Nestihli jste některou z našich akcí? Nebo Vás prostě jenom zajímají nejdůležitější informace, které zazněly? V jednoduchosti je krása. Rozhodli jsme se proto, že všechny reporty, videa, fotografie a tiskové zprávy dáme přehledně na jedno místo. Ať už hledáte cokoliv, určitě jste tu správně. Teď už Vám nic důležitého neuteče.

PODÍVEJTE SE NA PROBĚHLÉ AKCE

24. 9. 2019

Více o události

REPORT (PDF)

V letošním roce si připomínáme 30 let od pádu komunismu v Evropě a 20 let od vstupu ČR do NATO. Stejně jako v poplatné době zažívala řadu změn naše společnost, doznala jich i armáda. Institut pro politiku a společnost zorganizoval v souvislosti s danou problematikou pracovní oběd, na téma Budování a modernizace Armády České republiky, který proběhl 20. 9. 2019 v ostravském hotelu Clarion. Akce byla doprovodným programem Dnů NATO v Ostravě organizovanými Jagellem 2000.  Hlavními řečníky byli Josef Hájek, místopředseda Výboru pro obranu, Poslanecká sněmovna ČR (ANO), Jaromír Zůna, první zástupce náčelníka, Generální štáb Armády ČR, Jiří Šedivý, bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR a Jiří Šedivý, bývalý velvyslanec ČR při NATO; zvláštní zmocněnec pro odolnost a nové hrozby, Ministerstvo zahraničních věcí. Moderátorem pracovního oběda byl Roman Máca, analytik, Institut pro politiku a společnost.

Jiří Šedivý hovořil o problémech, kterým v současnosti čelí Armáda ČR (AČR), zahrnující neustále reformy a z nich vyplývající nestabilitu, nejasné politické zadání, nedokonalý přístup k obrannému plánování a rozvoji schopností, slabé až neexistující střednědobé obranné plánovaní navazující na akviziční plány a nestabilní rozpočet pravidelně narušován plošnými škrty. Pan Šedivý vyjádřil přesvědčení, že pro Českou republiku bude velkým testem rok 2026, kdy má AČR dosáhnout plných operačních schopností. Zkonstatoval však, že její schopnosti jsou obecně na vysoké úrovni, avšak mnoho procesů je děláno na hraně všech možností.

Jiří Šedivý považuje za poměrně velké nebezpečí pokles politické vůle investovat do obrany způsobené ztrátou pocitu ohrožení. V oblasti podpory českého zbrojního průmyslu uvedl, že je potřeba přijmout mechanizmus, kterým by došlo k jeho podpoře, a to i prostřednictvím změny zákonů. Kriticky se vyslovil k upřednostňování státních firem a omezování konkurenčního prostředí pro privátní společnosti. Vyzdvihl však profesionalizaci AČR jako zásadní krok  pro naši zemi a mimo jiné také poukázal na potřebu silného velení.

Dle Jaromíra Zůny se za největší progresy nedávné minulosti v souvislosti s AČR dá označit například vyřešení regionálních bezpečnostních otázek potřebných k expandování NATO do východní Evropy, vstup České republiky do NATO v roce 1999 a projekt profesionalizace AČR v roce 2002. Za problém pokládá absenci ekonomické teorie, která by hovořila o tom, jakým způsobem dosáhnout investic 2% státního rozpočtu na obranu. V současnosti je podle něj hlavním cílem vybudovat do roku 2026 těžkou mechanizovanou brigádu. Celkově však transformaci AČR zhodnotil pozitivně s tím, že proběhlá změna byla velká a podstatná.

Josef Hájek uvedl, že Česká republika má za cíl dosáhnout do roku 2021 investic 1,4% státního rozpočtu vydaných na obranu a 2% do roku 2024. Podotkl, že v souvislosti s uzákoněním 2% byly podány dva návrhy zákonů, jež však byly zamítnuty. Dle pana poslance AČR nepřesvědčila zákonodárce o tom, že je finance schopna utratit. Dále poznamenal, že existuje obava z nedostatku potenciálu při nárůstu akvizic. Z jeho úhlu pohledu je možné dosáhnout hranice 2%, avšak musí panovat přesvědčení, že je možné uvolněné peníze účelně a smysluplně investovat.