Host:

Petr Mlsna, předseda, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže má zásadní vliv na fungování českého trhu a férovou soutěž mezi firmami. Jeho zásahy formují nejen ceny energií, potravin a dalších základních potřeb, ale také ovlivňují, jak velké firmy soutěží o zakázky a jaké podmínky mají menší hráči na trhu.

V době, kdy ceny potravin i energií dosahují rekordních hodnot, a stát posiluje pravomoci úřadu, se otvírají otázky ohledně jeho role při ochraně spotřebitelů. Jak ovlivňuje ÚOHS ceny a dostupnost zboží a služeb?

Obchody před Vánocemi opět poutaly pozornost vysokými cenami základních potravin: vajíčka: 65 korun, tj. zdražení o 31 % proti říjnu a o 28 % proti loňsku. Máslo: 71 korun, meziměsíčně o 3 % víc a meziročně o 35 %. Zákazníci bijí na poplach a ptají se, jak je možné, že se ceny takhle skokově zvýšily. K tomu předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petr Mlsna říká, že je to možné proto, že to český spotřebitel dovolí. Naproti tomu například v zahraničí se zákazníci orientují na cenu: „Výzkumy jasně ukazují, že zahraniční spotřebitel se orientuje na cenu a kvalitu, bohužel u českého spotřebitele tomu tak není. A logicky, pokud se v takovém prostředí pohybujete jako obchodník, tak vaším primárním cílem podnikání je vydělat, a tudíž nabízet ceny, které jsou ještě pro toho spotřebitele únosné, tak aby to vaše zboží kupoval.“

Mlsna: Bohužel český spotřebitel není příliš orientován na kvalitu zboží. Je orientován na to, mít zboží určitého druhu a koupí ho za jakoukoliv cenu.

Pro české obchody jsou podle Mlsny taky typické slevové akce. „Nám připadá, že musíme všechno koupit ve slevě a že tím ušetříme. Ta realita je ale úplně jiná. Česká republika je snad jediný stát v Evropě, který má fixovaného spotřebitele na slevové akce a kupuje se 75 % zboží v retailu ve slevových akcích,“ popsal chování zákazníků Mlsna. Dalším specifikem českého zákazníka je to, že nehledí tak úplně na kvalitu zboží. To, co by se v žádném případě neprodalo v Německu, si Čech koupí. „Český zákazník nekontroluje kvalitu zboží,“ řekl Mlsna.

V minulosti se v médiích často psalo o tom, jestli jsou ceny potravin uměle vyhnané nahoru a kdo za to může. Zemědělci obviňovali obchodníky a ti zase obchodní řetězce. Mlsna nevidí na trhu žádný takový problém. Hospodářská soutěž v oblasti retailu je tady podle něj velmi výrazná. Jako příklad uvedl, že v tuzemsku nedošlo během posledních dvaceti let k žádné velké fúzi. „Stačí se podívat třeba na Lidl, který vstoupil na český trh a najednou po velmi úspěšném působení drží podíl přesahující 10 až 15 %.“ Ve spirále „kdo stanoví konečnou cenu“ si dle něj každý trochu přisadí, ale hlavní vinu nenese nikdo.

Mlsna: Pokud chcete trhům porozumět, musíte je analyzovat. Přistupovat ke všemu s narativem „zdražilo se a to se nám nelíbí, takže je zatím něco zločinného“, to je takový trochu typický český rys, ale ta data tomu vůbec neodpovídají.

Na otázku, jestli se dá vysokým cenám nějak bránit, odpovídá Mlsna nejistě. Chování zákazníků se jen tak nezmění, a přitom český trh je v otázce konkurence velmi tvrdý. Jako možnost se jeví ceny – respektive slevy – nějak legislativně hlídat, takový regulační nástroj by ovšem mohl podkopat důvěru ve volný trh. Mlsna uvedl příklad z vánočních obchodů: „Vánoční kolekce stojí 500 až 600 korun. A logická otázka z ní, proč to ten obchodník dělá, když ví, že to za to nikdo nekoupí? No on to dělá z čistě statistických a určitých důvodů, aby nastavil po dva dny takto nesmyslnou cenu, potom ji o 300 % nebo o 200 % zlevnil a vešel se do toho 30denního limitu, ze kterého potom vypočítává slevu.“ Takové chování považuje předseda Antimonopolního úřadu za nemravné.

Mlsna mluvil taky o nových možnostech a kompetencích, kterými by jeho úřad měl v budoucnu disponovat. Mezi nové nástroje má patřit tzv. New Competition Tool, který dokáže rozhýbat trh. „Úřad by měl možnost na základě sektorového šetření konstatovat, že trh je rigidní, že se nevyvíjí a přijmout nějaká regulatorní opatření s domněním toho, že se to třeba ve dvou letech pohne,“ a jako příklad Mlsna uvedl situaci, kdy velký obchodník se 40% podílem na trhu sice není dominantní silou a nezneužívá svého postavení, nicméně je dost velký na to, aby ohlásil změnu cenové politiky a všechny obchody zareagovaly úplně stejně. „A tento nový soutěžní nástroj by nám umožnil například zakázat jednostranná cenová prohlášení, nebo například vyrovnat na některých trzích informační asymetrii, kdy klíčoví hráči mají veškeré informace o daném trhu a každý, kdo by na něj chtěl vstoupit, je nemá,“ vysvětlil předseda ÚOHS. Na závěr dodal, že i jeho úřad musí reagovat na stále se vyvíjející trh a posilování kompetencí k tomu neodmyslitelně patří.