Nestihli jste některou z našich akcí? Nebo Vás prostě jenom zajímají nejdůležitější informace, které zazněly? V jednoduchosti je krása. Rozhodli jsme se proto, že všechny reporty, videa, fotografie a tiskové zprávy dáme přehledně na jedno místo. Ať už hledáte cokoliv, určitě jste tu správně. Teď už Vám nic důležitého neuteče.

PODÍVEJTE SE NA PROBĚHLÉ AKCE

2. 3. 2017

Více o události

Institut pro politiku a společnost pro Vás dne 2. března 2017 uspořádal v prostorách Moravské galerie debatu s názvem Nová éra urbanismu v Brně. V panelu zasedli architektka Zdeňka Vydrová, dále developer, výkonný ředitel a místopředseda představenstva společnosti Trikaya Alexej Veselý, Michal Sedláček, ředitel Kanceláře architekta města Brna a Petr Vokřál, primátor města Brna. Moderování debaty se ujal Osamu Okamura, architekt a programový ředitel festivalu reSITE.

Brno čeká v následujících letech rapidní rozvoj, tedy pokud se podaří prosadit kvalitní územní plán a najít politickou shodu na důležitých projektech. Jakou roli bude v tomto procesu hrát veřejnost? Dokáže se nově vzniklá Kancelář zastat jejích zájmů? Jakým směrem se město vydá? To jsou jen některá z témat, která v diskuzi rezonovala.

Jak by mělo vypadat Brno za 10 let?

Podle primátora Vokřála se město bude muset soustředit na zásadní priority, kterými je dobudování městského okruhu, stavba nádraží a změna územního plánu, aby se v Brně mohlo začít stavět s tím, že „město musí přestat být brzdou a musí se stát motorem změn.“ Podle Michala Sedláčka je právě územní plán klíčovým prvkem, na nějž je nutno se zaměřit – Brno by mělo být městem dohody. Tato dohoda, jak doplnil Alexej Veselý, by měla spočívat v otevření města nové výstavbě. Potřeba je zaplnit proluky v centru města a umožnit výstavbu bytových domů. Městu by podle Veselého jenom prospělo, kdyby se jej podařilo zahustit a přitáhnout do něj více, až 200 tisíc, nových obyvatel. Brno by se pak mohlo přiblížit vzorům, jakými jsou Kodaň či Štýrský Hradec. „Docílit toho, aby se v Brně zahušťovalo, a stavělo až 3 000 bytů ročně, nemusí být jen zbožné přání, v 90. letech to byla realita.“

Právě za účelem položení základů možnosti větších a cílených zásahů do územního plánu zřídilo Brno nově instituci Kanceláře architekta města Brna. Zatím stála 8,5 milionů v provozních nákladech a rozpočet pro letošní rok je 20 milionů Kč. Tyto částky jsou samy o sobě vysoké. Podle pana primátora se však jedná o investici, která určí podobu oblastí, které potřebují rozvoj, a která formuluje vizi města jako celku právě skrze úpravu územního plánu takovým způsobem, aby jeho podoba co možná nejvíce vyhovovala všem stranám. Územní plán je pro developery a architekty něco jako mapa pro cestovatele: „Tak jako mořeplavec potřebuje moře, developer potřebuje parcely. A územní plán je nástroj, který definuje, jakou formu bude výstavba na jednotlivých parcelách nabývat,“ uvedl developer Veselý s tím, že by podle něj územní plán měl být flexibilní a měl by nechávat možnost odborníkům a lidem z branže zapracovat do něj své připomínky.

Podle architekty Vydrové její kolegové očekávají, že plán stanoví rámec hry v území, tedy že stanoví hranice mezi zájmy veřejnými a privátními, že bude jakýmsi sloupovím, na nějž bude možno klást architráv výstavby. „Je v zájmu všech mít předem stanovená pravidla a ta pravidla by měla být motivující. Čeho se děsím, je vakuum, které tu bude mezi lety 2020 a 2026, tedy mezi tím, co přestane platit starý a než bude vypracován nový územní plán. Mohl by tu vzniknout velký prostor pro korupci,“ dodal chmurně Veselý. Jeho obavy se snažil rozptýlit primátor Vokřál: „Město Brno iniciovalo pozměňovací návrh v rámci novely stavebního zákona, aby byl termín platnosti stavebního plánu prodloužen do konce roku 2024.“

Projekty ve hře

Řešily se i konkrétní projekty, které významně ovlivní vzhled města a jeho veřejná prostranství. Nejdůležitějšími z nich jsou varianty Pod Petrovem, odsunutá varianta a varianta u řeky. „Všechny kluby zastupitelstva se pravidelně schází a pracují na této materii. Je potřeba najít shodu, a to není vždy snadné.“ Nutno tedy bude vyčkat na výsledek studie posouzení těchto variant. Zde je dobré upozornit na brněnské specifikum, kdy město zadává zpracování plánu soukromým firmám, jako například Archdesignu architekta Doukoupila, který při zpracovávání plánu pro Brno dostal do konfliktu zájmů. Pro Brněnské nádraží se navíc zvolila formou skicovného pro participanty, která se na rozdíl od běžné mezinárodní architektonické soutěže setkala s nevolí profesní komunity architektů. To uvedl na pravou míru architekt Sedláček: „Pokud chcete jako ateliér vytvořit projekt na něco tak velkého, jako je nová městská čtvrť či hlavní nádraží, zabere vám to 3 až 4 měsíce, a ta pravděpodobnost, že zvítězíte v konkurenci 60 dalších návrhů je mizivá.“ To je podle něj důvodem, proč se ve veřejných soutěžích tohoto typu často musíme spokojit s nekvalitními návrhy, a proto je někdy lepší zvolit jiné formy soutěže.

Panelisté se shodli na tom, že proto, aby měl územní plán optimální podobu, je nutné zapojit do procesu tvorby veřejnost a zohlednit její připomínky. Z toho důvodu byla zahájena diskuze, která byla zahájena setkáním developerů, zastupitelů a právě veřejnosti. „Participace veřejnosti je zdravá. Důležité také je, že ty nejpodstatnější věci se nestávají politickým bojem ale konsensem angažovaných stran. Alespoň tak to funguje v menších sídlech a můžeme jen doufat, že tomu nebude jinak v metropoli, jakou je Brno.“ I podle architekta Sedláčka je nutné se oprostit od politična a sledovat v první řadě veřejný zájem. Podle tohoto klíče chce budovat Kancelář architekta města, tedy tak, aby byla „nezávislou expertní organizací, která bude imunní vůči jakýmkoliv tlakům.“ Právě nezávislost vůči tlakům politiků a developerů a služba obecnému zájmu by měla být hlavní doménou této instituce. Podle diskutujících může mít Kancelář pozitivní vliv například na podobu jižní části města, kde se plánuje výstavba, a odvrátit hrozbu, kterou verbalizovalo publikum: totiž zastavění ohromných ploch nevzhlednými montovanými hypermarkety a obchodními zónami, které nijak nekultivují veřejný prostor.

Debata o Nové éře urbanismu v moravské metropoli, Brně, ovlivní životy statisíců lidí, a proto je dobré, že v současnosti nabírá na síle a zhmotňuje požadavky a očekávání občanů, které od svého města mají. Diskuze v Moravské galerii ukázala, že zájem veřejnosti o své okolí rok od roku roste a nabývá na síle, konstituuje v situace, kdy se lidé sdružují a angažují proto, aby byly vyslyšeny hlasy těch, kdo mají z města benefitovat nejvíce: občanů.

V debatě zaznělo, že demokracie není jen o možnosti participovat na veřejném životě, ale i o respektování rozhodnutí většiny, i když se mohou tyto postoje lišit od našich vlastních. To samé platí i o podobě veřejného prostoru.