Nestihli jste některou z našich akcí? Nebo Vás prostě jenom zajímají nejdůležitější informace, které zazněly? V jednoduchosti je krása. Rozhodli jsme se proto, že všechny reporty, videa, fotografie a tiskové zprávy dáme přehledně na jedno místo. Ať už hledáte cokoliv, určitě jste tu správně. Teď už Vám nic důležitého neuteče.

PODÍVEJTE SE NA PROBĚHLÉ AKCE

9. 5. 2016

Více o události

Institut pro politiku a společnost pořádal ve čtvrtek 5. května 2016 veřejnou debatu na téma Historie klimatu ve světle moderního vědeckého poznání. Akci moderoval Miroslav Bárta, ředitel Českého egyptologického ústavu a člen správní rady Institutu. Pozvání přijali Petr Pokorný, biolog a paleoekolog z Centra pro teoretická studia UK, Jan Pretel, klimatolog a vědecký tajemník, Český hydrometeorologický ústav, Zbyněk Petráček, publicista, Lidové noviny a Vladimír Dolejský, náměstek pro řízení sekce ochrany přírody a krajiny z Ministerstva životního prostředí.

Cílem diskuse bylo se zamyslet se nad dlouhodobými trendy změn klimatu, jejich příznaky, charakteristikami a doprovodnými jevy. V další části debaty se jednotliví řečníci zabývali tím, jaké jsou vhodné adaptační strategie na vnější stresové jevy tak, aby došlo k postupnému navyšování resilience společnosti. Moderátor Miroslav Bárta zdůraznil na úvod, že člověk klima zná, co chodí po světě a je to neměnitelný faktor a je třeba si uvědomit, že člověk přírodu nepřepere.

Úvodního slova se jako první ujal náměstek Vladimír Dolejský, který položil otázku, zda je klima hrozbou či příležitostí. Pro Dolejského je příležitostí. Jsou tři cesty jak se vypořádat se změnou klimatu a to skrze mitigační opatření, adaptační opatření anebo nedělat vůbec nic. Třetí variantu považuje za nejhorší. Jan Pretel pojal jeho úvodní slovo z historického hlediska a vysvětlil 5 prvků, které ovlivňují atmosféru. Jsou to projevy atmosféry, oceánů, kryosféry, litosféry a biosféry. Vysvětlil, že v průběhu tisíce let proběhly změny ve fauně a flóře. Kolísání teplot, období suchá i vlhka. Pretel poznamenal, že Severní polokoule zažívá a zažívala větší výkyvy než na jižní. 2500 tisíce let př. n. l. proběhly 3 teplé periody, kdy teplota byla o 1-3 stupně vyšší než dnes. 14. -19 století Pretel pojmenoval malou dobu ledovou, ve které došlo k výraznému ochlazení. Od 19. -20. století  se objevuje tzv. hokejkový graf. Hokejkový graf je vlastně rekonstrukce průběhu teplot. Je pravda, že nekolísá tolik, jak říká Pretel, ale je pravdou, že narůstá konstantně od 1980. Jan Pretel, ale zdůraznil, že dnešní teploty jsou stále nižší, než byly v minulosti. Příčiny výkyvů dělí do 3 kategorií a to s terestrickým charakterem, astronomické a antropogenní. Změny podle něj souvisí také se vznikem anebo zánikem kultur. Je třeba si uvědomit, kolik lidí žije dnes na Zemi a nečekat, že se systém sám zpraví vzhledem k několikanásobně vyššímu počtu obyvatel. Pretel souhlasí s náměstkem Dolejským v tom, že člověk může zmírnit, či zesílit vlivy, ale boj s klimatem vyhrát nelze. Pretel poukazuje, že EU i proběhlý Pařížský summit je jen pouhá hra s čísly. Miroslav Bárta dodal, že už v období holocénu teplota vstoupla od 6 stupňů, tedy o více než se obaváme v dnešní době, konkrétně aby teplota nevstoupla do 2100 o 2 stupně. Dále v debatě pokračoval Zbyněk Petráček, který se zaměřil na vědu ze společenského hlediska. Položil otázku jak se stavět ke změnám klimatu a dodal, že pojmenování globální oteplování je příliš zjednodušený název a je rád, že už se od něj ustupuje. Dnešní elity operují hlavně se strachem a tím ovlivňují společnost. Petr Pokorný souhlasil s ostatními panelisty a dodal, že úroveň debat na toto téma se u nás postupně zlepšuje a pociťuje pozitivní změnu.