchače se sektorem ovoce a zeleniny, ve kterém pěstitelé čelí určitým problémům, včetně nedostatku finančních prostředků a potíží se vstupem do obchodních řetězců. „Zemědělci hledají alternativy, aby dokázali nějakým způsobem ekonomicky fungovat,“ uvedl. Na pana předsedu navázal Jan Stibal, ředitel Svazu chovatelů prasat v ČR, který poukázal na dovoz masa ze zahraničí, což představuje obrovskou konkurenci pro malé a střední chovatele a jejich přístup na trh. Zdůrazňoval hlavní problémy v zemědělství, kterými jsou finance a vysoká konkurence v obchodních řetězcích. Miroslav Škrivánek, náměstek člena vlády z Ministerstva zemědělství, představil strategii ministerstva zemědělství na 5 let a ujistil zástupce zemědělců, že dojde k změně.

Panelisté se shodli v identifikaci problémů, které zatěžují zemědělský sektor. Upozornili na narůstající nároky na zemědělce, nové požadavky a omezení, které ovlivňují a ztěžují jejich práci. Zdůraznili klíčovou roli, kterou hraje byrokracie a nedostatek finanční podpory od státu. Prezident agrární komory Doležal přednesl návrhy, které by mohly pomoci řešit situaci, v níž se zemědělci nacházejí. Jako priority určil omezování umělých nákladů a byrokracie, posílení rozpočtu národních dotací a zavedení konsolidačního balíčku ve výši 10,2 miliardy pro zemědělce. „Snížení investic do zemědělství nepomůže zemědělcům ani přidruženým odvětvím,“ uvedl. Řečníci se shodli v názoru, že zemědělství je pro stát strategicky důležitý a citlivý sektor, který ovlivňuje život všech občanů, a proto je klíčové, aby fungoval efektivně.

Ostatní panelisté také předložili návrhy, jak řešit danou situaci. Předseda Šebek navrhl větší autonomii pro farmáře a zemědělce při stanovování cen a produkci potravin jako prioritní opatření. Navrhl systémové změny v dotační politice, která je podle něj příliš zaměřená na sektory a byrokratická. Mluvil o potřebě zavedení zastropování přímých plateb na úrovni 2-3 tisíc hektarů a zavedení nediskriminační podpory pro tradiční rodinné hospodaření. Martin Pýcha se připojil a zdůraznil trvající problémy v zemědělství. „Nárůst byrokracie a nákladů na produkci, nezvládnutelné požadavky zákonodárců, nedostatek generační obnovy a rostoucí celosvětová konkurence na českém trhu jsou problémy, které zatěžují všechny zemědělce,“ uvedl. Připomenul důležitost ministerstva zemědělství a potřebu vytvoření strategie, která umožní českým produktům konkurovat na trhu, jež je přesycený konkurencí z celého světa.

V diskusi se řečníci shodli, že zemědělství v současné době čelí systémovým problémům, které je nutné začít řešit, neboť představuje pro stát citlivý a strategický sektor. Aby byla Česká republika soběstačná, potřebuje fungující hospodářství a zemědělce, kteří nebudou zavaleni zbytečnou byrokracií.

PANEL 2: Potravinářství

V druhém panelu následovala diskuze o současné situaci v potravinářství, přičemž na úvod panelisté identifikovali nejzávažnější problémy a seznámili s nimi publikum. Následně se rozvinula debata ohledně potenciálních změn do budoucna.

Mezi řečníky byla Dana Večeřová, prezidentka Potravinářské komory ČR. V panelu upozornila na potravinářské firmy, jež jsou obviňovány z enormního zisku a kvůli tomu jim byly omezený investiční dotace. Dalším panelistou byl Jiří Kopáček, předseda Českomoravského mlékárenského svazu.  V diskuzi připomenul prodej mléčných výrobků pod cenou a upozornil také na nízký stupeň státní podpory, což snižuje konkurenceschopnost ve srovnání s okolními zeměmi. Dále Karel Pilčík, předseda Českého svazu zpracovatelů masa, poukázal na nárůst nákladu na zpracování masa a vysokou konkurenci na trhu a Pavel Březina, předseda Asociace českého tradičního obchodu, upozornil na spotřebitele, kteří často sahají po levnějších variantách a tím snižují skutečnou hodnotu výrobků. Vladimír Darebník, výkonný ředitel Unie výrobců a dovozců lihovin ČR, pak zdůraznil rozdílnou výši spotřební daně u lihovin, což vytváří nespravedlivé podnikatelské prostředí. Poslední promlouvající byl Jindřich Fialka, vrchní ředitel sekce potravinářství z Ministerstva zemědělství, který poukázal na plýtvání potravin v České republice.

Řečníci se shodli, že hlavním problémem v potravinářském sektoru je nárůst nákladů na výrobu a nedostatek státních dotací. Dana Večeřová upozornila na podmínky pro čerpání dotací z programu rozvoje venkova, které jsou pro potravinářské firmy nedosažitelné, což představuje závažný problém zejména pro malé a střední podniky. Předseda Pavel Březina pak poukázal na spotřebitele, od kterých závisí, zda se rozhodnou sáhnout po českých výrobcích, a tak podpořit domácí producenty, nebo zvolí levnější variantu. „Zákazníci často dávají přednost produktům ve slevě, což snižuje skutečnou hodnotu výrobků. Zaměřují se na cenu, nikoli původ,“ uvedl.

Ve výsledku panelisté sdíleli podobný názor, že klíčovým prvkem pomoci potravinářskému sektoru by měly být státní dotace, které by pomohly producentům modernizovat výrobu a snížit jejich náklady. To je nezbytné pro potravináře, aby dokázali čelit silné konkurenci na trhu a efektivněji oslovovat své zákazníky. V souvislosti s tím Dana Večeřova identifikovala udržitelnost výroby potravin jako klíčovou prioritu pro řešení současné situace a pro podporu českých producentů. Jako příklad uvedla zkrácení přepravních vzdáleností. Tento názor ilustrovala na příkladu dovozu rajčat, která by místo ze Španělska pocházela z jižní Moravy. Tím by se podpořili místní producenti a zároveň by se zvýšila udržitelnost výroby potravin.

V souhrnu panelová diskuze odhalila jednotný postoj zúčastněných stran v České republice k potravinářskému sektoru a jeho přetrvávajícím problémům. I přes důležitost českých potravinářů na trhu je jejich finanční podpora omezená, což vede k zásadním problémům. Důležitou roli hrají spotřebitelé v rozhodování o podpoře domácích producentů nebo při volbě levnější alternativy. V mnoha případech se spotřebitelé rozhodují na základě ceny, což je pochopitelné v době, kdy inflace rapidně stoupá a ovlivňuje nejen spotřebitele, ale i producenty potravin.