Institut pro politiku a společnost pořádal v pondělí 18. ledna 2016 veřejnou debatu na téma Mírové řečení konfliktu v Sýrii a boj s Islámským státem. Pozvání na debatu přijalo hned několik zajímavých řečníků. Prvním z nich byl Tomáš Pojar, diplomat a bezpečnostní analytik. Pozvání přijal také Daniel Koštoval, státní tajemník Ministerstva obrany ČR a Tomáš Kocián, vedoucí syrské mise Člověka v tísni. V neposlední řadě se k problematice vyjádřil také Jan Daniel, výzkumný pracovník Ústavu mezinárodních vztahů.

V diskusi se nejprve řešily šance na mírové řešení a spolupráci v oblastech Sýrie, kde Islámský stát nemá vliv. Všichni pozvaní diskutéři se shodli na tom, že mírové řešení je v nedohlednu, ba dokonce, že není možné, jak řekl Tomáš Pojar. Ten vidí jako prioritu příměří, respektive klid zbraní, jelikož v tak hluboko zakořeněném sunitsko-šiitském konfliktu není žádná síla, která by mohla vynutit mír. Navíc se tento rozpor podle Pojara netýká pouze oblasti Sýrie a radikálního islamismu v podobě IS, ale celého Blízkého východu. Proto bychom se neměli koncentrovat pouze na řešení problematiky Islámského státu.

Tuto myšlenku podpořil také Tomáš Kocián, který upozornil, že v samotné Sýrii není boj proti IS prioritou. Pro opozici je nepřítel číslo jedna Bašár al-Asad a Kurdové, nikoli IS. Tomáš Pojar zmínil také fakt, že 78 % ruských ataků nedopadá na území IS, ale byly namířené proti opozici, na podporu režimu Bašára al-Asada a udržení vlastních pozic v Sýrii. Jedinou šanci na klid zbraní panelisté vidí ve spolupráci s místními lidmi a Bašárem al-Asadem, ovšem dokud oni sami neuvidí IS jako primární hrozbu, příměří je nemožné a západní mocnosti mohou pouze podporovat Kurdy a zadržovat IS. Daniel Koštoval dodal, že by se západní státy měly soustředit na ty problémy, které nás bezprostředně ohrožují a příliš se nevměšovat do konfliktů interních.

Druhá část diskuse se zaměřila na otázku jak bojovat s IS. Islámský stát především nelze zničit úplně, jelikož za ním stojí samotní syrští lidé a není jich málo, řekl Kocián. Syřané v mnoha případech nepodporují radikální islamismus, ale sympatizují s IS jako fungujícím státem. Fakt, že IS efektivně řeší místní konflikty, na rozdíl od opozice, která přináší spíše chaos, je pro ně hlavním lákadlem. Klíčovou otázkou v souvislosti s tímto problémem je, podle Jana Daniela, co by Syřanům západní mocnosti nabídly po zničení IS. Pokud by nebylo nalezeno schůdné řešení místních problémů, zničení IS by pravděpodobně vedlo pouze k rozšíření radikálního islamismu nejen na východě, ale také v Evropě. Efektivní řešení vidí Tomáš Pojar v decentralizaci. Pro sunity by vymanění z nadvlády Damašku, či Bagdádu mohlo být hledaným východiskem a motivací ke spolupráci se západem.

Efektivní mírové řešení je tedy podle všech speakerů v nedohlednu. Západní mocnosti by se měly zaměřit na problémy, které se jich bezprostředně týkají, jelikož místní konflikt musí začít řešit především místní lidé. Pokud se tak nestane, efektivní řešení nemůže být nalezeno.