Dne 18. 9. se v prostorách Poslanecké sněmovny uskutečnila konference věnující se energetické bezpečnosti České republiky, která nesla název Na prahu energetické (r)evoluce.

Místopředseda Poslanecké sněmovny Karel Havlíček ve své úvodní řeči zdůraznil význam přechodu české energetiky na udržitelnost a bezemisní zdroje. Vyslovil se pro dvojí přístup, který by kombinoval jadernou energii a obnovitelné zdroje jako základní pilíře a zároveň podporoval komunitní energetické iniciativy. Tento přístup vyžaduje rovnováhu mezi stabilními a nestabilními zdroji energie a zdůrazňuje potřebu robustní přenosové soustavy. Místopředseda Havlíček si je vědom výzev při realizaci těchto změn, jako je připravenost distribuční soustavy. Nicméně zdůrazňuje, že je důležité zachovat dynamiku a pečlivě zvážit, aby se zabránilo nerealistickým očekáváním v oblasti rozvoje komunitní energetiky. Celkově lze říci, že vize místopředsedy Havlíčka podporuje odpovědný a vyvážený vývoj české energetiky a zdůrazňuje motivaci a autonomii jako klíčové faktory změn.

1. panel: Legislativní rámec komunitní energetiky

První panel se zabýval různými aspekty komunitní energetiky, od jejích historických počátků až po její potenciální dopad na české energetické prostředí a řešil příležitosti i výzvy v tomto odvětví. Mezi panelisty byla Zuzana Krejčiříková, která zastupovala Hospodářskou komoru a hovořila o praktických aspektech komunitní energetiky z pohledu podnikání. Václav Bartuška z Ministerstva zahraničních věcí upozornil na problémy spojené se systémovými náklady a na to, kdo by je měl nést, přičemž čerpal ze zkušeností z jiných evropských zemí. Martina Altera Krčová z Energetického regulačního úřadu zdůraznila význam decentralizace a propojení komunitní energetiky s cíli Green Deal. Eliška Beranová z Unie komunitní energetiky poskytla vhled do rozdílů mezi komunální a obecní energií a do evropského právního rámce. Moderátorem panelu byl Jan Macháček.

Na úvod dostali panelisté prostor, aby uvedli publikum do situace v jednotlivých institucích. Slova se ujala Zuzana Krejčiříková, která poznamenala, že komunitní energetika sice není v rámci hospodářské komory dominantním tématem, ale na druhou stranu má potenciál přinést užitek malým podnikům, obcím i širší části veřejnosti. Je v souladu s principy decentralizace, demokratizace a energetické transformace, jak jsou formulovány v rámci 4D – dekarbonizace, decentralizace, digitalizace a demokratizace.

Při dalším postupu je nezbytné si uvědomit, že komunitní energetika nepředstavuje pouze cestu k ekonomickému zisku, ale příležitost ke zvýšení udržitelnosti, místní výroby energie a zapojení komunity. Existují však překážky, které je třeba překonat, včetně obav z nákladů, stability sítě a přechodu od centralizovaného energetického systému k decentralizovanějšímu.

Klíčovou roli při utváření prostředí komunitní energetiky hraje legislativní rámec, zejména LEX OZE II. Pro zajištění úspěchu komunitních energetických projektů je zásadní odpovědná správa a důkladná regulace. To zahrnuje opatření, která zabrání zneužití a podpoří širší okruh účastníků, včetně obcí a příspěvkových organizací. Eliška Beranová se domnívá, že pokud bude zákon schválen, tak může vstoupit v platnost 1. ledna 2024, přičemž některá ustanovení vyžadují další regulaci, zejména v souvislosti se sdílením elektřiny. V případě zákona o obcích nebude novelizace nutná, pokud nebude nutné změnit omezení 10 % hlasovacích práv.

V konečném důsledku nabízí komunitní energie České republice cestu k větší energetické nezávislosti, udržitelnosti a zapojení veřejnosti. Abychom tuto příležitost využili, musíme se zaměřit na vzdělávání, informovanost veřejnosti a podporu kultury odpovědné účasti na komunitních energetických projektech. Legislativní rámec by měl být navržen tak, aby poskytoval příznivé prostředí, které podporuje cíle komunitní energetiky s vhodnými pojistkami, které zabrání jakýmkoli nezamýšleným důsledkům. Vzhledem k tomu, že se energetická oblast nadále vyvíjí, komunitní energetika má potenciál hrát zásadní roli při dosahování udržitelnějšího a místně řízeného energetického vývoje.

2. panel: Fungování sdílení elektřiny v praxi

Následovala diskuse o legislativním rámci pro sdílení elektřiny a zhodnocení jeho dostatečnosti a možných překážek. Mezi řečníky byli Karel Havlíček, který upozornil na vývoj návrhu zákona a jeho strategické aspekty. Dále zdůraznil tři klíčové důvody pro zapojení do komunitní energetiky: náklady, spoluvlastnictví a ekologický faktor. Dalšími řečníky byli Lucie Šebková z Asociace komunitní energetiky, která zdůraznila rostoucí zájem o komunitní energetiku, Štěpán Chalupa z Komory obnovitelných zdrojů energie, který vyjádřil optimismus ohledně funkčnosti návrhu, a Martin Ander ze Svazu moderní energetiky, který hovořil o významu sdílení elektřiny a potřebě technické připravenosti. Moderátorkou byla Markéta Plesníková.

V první řadě vyjádřili panelisté podporu novému legislativnímu rámci a uznali, že oproti jeho původní verzi došlo k výrazným zlepšením. Důraz Karla Havlíčka na nutnost operativních změn podtrhl závazek doladit legislativu a zajistit její praktičnost a účinnost. Tyto navrhované změny mají dále posílit ochranu spotřebitele, stanovit jasná hlasovací práva v rámci energetických společenství a řešit úlohu příspěvkových organizací. Dialog o těchto navrhovaných změnách zdůrazňuje závazek vytvořit pevný právní základ pro komunitní energetiku.

V diskusi byl rovněž zdůrazněn význam technologické a digitální připravenosti. Panelisté ocenili probíhající úsilí o vytvoření nezbytné technické infrastruktury pro komunitní energetiku, včetně řízení datových toků, sledování výroby a spotřeby a zásadní role datového centra pro elektřinu. Společná dohoda mezi provozovateli distribučních sítí o usnadnění počátečního studia fáze komunitní energie ukázala odhodlání učinit zmíněné odvětví realitou.

Dialog se dále točil kolem možného dopadu komunitní energie na trh práce a ceny energie. Odhad Lucie Šebkové, že v rámci údržby a provozu obnovitelných zdrojů energie vznikne do roku 2030 až 2 500 pracovních míst, byl slibný a zdůraznil potenciál zaměstnanosti v tomto odvětví. Štěpán Chalupa navíc zdůraznil roli komunitní energetiky při zvyšování energetické bezpečnosti a zajištění kontrolovanější struktury nákladů. Snížením závislosti na vnějších zdrojích energie má komunitní energetika potenciál přispět k cenové stabilitě a ekonomické bezpečnosti.

Martin Ander poskytl širší kontext, když zdůraznil klíčový koncept sdílení elektřiny v rámci komunitní energetiky. Zdůraznil, že komunitní energetika neznamená vytváření izolovaných energetických ostrovů, ale integraci obnovitelných zdrojů energie do stávající sítě, což jednotlivcům umožňuje přímý přístup k obnovitelné energii. To posiluje postavení spotřebitelů a podporuje jejich soběstačnost, čímž se snižuje jejich závislost na externích dodavatelích energie. Komunitní energetika může díky většímu rozšíření obnovitelných zdrojů energie sehrát klíčovou roli při utváření energetického prostředí a umožnit přechod na udržitelné zdroje energie.

V souhrnu panelová diskuse odhalila jednotnou frontu zúčastněných stran v České republice, pokud jde o rozvoj a realizaci komunitních energetických iniciativ. Přestože existují problémy, pozitivní vývoj, závazek k transparentnosti a probíhající dialog ukazují na slibnou budoucnost komunitní energetiky v zemi. Vzhledem k tomu, že se legislativa dále vyvíjí a technické přípravy postupují, zdá se, že Česká republika má dobré předpoklady pro přijetí komunitní energie, která přispěje k udržitelnosti, hospodářskému růstu a zvýšení energetické bezpečnosti.

3. panel: Budování a financování sdílených sítí

Po další přestávce vystoupili Marian Rusko, předseda představenstva EG.D, Milan Hampl, předseda představenstva a ředitel PREdistribuce, a Radim Černý, místopředseda představenstva ČEZ Distribuce. Panel moderovala Irena Krcháková. V tomto panelu se probírala témata, jako jsou výzvy spojené s rozšiřováním infrastruktury pro obnovitelné zdroje energie, potřeba modernizace sítě a financování investic do distribuční soustavy, aby bylo možné přizpůsobit se zvýšenému výkonu obnovitelných zdrojů.

Naléhavost globální klimatické krize vyžaduje rychlá a zásadní opatření k dosažení udržitelné výroby energie. Ambiciózní cíle stanovené bavorskou spolkovou zemí a německou vládou slouží jako přesvědčivý příklad závazku ke klimatické neutralitě. Tyto cíle jsou však doprovázeny obrovskou výzvou, kterou je rozšíření energetické infrastruktury tak, aby bylo možné přizpůsobit ji rostoucímu podílu obnovitelných zdrojů energie. Potřeba zdvojnásobit počet rozvoden, zvýšit počet distribučních stanic a rozšířit distribuční soustavu komplexně poukazuje na rozsah potřebných investic.

Zásadní je, že toto úsilí musí být podpořeno jasným a podpůrným regulačním rámcem. Očekává se, že připravovaný zákon LEX OZE II poskytne základ pro sdílené energetické prostředí. Zákon zdůrazňuje význam přípravy, včetně vytvoření elektronického datového centra, které bude mít zásadní význam pro efektivní řízení a monitorování výroby sdílené energie. Dalším zásadním aspektem je složitost financování těchto iniciativ. I když k těmto snahám přispěje externí financování a dotace, je třeba prozkoumat udržitelné modely financování, které mohou zahrnovat různé struktury poplatků a příspěvky od spotřebitelů i výrobců energie.

Vzhledem k tomu, že Česká republika směřuje ke sdílené energetické budoucnosti, je nanejvýš důležité zajistit spolehlivost a odolnost sítě. To vyžaduje investice do síťové infrastruktury, skladování energie a záložních zdrojů, aby byla zajištěna stálost dodávek energie, zejména v obdobích nízké výroby energie z obnovitelných zdrojů. Marian Rusko zdůraznil, že je důležité připravit distribuční soustavu na zvýšené nároky s tím, že náklady porostou. Existují různé modely financování, příkladem jsou sousední země, například Slovensko, kde se na nákladech na distribuci podílejí jak spotřebitelé, tak výrobci energie.

Financování sdílených sítí představuje mnohostranný problém, který vyžaduje dobře definovaný regulační rámec. Zásadní je najít rovnováhu mezi náklady a investicemi a zajistit, aby přechod na udržitelné zdroje energie zůstal ekonomicky životaschopný a dostupný pro všechny zúčastněné strany. Spolupráce mezi vládou, energetickými společnostmi a regulačními orgány bude mít zásadní význam pro utváření prostředí pro financování sdílených energetických sítí.

Závěrem lze říci, že cesta k budování a financování sdílených sítí v České republice je poznamenána mnoha výzvami a složitostmi, ale je také nesmírně slibná. Pro dosažení udržitelného a odolného energetického systému bude klíčová spolupráce mezi vládou, energetickými společnostmi a regulačními orgány. Se správnými strategiemi, investicemi a regulační podporou má Česká republika dobré předpoklady k realizaci svého závazku k obnovitelné energii a klimatické neutralitě.

4. panel: Dostupnost komunitní energetiky běžným občanům

Čtvrtý a poslední panel se zaměřil na dostupnost komunitní energetiky pro běžné občany a její potenciál pro snížení energetické chudoby. Mezi řečníky byli Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí ČR, Milan Kazda, předseda Pracovní skupiny pro životní prostředí při Sdružení místních samospráv ČR, Tibor Švec, předseda Výboru dobrovolných svazků obcí při Svazu měst a obcí ČR, Jiří Koželuh, vedoucí programu Energie, klima a odpady Hnutí DUHA, a Miloslav Franěk, projektový manažer Pražské společenství pro obnovitelné zdroje energie. Panel moderovala Markéta Plesníková. Řečníci diskutovali o tématech, jako je role komunitní energetiky, zvyšování povědomí o obnovitelných zdrojích a komunitní energetice, dotace a financování projektů udržitelné energetiky.

Ústředním tématem diskuse byla zásadní role komunitní energie při zajišťování toho, aby obnovitelná energie nebyla jen výsadou pro několik málo osob, ale příležitostí dostupnou pro všechny skupiny obyvatel. Projekty komunitní energetiky, včetně těch, které se týkají obytných a veřejných budov, jsou příslibem demokratizace přístupu k čistým zdrojům energie a mohou sloužit jako odrazový můstek k udržitelnější energetické budoucnosti.

Problematika energetické chudoby se v diskusi opakovaně objevovala. Naši panelisté poukázali na to, že celková dostupnost energie může významně ovlivnit životy jednotlivců. Komunitní energetické iniciativy podporované zákonem o komunitní energii a různými dotačními programy mají potenciál zmírnit energetickou chudobu a posílit postavení obyvatel, zejména ve městech. V této diskusi se jako zásadní prvek ukázalo vzdělávání. Potřeba zvýšit povědomí obyvatelstva a obecních úřadů o výhodách a potenciálu komunitní energetiky byla zřejmá. Jako účinný prostředek šíření znalostí a podpory účasti na těchto iniciativách byla zdůrazněna práce s veřejností, kterou zprostředkovávají místní akční skupiny.

Podpůrné a dotační programy byly uznány za zásadní hnací sílu komunitních energetických projektů. Dotace, vnímané jako investiční pobídky, hrály klíčovou roli při nastartování iniciativ v oblasti obnovitelné energie. Finanční prostředky, často pocházející z modernizačního fondu a emisních povolenek, pomáhají obcím a městům investovat do solárních panelů, větrných elektráren a dalších zelených technologií. Tyto prostředky jsou nezbytné pro vytvoření udržitelné a dostupné cesty k řešením v oblasti obnovitelných zdrojů energie.

Jako povzbudivý vývoj byly uvedeny klesající náklady na obnovitelné technologie, jako jsou fotovoltaické panely a větrné elektrárny. Nižší náklady činí obnovitelné zdroje energie ekonomicky životaschopnějšími a očekává se, že tento trend bude pokračovat. Bylo však uznáno, že byrokratické problémy a problémy s povolováním mohou stále brzdit tempo realizace, což vyžaduje zefektivnění těchto procesů, aby se plně uvolnil potenciál projektů čisté energie.

Komunitní energetické iniciativy jsou obrovským příslibem pro transformaci našeho energetického prostředí. Zajištěním přístupu k čisté a cenově dostupné energii a řešením energetické chudoby mohou tyto projekty výrazně zlepšit kvalitu života obyvatel a přispět k udržitelnější a ekologičtější budoucnosti. Vzdělávání veřejnosti a podpůrné mechanismy v kombinaci se zjednodušenými procesy a snahou o snížení byrokratických překážek budou mít zásadní význam pro plné využití potenciálu komunitní energie a zajištění toho, aby se stala dostupnou skutečně pro všechny.