Nestihli jste některou z našich akcí? Nebo Vás prostě jenom zajímají nejdůležitější informace, které zazněly? V jednoduchosti je krása. Rozhodli jsme se proto, že všechny reporty, videa, fotografie a tiskové zprávy dáme přehledně na jedno místo. Ať už hledáte cokoliv, určitě jste tu správně. Teď už Vám nic důležitého neuteče.

PODÍVEJTE SE NA PROBĚHLÉ AKCE

10. 1. 2020

Více o události

První debata pořádaná Institutem pro politiku a společnost v roce 2020 pravděpodobně nemohla být emotivnější. Diskutovalo se o tom, jak by mělo být v Česku chápáno manželství. Zda se jedná výlučně o svazek muže a ženy, nebo by tento institut měl být otevřen pro všechny. Debaty konané 9. ledna 2020 na půdě Poslanecké sněmovny, se zúčastnili poslanci Patrik Nacher a Barbora Kořanová, Adéla Horáková, právnička iniciativy Jsme fér a Jan Gregor, místopředseda Aliance pro rodinu. Diskuzi moderovala externí analytička Institutu pro politiku a společnost Marcela Konrádová. Nad akcí převzal záštitu pan poslanec Nacher.

Ačkoli Patrik Nacher vyzval k tomu, aby byla debata věcná a bez zbytečného odsuzování a zažitých stereotypů, u tématu rozšíření institutu manželství na homosexuální páry to lze zřejmě jen těžko dodržet. Sám poslanec přiznal, že jeho kolegové z Poslanecké sněmovny jsou rozděleni na tři tábory – rozhodnuté zastánce, rozhodnuté odpůrce a nerozhodnuté. A právě kvůli třetí skupině kvituje s povděkem debatu na dané téma, která na půdě Sněmovny probíhá již rok a půl.

Jeho kolegyně z poslaneckého klubu ANO Barbora Kořanová potvrdila, že jednotlivé partaje nejsou v názoru zcela jednotné. Ačkoli si na rozdíl od Nachera myslí, že debata nezmění ničí názor, je dále přesvědčena, že je zcela správné ji vést. Sama se přiklání k podpoře rozšíření manželství i na neheterosexuální páry.

Nepopiratelným přínosem debaty byl střet dvou představitelů jednotlivých táborů PRO x PROTI manželství pro všechny. Adéla Horáková z Iniciatvy Jsme fér zastává názor, že nelze lidi kategorizovat, jelikož láska je jen jedna. Proč by tedy mělo být i spojení dvou milujících se osob různé? Manželství je hodnota, kterou chtějí i homosexuálové naplňovat. Její argumenty poté nejčastěji směřovaly k právním nedostatkům registrovaného partnerství, zejména pak práv dětí. Z nich nejčastěji z jejích úst zaznívalo právo na druhého rodiče. Svůj postoj podpořila závěry několika studií i osvědčenými trendy ze zahraničí – již 29 zemí otevřelo manželství pro všechny a přineslo to, dle ní, např. nižší míru sebevražd mezi dospívajícími.

Zcela opačné závěry s sebou nesou studie, kterými argumentoval PROTI Jan Gregor z Aliance pro rodinu. Dle něj je manželství tradičně svazkem muže a ženy za účelem plození dětí, což u homosexuálních párů nelze, resp. pouze v rámci surogátních mateřství, které považuje za obchod s lidmi a porušení práva znát své biologické rodiče. Na rozdíl od Horákové tvrdí (na základě četných studií), že u dětí vychovávaných homosexuálními páry lze pozorovat horší psychosociální vývoj. Otevření manželství pro gaye a lesby chápe jako plýtvání časem na menšiny s důsledkem omezení svobod (např. vyznání).

Ačkoli většina průzkumů veřejného mínění tvrdí, že česká společnost je manželství pro všechny spíše nakloněna, zákonodárce, alespoň dle řečníků z jejich řad, charakterizuje spíše poměr 50:50. Patrik Nacher svého času navrhl řešení, aby byla práva zcela rozšířena i na homosexuální páry, ale aby se daný svazek nenazýval manželstvím. Tento návrh ale prozatím „leží v šuplíku“ a čeká, zda se nerozhodne pro jednu z předloh, které jsou aktuálně v Poslanecké sněmovně (ačkoli u obou je návrh na zamítnutí). Všichni řečníci však vyzývají, aby se o zákonech hlasovalo, aby se takříkajíc vědělo, na čem jsme. Zatímco se zastánci tradiční rodiny obávají, že přijetí zákona PRO povede k dalším požadavkům menšin, představitelka iniciativy Jsme fér apeluje na demokratičnost a přiznání liberálních práv odpovídajících 21. století.