Mládežnické organizace politických stran
Institut pro politiku a společnost pořádal v pátek 18. března 2016 minikonferenci na téma Mládežnické organizace politických organizací. Pozvání do panelu přijali Lucie Válová, předsedkyně Mladí sociální demokraté, Tomáš Krátký, předseda Mladé ANO, Jiří Fremr, předseda Mladí konzervativci a Václav Kříž, předseda Mladí občané. Záštitu nad akcí přijal a moderace se ujal poslanec (ANO) Martin Kolovratník.
Po úvodním představení jednotlivých organizací se debata zabývala vznikem a působením Asociace mládežnických politických organizací, která byla založena loni. Asociace sdružuje šest mládežnických politických organizací (Mladí sociální demokraté, Mladí konzervativci, TOP tým, Mladí křesťanští demokraté, Mladí lidovci, Mladí zelení). Její hlavní cíl se odvíjí od poslání jednotlivých členů – spojovat mladé lidi se zájmem o politiku, legitimizovat činnost mládežnických organizací politických stran, politické občanské vzdělávání mladých lidí. Zástupci Mladých konzervativců a Mladých sociálních demokratů potvrdili nezájem o přistoupení komunistických mládežnických organizací do AMPO, nicméně jakmile Mladé ANO naplní podmínky, které určují stanovy Asociace, bude jim otevřen přístupový dialog. Krátký možnost přistoupení nevyloučil.
Vzhledem k účasti zástupce Mladých občanů se otevřela otázka aktivity mladých lidí v politice. Na tomto tématu se neshodli především Václav Kříž a Jiří Fremr. Podle Kříže z Mladých občanů je třeba, aby se lidé zapojovali do různých občanských iniciativ, které jsou svým charakterem spíše aktivistické, nezáleží na jejich ideologii, příp. afiliaci ke konkrétní politické straně. Jde o vzdělávání mladých ohledně našeho politického systému a možnostech, které nabízí. Na rozdíl od tohoto názoru, Jiří Fremr zastává postoj, který klade důraz na ideologickou vyhraněnost mladých lidí, kteří skrze tradiční mládežnické organizace politických stran, protože právě skrze ty mají možnost dění kolem sebe skutečně ovlivnit. Mladí lidé navíc dle Fremra mohou být mírně radikálnější ve svých postojích, nemusí být politicky zcela korektní. Lucie Válová a Tomáš Krátký jsou rovněž zastánci spíše organizací, které mají ideologický základ.
Mladých lidí, kteří mají zájem zapojit se do takových organizací, ať již s nebo bez ideologického ukotvení, je ale v Česku poměrně málo. Fremr vyslovil myšlenku, že je to přetrvávající dědictví komunistického režimu, kvůli kterému je ve společnosti jistá skepse ohledně aktivní politické participace. Tento dojem měli i Válová a Krátký, který se ale přiklonil i k druhému názoru, který reprezentoval Kříž, a to že komunistická historie nehraji v Česku již příliš důležitou roli. Problémem naopak je, že stávající (tradiční) organizace nejsou dostatečně aktivní a nesnaží se mladých lidem ukázat, co vše nabízí ve smyslu občanské (politické) participace.
Dále se konference věnovala otázce přímé demokracie, která je v České republice velmi hojně diskutována. Všichni panelisté odmítli zavedení přímé volby prezidenta a diskuzi o zavedení přímé volby starostů a podpořili zastupitelskou formu demokracie, kterou hodlají prosazovat jak ve svých spolcích, tak v AMPO. Ohledně evergreenu změny volebního systému pro volby do Poslanecké sněmovny rovněž byli řečníci konzervativní a jsou pro zachování stávajícího mechanismu.