Nestihli jste některou z našich akcí? Nebo Vás prostě jenom zajímají nejdůležitější informace, které zazněly? V jednoduchosti je krása. Rozhodli jsme se proto, že všechny reporty, videa, fotografie a tiskové zprávy dáme přehledně na jedno místo. Ať už hledáte cokoliv, určitě jste tu správně. Teď už Vám nic důležitého neuteče.

PODÍVEJTE SE NA PROBĚHLÉ AKCE

11. 12. 2018

Více o události

Institut pro politiku a společnost ve spolupráci s Americkým centrem uspořádal 6. prosince 2018 debatu na téma Kongres vs. Trump: Změní se po volbách zahraniční politika USA?, v rámci které přizvaní řečníci analyzovali poslední volby do Kongresu a definovali klíčové výzvy, před kterými bude americká politika v nejbližších letech stát. Pozvání k diskuzi přijali: Ondřej Malý, bývalý náměstek pro internetizaci, MPO; Kryštof Kozák, vedoucí Katedry severoamerických studií Univerzity Karlovy v Praze;  Daniel Anýž, komentátor Hospodářských novin a investiční bankéř Ondřej Jonáš. Debatou provázel Jan Macháček, předseda správní rady Institutu pro politiku a společnost.

Na úvod si přítomní hosté připomenuli osobu nedávno zesnulého 41. prezidenta USA Georga H. W. Bushe, u kterého společně vyzdvihli jeho diplomatické schopnosti z období pádu berlínské zdi a jeho silný charakter.

Podobná shoda ale nenastala při hodnocení posledních voleb do Kongresu, které se uskutečnily v listopadu 2018. Ondřej Malý během hodnocení poukázal na pokles Trumpovy voličské základny, který dokreslují významné ztráty Republikánské strany ve státech jako např. Wisconsin, Michigan a Arizona. Dle jeho názoru při takovém složení Sněmovny reprezentantů ztratí Donald Trump možnost prosadit jakýkoliv relevantní domácí program, a proto je pravděpodobné, že svoji pozornost bude více směřovat na zahraniční politiku, ve které disponuje širokými pravomocemi.

Tyto výsledky nepřinesly Trumpovi radost ani podle Kryštofa Kozáka. Ten tvrdí, že atmosféra ve Washingtonu nejbližší dva roky určitě nebude přátelská, jelikož se dá očekávat vyhrocení konfliktů mezi Kongresem a exekutivou. Předpokládat lze také ekonomické zpomalení, a proto může být pro Trumpa východiskem zahraniční politika. V té má možnost, za podpory Senátu, budovat svoji auru silného lídra. Z pohledu České republiky je proto dle Kozákových slov důležité dodržení mezinárodních závazků, především 2 % HDP vydaných na oblast obrany.

O něco pro Trumpa pozitivnější interpretaci výsledků voleb představil Daniel Anýž. Ten na základě dat konstatoval, že si Trump nevedl vůbec špatně a že výsledek lze považovat za remízu. Jak přiblížil, nejdůležitějšími tématy voleb byly na straně Republikánů ekonomika a migrace, u Demokratů šlo především o volbu proti Trumpovi. Jako zajímavý ukazatel Anýž prezentoval odliv voličů od Republikánské strany k Demokratům především v demografické skupině bílých a vzdělaných žen.

Ondřej Jonáš předpokládá v budoucnu problémy ve spolupráci mezi Trumpem a Kongresem. Rovněž pro Trumpa vidí širší potenciál možností v zahraniční politice, která by mu měla sloužit pro získaní podpory veřejnosti. Na ni působí Trump dle Jonáše dvěma tvářemi. První je verzí „byznysmena Trumpa“, která je podpořena jeho kvalitním týmem a novými smlouvami na mezinárodní úrovni. Druhá je agresivnější, kterou se Trump prezentuje zejména na Twitteru. Ta však podle Macháčka kvůli svému jednoduššímu jazyku postupem času nemusí stačit zejména vůči mladší generaci.

Řešení konfliktů s dolní komorou může Trump hledat v aplikaci exekutivních příkazů, jejichž použití může být následně problematické. Kozák poukázal, že bude zajímavé sledovat, jak v takových případech bude reagovat Nejvyšší soud, který je dle jeho slov zvyklý být více nakloněn větším pravomocem exekutivy. Podle Malého se bude klíčový boj odehrávat mezi Trumpem a Sněmovnou reprezentantů především ve formě slyšení, šetření, nebo žádostí o zveřejňování, které budou moci požadovat představitelé Demokratické strany na čele výborů. Svoji roli může sehrát i rovina osobní a vyřizovaní si starých účtů mezi členy obou stran.

Co se týče budoucích výzev americké politiky, řečníci se shodli ve mnoha bodech. Jedním z nich je řešení personální otázky, a to zejména přestárlost osobností v Demokratické straně, kde na svoji příležitost čeká mladší generace. Tu reprezentují Sherrod Brown, Beto O’Rourke nebo Alexandra Ocasio-Cortez. Hlavní výzvou pro Republikány bude obhajoba Trumpova mandátu. Ve svojí kampani by podle predikcí měl využívat zejména zahraniční politiku, ve které se pro něj nejtvrdším oříškem stává postupně Čína, a to jak v oblasti ekonomické, tak i lidskoprávní a vojenské.