Pracovní snídaně s názvem „Dopady pandemie Covid-19 na malé a střední podniky – možnosti oživení ekonomického sektor“ byla uspořádaná Institutem pro politiku a společnost ve spolupráci se společností VISA dne 29. června 2021 v Praze.  Hlavními řečníky byli Pavel Vinkler, ředitel odboru podnikatelského prostředí a obchodního podnikání Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, Zdeněk Zajíček, prezident ICT UNIE a viceprezident Hospodářské komory ČR, Eva Svobodová, generální ředitelka Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR, Igor Žganjer, generální ředitel Global Payments, Marcel Gajdoš, generální ředitel Visa pro Českou republiku, Slovensko a Maďarsko a Jitka Haubová, členka představenstva Komerční banky a.s. Pracovní snídani moderovala Jana Brodani, ředitelka Asociace pro kapitálový trh ČR.

Jako první se představil Marcel Gajdoš, který zahájil diskusi tématem platebních systémů v České republice. Uvedl, že v současné době je Česká republika jedním z lídrů v bezkontaktních platbách v Evropské unii. I přes tento náskok je ale míst, kde je možné platit kartou, v České republice výrazně méně. Z tohoto důvodu vznikla iniciativa Česko platí kartou, jejímž cílem je zavést terminály i v malých a středních podnicích. Během pandemie covid-19 došlo k rychlému nárůstu využívání systémů elektronického obchodování. Gajdoš poukázal na to, že obchodníci, kteří si osvojili elektronické obchodování, byli schopni uspokojit potřeby zákazníků v době krize a tento stav se jich dotkl ve výrazně menší míře ve srovnání s ostatními provozovnami, které elektronický obchod nevyužívají. Vzhledem k efektivitě elektronického obchodování se VISA rozhodla pro podnět, který by přispěl k rozvoji malých a středních podniků v oblasti elektronického obchodování. Iniciativa Česko platí kartou také motivuje k používání terminálů i v online prostředí. Společnost VISA navíc ve spolupráci s Komerční bankou spustila platformu Digitální dílna, která jednak umožňuje malým a středním podnikům zahájit elektronické obchodování, a navíc modernizuje způsob placení kartou, kdy mobilní telefon může sloužit jako platební terminál. Tato inovace pomáhá snížit potřebu pořizovat fyzický platební terminál a také snižuje náklady. Gajdoš dále uvádí, že cílem společnosti je hledat oblasti, které mohou pomoci malým a středním podnikům rozvíjet se do budoucna, a to i v období po skončení krize.

Pavel Vinkler apeloval na potřebu digitalizace služeb. Tato digitalizace služeb se na ministerstvu osvědčila při poskytování podpory a různých dotací během pandemie. Dle něj je digitalizace cestou a zdůraznil význam rozvoje projektů v oblasti stát – podnikatel – občan, které zahrnují portál občana, portál podnikatele, kontrolní web nebo stavební řízení. Problematiku financování projektů v oblasti digitalizace pokrývá Národní program obnovy, který je zaměřen na obnovu české ekonomiky, podporu podnikatelů a systémových projektů. Cílem těchto projektů je digitální transformace.

Zdeněk Zajíček zmínil několik projektů na posílení spolupráce veřejného a soukromého sektoru. Jedním z projektů je projekt Platíme Kartou, který představuje podporu ze strany soukromého sektoru, ale počítá i s podporou státu. Je výhodný i pro stát, protože mu může zlevnit provádění mnoha transakcí a činností. Dalším projektem, který byl v této oblasti zmíněn, byl projekt Bankovní identita, v jehož rámci lze přihlašovací údaje používané pro přístup do internetového bankovnictví použít i pro přístup k dalším službám včetně služeb státu. Zajíček uvedl, že Hospodářská komora má dvě silné oblasti. Mezi ně patří oblast digitalizace a digitální transformace, bez které se podle něj české podniky v budoucnu neobejdou. Druhá důležitá oblast je zvyšování konkurenceschopnosti a rozvoje podnikání v ČR s dopadem na trh práce. V oblasti trhu práce by podle Zajíčka měla být Česká republika dynamičtější v podobě zvyšování kvalifikace a aktualizace vzdělávacích programů.

Eva Svobodová poukázala na význam segmentu malých a středních podniků v české ekonomice. Podle Svobodové se ukázalo, že během pandemie se podařilo přežít především rodinným podnikům, které využívaly soukromé zdroje. Naopak exportéři z řad malých a středních podniků byli pandemií výrazně postiženi a většina z nich zamířila na trh Evropské unie. Digitalizace nepřinesla pro tento segment řešení, protože nenahradila veletrhy, výstavy a další prezentační akce, které jsou pro vývozce klíčové. V oblasti produktivity Svobodová poukázala na nárůst fenoménu home office, který je zaměstnavateli hodnocen spíše negativně z důvodu poklesu produktivity zaměstnanců. Na otázku, co by firmy v současné době potřebovaly, Svobodová apelovala na potřebu připravených scénářů kvůli pravděpodobnosti další vlny. Je nezbytné, aby se podniky dokázaly připravit, a to zejména ty působící v odvětví gastronomie a ubytování, která byla nejvíce postižena.  Pokud jde o digitalizaci v různých segmentech, pandemie v digitalizaci nejvíce posunula řemeslníky. Segmenty obchodu a služeb byly v digitalizaci napřed již před pandemií, protože se zaměřují na spotřebitele, využívají sociální sítě, platební karty a online prostor pro svou propagaci. Fenomén v oblasti digitalizace představují zemědělci, kteří digitalizaci využívají v maximální míře v podobě dronů, satelitem řízených strojů apod. Podpora Průmyslu 4.0 ze strany státu rezonuje, ale v tomto případě vyvstává otázka, nakolik je robotizace pro malé a střední podniky výhodná kvůli nákladům spojeným s doprovodnou infrastrukturou.

Igor Žganjer upozornil, že nejvíce postiženy jsou malé hotely, které jsou závislé na cestovním ruchu. Žganjer souhlasil se Svobodovou a zdůraznil, že je třeba mít připravené scénáře pro podzimní období, a to zejména v oblasti cestovního ruchu. Kladně se staví i k oblasti potřeby portálu pro podnikatele, aby podnikatelé věděli, jaké kontroly a inspekce je čekají, a mohli se na ně náležitě připravit. Žgajner považuje digitalizaci za důležitý aspekt budoucnosti malých a středních podniků. Dle něj je digitální marketing cestou vpřed pro podnikatele, protože pandemická situace znemožnila otevření veletrhů. Z hlediska produktů digitalizace vyzdvihuje účinnost mobilních terminálů, které tvoří až 50 % tržeb společnosti Global Payments.

Jitka Haubová uvedla, že Komerční banka byla zapojena v několika vládním programech, které měly během pandemie významný dopad – například odklady plateb. Poukázala také na covidové programy, jako je program Covid 3, v jehož rámci každý druhý podnikatel využil provozní úvěr se státní zárukou. Vzhledem k tomu, že banka v té době nebyla ochotna klienta financovat z hlediska rizika, bylo toto zajištění v podobě provozního financování nezbytné. Dalším programem, do kterého je Komerční banka zapojena, je program Česko platí kartou. U něj banka nabízí podporu po celý rok, a to nejen pro kamenné obchody, ale i pro e-shopy a úřady. Haubová také představila cíle Komerční banky v oblasti udržitelnosti. Platební terminály jsou recyklovatelné a vyrobené z alternativních zdrojů a Komerční Banka si klade za cíl být do roku 2026 uhlíkově neutrální.