Dne 26. února 2018 pořádal Institut pro politiku a společnost pracovní snídani s názvem Role EU při hledání východiska z krize v Sahelu. Naše pozvání do diskuze přijali vzácní hosté: Rémi Maréchaux, ředitel odboru pro Afriku a Indický oceán MZV Francie a odborník na migraci, a Ivan Jančárek, zástupce náměstka Sekce mimoevropských zemí, ekonomické a rozvojové spolupráce na MZV ČR, ředitel odboru států subsaharské Afriky. Diskuzi moderoval Jan Macháček, předseda správní rady Institutu pro politiku a společnost.

Jan Macháček uvítal vážené hosty a stručně shrnul současou situaci v oblasti Sahelu. Tato oblast se nachází v centru pozornosti EU kvůli četným bezpečnostním hrozbám. V důsledku propustných hranic a absence efektivní kontroly území ze strany jednotlivých států čelí region pašování zbraní, drog i obchodu s lidmi. Velký problém představuje zejména působení teroristických skupin. Na podporu nově se formující regionální vojenské jednotya Joint Force zemí G5 uvolnila Evropská komise 50 mil. eur. EU ovšem požádala své členské státy, aby se podílely na humanitární pomoci v oblasti Sahelu, neboť finanční pomoc alokovaná z EU se zdá být pro nalezení stabilního řešení situace v regionu nedostatečná.

Rémi Maréchaux navázal s tím, že nestabilitu a vážnost situace v regionu demonstruje fakt, že jen při poslední vojenské operaci před dvěma týdny v Mali přišli o život dva francouzští vojáci. Francie je proto v ukončení tohoto stavu hluboce zainteresována. V roce 2000 se do oblasti dostaly nové teroristické skupiny, které v lokálních komunitách vytvořily své základny. Pan Maréchaux zdůraznil, že jednotlivé národní vlády se snažily vyrovnat s nastalou situací různě, žádná ovšem nepřistoupila k vojenské intervenci vůči teroristickým skupinám. Pro plošný vojenský zásah se proto v roce 2014 rozhodla Francie. Zájem pomoci ale nebyl čistě nezištný. Teroristické skupiny v Sahelu jsou velmi aktivní ve své propagaci. Jejich cíl je globální. Chtějí rozbít demokratický systém, proto jsou nepřítelem všech demokratických států. Francie se tedy svými aktivitami v zemích Sahelu nesnaží pouze pomoci tamním vládám a lidem žijícím v regionu, ale snaží se rovněž zajistit bezpečí francouzských občanů.

Rozvoj, politická situace a bezpečnost. To jsou podle Rémi Maréchauxa tři aspekty, na které se musí EU ve svých aktivitách v zemích Sahelu soustředit. Ofenzivní operace proti teroristickým skupinám jsou nepochybně jedinou cestou, jak zajistit bezpečnost v regionu. V červenci se budou v Mali konat prezidentské volby. Úlohou západních aktérů je zajistit, že volby budou férové, svobodné a soutěživé. Za tímto účelem vyšle Francie do země monitorovací tým.

Ivan Jančárek vnímá Sahel jako velmi strategickou oblast, která svou populací (obrovským demografickým růstem), ale i geografickou pozicí (atraktivní pro teroristické skupiny) představuje pro EU výzvu. Z pohledu ČR nebyl Sahel vždy prioritním africkým regionem. Nyní se ovšem situace proměnila a přítomnost ČR v regionu je důležitá kvůli otázce bezpečnosti, řešení migrační krize a ekonomickým příležitostem. Česká vláda chce pomáhat při řešení migrační krize, potažmo v boji proti pašeráctví, přímo v zemích původu migrantů. Pomoc ovšem stěžuje fakt, že Česká republika nemá ambasádu v žádné zemi Sahelu. Pan Jančárek zdůraznil, že pro růst ekonomického potenciálu regionu je nezbytnou podmínkou bezpečnostní stabilita. Stěžejní je tedy vyřešení politické situace Libyi, která sice není součástí Sahelu, ale výrazně přispívá k politické i bezpečnostní krizi v regionu.

Rémi Maréchaux reagoval s tím, že v Libyi bohužel Francie nemá na vládní úrovni žádného legitimního a silného partnera. Nelze proto efektivně problém pašeráctví řešit. Pan Jančárek souhlasil a dodal, že v tomto ohledu je příkladem úspěšné praxe a dobrých výsledků spolupráce regionální vlády a EU Niger. Musíme proto podle něj pracovat na nalezení komplexního řešení, nejen pouze pro oblast Sahelu, ale i pro ostatní africké státy tak, aby se nigerský úspěch mohl opakovat i v Libyi. Za stav států jsou totiž odpovědní zejména lokální politické elity a státní instituce. Ty je třeba podporovat v jejich akceschopnosti a stabilitě.

Jak pan Maréchaux poznamenal, Al-Káida i tzv. Islámský stát fungují jako franšízy. Pakliže se k činnostem dané organizace připojíte, můžete čerpat zdroje v podobě technického vybavení, kontaktů apod. Hlavním úkolem EU a spojenců regionálních vlád je proto snažit se rozbít tyto technické a komunikační sítě, jejichž cílem je převzít kontrolu nad lokálními obyvateli. Například v Mali bylo kvůli aktivitám teroristických skupin zrušeno na 500 škol. Velkou výzvou je rovněž populační nárůst v celém regionu. Te vyžaduje velké investice do rozvoje zemí – budování škol, infrastruktury, zemědělství apod. S tím zcela souhlasil Ivan Jančárek. Podle něj je třeba soustředit se zejména na děti a mládež. Investice do školství a ekonomický rozvoj jsou klíčem ke stabilizaci situace v regionu. Podmínkou tomu je ale zajištění adekvátních bezpečnostních podmínek.

Rémi Maréchaux v závěru konstatoval, že při pohledu na situaci v Itálii, Španělsku, Belgii atd. vidíme, že evropské státy jsou velmi silně ovlivněny situací na africkém kontinentu. Existuje proto shoda na tom, že humanitární a bezpečnostní krizi v oblasti Sahelu je nutno řešit společnými silami. Výzvou pro EU je nyní vytvoření funkčního koordinačního mechanismu pro efektivní distribuci poskytované pomoci v regionu.