Institut pro politiku a společnost zorganizoval 20. října pod záštitou společnosti Microsoft pracovní snídani na téma „Češi a kybernetické dovednosti. Jak jsme na tom?“ Hlavními řečníky byli Tereza Tůmová, výkonná ředitelka Sdružení pro internetový rozvoj, Lukáš Kintr, ředitel Národního úřadu kybernetické a informační bezpečnosti, Lucie Kadlecová, senior associate v CybExer Technologies a vědecký výzkumník v Peace Research Centre Prague Univerzity Karlovy a Martin Hruška, ředitel pro partnerský ekosystém ve společnosti Microsoft.

„V tuto chvíli v České republice přistupuje k internetu ve věkové skupině 10+ 8.1 milionů uživatelů,” poznamenala úvodem Tereza Tůmová. Z 95 % domácností, které vlastní počítač s přístupem k internetu, bývá nejčastější online aktivitou nakupování a sledování online zpravodajství. Kybernetická dovednost Čechů vyhledávat informace online je podle Tůmové adekvátní. Největší zájem je o zpravodajství, dále o informace ekonomické, finanční či právní. Návštěvnost online serverů se zvýšila s válkou na Ukrajině, o které si lidé ve zvýšené míře čtou zprávy převážně přes telefon.

Lukáš Kintr uvedl, že i když se Češi nacházejí nad evropským průměrem v kybernetických dovednostech, chybí naší populaci pokročilé digitální dovednosti. „Chybí systematický přístup ke zvyšování nejen digitálních dovedností, ale i povědomí o hrozbách, které se v digitálním prostředí vyskytují.” Kintr v této souvislosti poukázal na problematiku „ujíždějícího vlaku” v kontextu setrvačnosti našeho školství a upozornil, jak je důležité ho přizpůsobit digitální době. Jedním z problémů je také digitalizace kriminální činnosti. Každým rokem roste počet incidentů a je potřeba si uvědomit, že bez posunu se stáváme „levnou kořistí.” Česká republika je podle Kintra jako časovaná bomba, která má nedostatek profesionálů v IT a ICT sektoru. Firmy by tudíž měly začít investovat do svých zaměstnanců a průběžně je motivovat a vzdělávat.

„IT a kybernetická bezpečnost je důležitá a je odpovědností každého z nás si uvědomit, jak se chovat na internetu a jak přistupovat k mobilnímu zařízení a počítači,” vysvětlila Lucie Kadlecová. Česká republika byla jednou z prvních zemí, která měla zákon o kybernetické bezpečnosti. Také jsme na tom momentálně dobře v kybernetické obraně, ale kvůli podfinancované státní správě a mezerám v digitalizaci a vzdělání napříč společností nám ujíždí vlak. Kadlecová dále upozornila, že rekvalifikační IT kurzy by se měly zaměřovat převážně na ženy, jelikož Česká republika patří mezi země s nejnižším počtem IT odbornic v Evropě.

Martin Hruška v této souvislosti představil několik úspěšných programů, které mají za cíl přilákat lidi k IT. Také podotkl, že kvůli nedostatku uživatelů s pokročilými digitálními dovednostmi se snižuje produktivita firem. Česká republika má sice úspěšné startupové prostředí, trpí ale nedostatkem expertů v oblasti bezpečnosti IT, která je přitom jednou z nejlépe hodnocených pozic v oboru. Chybí odborníci s kybernetickými dovednostmi, kteří by uměli pracovat s daty, umělou inteligencí a dalšími digitálními nástroji. Fondy z Evropské unie by tomuto problému mohly ulevit a zvýšit počet uživatelů s digitálními dovednostmi na trhu práce.

Závěrem se všichni řečníci shodli, že klíčovým krokem k zastavení ujíždějícího vlaku, kterým je kybernetický prostor České republiky postižen, je zlepšení IT vzdělávání už od základních a středních škol.