Hosté:

Karel Havlíček, místopředseda, Poslanecká parlamentu sněmovny České republiky

Clément Beaune, komisař pro plánování a strategie, Úřad předsedy vlády Francie

Vojko Volk, státní tajemník, Úřad předsedy vlády Slovinské republiky

Richard Yonck, mezinárodní hlavní řečník a autor bestsellerů

Jakub Landovský, výkonný ředitel Aspen Institutu Central Europe

Evropa čelí další významné strategické výzvě, a to znovu definovat svou roli a pozici na mezinárodní scéně. Prohlubující globální soupeření vede ke stále výraznějšímu zpochybňování stávajícího světového řádu. Dokáží státy na kontinentu zůstat jednotné a zároveň efektivně prosazovat své zájmy? Jak hluboké jsou rozpory národních politik v oblasti zahraniční politiky? Debata se zaměřila na schopnosti Evropy ovlivňovat globální agendu prostřednictvím ekonomických a bezpečnostních partnerství. Řečníci se soustředili na potřebu investic do vlastních obranných opatřeních, podporu hospodářských projektů a důraz na moderní technologie.

Místopředseda Poslanecké sněmovny Karel Havlíček hned z úvodu debaty jasně řekl, že Evropa potřebuje restart a zaměřit by se měla v první řadě na ekonomiku. „Musíme vytvořit předvídatelné prostředí z hlediska cen energií, investičního prostředí, trhu práce a také daňového systému,“ vysvětlil s tím, že Evropa musí zabránit tomu, aby se její firmy stěhovaly za oceán. V opačném případě je víc než jisté, že Evropa bude ztrácet svou konkurenceschopnost.

Havlíček: Musíme stabilizovat podnikatelské prostředí, generovat vyšší zisky a vytvořit komfortní prostředí, aby firmy generovaly velké příjmy.

Na ekonomické problémy Evropské unie upozornil mimo jiné taky Mario Draghi ve své zprávě o stavu unie. Poselstvím jeho analýzy je, že Evropa zaostává za Spojenými státy a Čínou, nestíhá v oblasti technologií, ekonomika neroste tak rychle, jak by měla a skomírá také produktivita. Na výsledky Draghiho zprávy odkázal vysoký komisař pro plánování a generální komisař pro strategie z Úřad předsedy vlády Francie Clément Beaune. „Evropa je pozadu. A jednou z klíčových otázek je, proč nejsme schopni posunout se od této diagnózy a něco s tím udělat,“ řekl.

„Pokud říkáme, že máme tři super velmoci, máme v podstatě dvě – Spojené státy a Čínu,“ uvedl Vojko Volk, státní tajemník Úřadu předsedy vlády Slovinské republiky, „protože Rusko je na Číně den ode dne závislejší. Takže pokud máme v úmyslu přežít, domnívám se, že my samy se musíme zaujmout velmocenské postavení.“ A Evropa podle něj má na čem stavět: Spojené státy ani asijské země nemůžou Evropě konkurovat v oblasti zdravotnické péče – která je dostupná pro všechny v podstatě bez rozdílu a vzdělávacího systému.

Volk: Pokud chceme přežít, musíme se i my stát super velmocí.

Jenže to podle bývalého velvyslance ČR při NATO a výkonného ředitele Aspen Institutu Central Europe Jakuba Landovského nebude stačit. „Nikdo pro vás nic neudělá, pokud za to něco nemáte, a to je pro nás novinka, protože jsme si mysleli, že nás mají všichni rádi,“ vysvětlil svoji myšlenku. A teď Evropa stojí stranou. Nikdo ji neinformoval o tom, že Izrael chystá útok na Írán, žádná evropská země není přítomna jednání o případném příměří na Ukrajině.

Landovský: Nejsme respektování jako velmoc, a to ze dvou důvodů. Nedokážeme projektovat naši moc a nemáme politickou jednotu.

Landovský v diskuzi vyzval, aby si Evropa uvědomila, v čem chce být dobrá a dosáhla svého cíle. Upozornil na to, že sedmadvacítka nemůže zachránit každou firmu a všechny lidi, i kdyby sebevíc chtěla. A musí se také soustředit na rozvoj umělé inteligence, protože to podle něj bude klíčové. Na rozvoj technologií kladl důraz taky mezinárodní hlavní řečník a autor bestsellerů Richard Yonck: „Technologie musí být součástí toho, jak ovlivňujeme a ovlivníme budoucnost v Evropě i jinde a jak se staneme globálním hráčem.“ Na první pohled je to samozřejmě rozvoj umělé inteligence, v budoucnu ale bude třeba se soustředit taky na kvantovou sílu, protože „kvantová technologie všechno změní.“

Investice do vědy a výzkumu a umělé inteligence jako nástroje pro budoucí rozvoj Evropy akcentoval taky Karel Havlíček. Ostatní země by si podle něj měly vzít příklad z Francie a vynakládat prostředky do těchto oblastí stejně aktivně. S tímto rozvojem ale taky úzce souvisí odbytiště. To jsou firmy, které jsou schopné z rozvoje moderních technologií těžit a následně taky generovat zisky.

Doporučení:

1. Evropa potřebuje reformovat. Je třeba se zaměřit na hospodářství a ekonomiku a taky investice do vědy a techniky.
2. Ve srovnání s ostatními velmocemi má Evropa výjimečné postavení v oblasti lidského potenciálu. Je ale třeba, aby absolventi škol zůstali na kontinentu. A za tímto účelem musí státy nabídnout perspektivní nabídky.
3. Ekonomický rozvoj je možný pouze v předvídatelném prostředí – investičním a daňovém. Technologický rozvoj si žádá odbytiště v soukromém sektoru.
4. Aby Evropa mohla sedět u stolu jako rovnocenný partner Spojených států, musí si uvědomit co chce, jít si za tím a stát se velmocí.