Dlouho očekávané volby v Polsku proběhly 15. října 2023. V předběžných výsledcích dominovala současná vládnoucí strana Právo a spravedlnost, což vyvolalo ve společnosti diskuse o tom, jak bude vypadat budoucí vláda a jakým směrem se bude ubírat. O možnostech dalšího politického vývoje v Polsku hovořil 16. října v rozhovoru pro Institut pro politiku a společnost Josef Mlejnek, politolog z Institutu politologických studií Univerzity Karlovy. Moderátorkou online rozhovoru byla Irena Krcháková, redaktorka České televize.

Průzkumy exit pollu ukázaly, že pravděpodobným vítězem bude opět současné vládní Právo a spravedlnost, ale nedosáhne nadpoloviční většiny v parlamentu. Otázkou tedy zůstává, jak bude vypadat budoucí vláda. Josef Mlejnek v této věci upozornil, že: „Právo a spravedlnost se sice stala reálným vítězem, ale nejblíže k sestavení vlády má Občanská platforma ve spolupráci s Třetí cestou a Novou levicí.“

Prezident Polska Andrzej Duda ohledně výsledku voleb vyzval občany k trpělivosti. K otázkám, jak se prezident nadále zachová a zda pověří lídra vítězné politické strany k sestavení vlády, se Josef Mlejnek vyjádřil takto: „Pokud výsledek voleb ukáže, že Právo a spravedlnost nebude mít šanci dosáhnout většiny, může v úvahu přijít mnoho dalších variant. Strana by se mohla pokusit přetáhnout některé poslance na svou stranu nebo vyjednat koalici s částí krajně pravicové konfederace. Jelikož prezident Duda je členem Práva a spravedlnosti a vystupuje jako její loajální člen, pravděpodobně pověří někoho z jejího vedení. Není však vyloučena možnost, že zvolí někoho z Občanské platformy, pokud se skutečně potvrdí, že Právo a spravedlnost nemají nadpoloviční většinu.“

Polsko si jednoznačně přeje změnu a odlišnou politiku od té, kterou prováděla dosavadní vláda. Na otázku, zda je tomu skutečně tak, Josef Mlejnek odpověděl: „Určitě ano, což potvrzuje i vysoká volební účast.“ K tomu přispěla také ostrá volební kampaň, která zmobilizovala všechny voliče. Hlavními „dodavateli“ nových voličů byly opoziční strany, volající po mocenské změně. Vláda pak vyvolávala mezi občany rostoucí odpor kvůli porušování principů právního státu, zásahům do médií, politice proti LGBT+ a omezení potratů. Problémem je také spojení Práva a spravedlnosti s církví a vnesení jejich konzervativních hodnot do politiky. Jak Josef Mlejnek zdůraznil: „Katolicismus v Polsku je součástí národní tradice, ne praktikujících věřících.“ Toto spojení začalo vadit nejen liberálům, ale i katolíkům, kteří cítí, že víra by neměla být součástí politiky.

Jaký byl vliv dosavadní vlády v Polsku, je známo: ovlivňovala média, provedla justiční reformu, kvůli které Evropská komise Polsku zamrazila eurofondy, zakázala potraty, podporovala politiku proti LGBT+ komunitě a mnoho dalšího. Otázka zní, zda v případě vytvoření vlády složené z Občanské platformy, Nové levice a Třetí cesty dojde k zrušení této politiky nebo k jiným zásadním změnám. Pan Mlejnek odpověděl, že nová vláda se o změny minimálně pokusí. „Určitě bude snaha zlepšit vztahy s Evropskou unií,“ dodal. Je však otázkou, jak rozsáhlé tyto změny budou. V opozičním táboře jsou síly pro velkou liberalizaci, ale také takové, které by situaci chtěly vrátit pouze do stavu před justiční reformou. Změny tedy nastanou, ale jejich rozsah je nejasný. V každém případě lze očekávat zlepšení vztahu mezi Polskem a Evropskou unií, což je nyní velmi důležité.

Pokud by se strana Právo a Spravedlnost ocitla v opozici, co by to znamenalo pro její vedení? K této otázce Josef Mlejnek uvedl: „Jestliže by se strana ocitla v opozici, mohlo by dojít k vnitřním změnám. Někteří politici z jejích řad mohou být z neúspěchu ve volbách velmi nespokojeni a budou hledat viníka uvnitř strany. Kaczynski, dlouholetý předseda strany, může být pod tlakem nebo také vyzván k odstoupení.“

Nyní už je jen na Polsku, aby se rozhodlo, jakým směrem se bude ubírat. Volby ukázaly nespokojenost občanů s politikou Práva a spravedlnosti, ale zároveň nám ukázaly, jak silný má hlas v politickém prostoru. Jakékoli změny budou záviset na vývoji politických jednání a způsobu spolupráce jednotlivých stran.