Dne 30. ledna 2024 proběhla online debata „Škola (pro)hrou: Krize nabídky a poptávky středního školství“, kterou zorganizoval Institut pro politiku a společnost. Tato diskuse reflektovala problematický rok 2023 v českém školství, jenž vyvrcholil největší školskou stávkou v historii České republiky s účastí přes 7000 škol. Přijímací zkoušky na střední školy pro ročník narozený v roce 2008, jakožto nejsilnější za posledních 29 let, odhalily nedostatky v systému, včetně omezené kapacity škol v některých regionech.

Mezi hosty debaty byli Jana Berkovcová, poslankyně a členka Výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu, Karel Dvořák, předseda Sdružení učňovských zařízení a ředitel odborného učiliště Ohradní a Jan Čižinský, starosta Prahy 7, pedagog a bývalý poslanec.

Diskuse začala zhodnocením uplynulého roku, který někteří politici a odborníci považují za přelomový v důsledku katastrofálního stavu českého školství, k čemuž se přiklání také paní poslankyně Berkovcová. Zmínila také nedostatečné financování školství a časté změny na postu ministra školství. Zdůraznila dále problém podfinancování, zatímco pan Dvořák poukazoval na uměle vytvořenou hysterii médii kolem přijímacích zkoušek a nedůsledné kroky ministra školství. Starosta Čižinský upozorňoval na potřebu šetřit pojmy jako „katastrofa“ nebo „krize“, přičemž zdůrazňoval psychologické dopady pandemie COVID-19 na děti a učitele.

Debata se také zaměřila na problém přijímacích zkoušek a nedostatečné kapacity škol v některých regionech. Poslankyně Berkovcová zdůrazňovala složitost odpovědnosti za tuto situaci, zatímco ředitel Dvořák tvrdil, že se situaci nedalo nijak předejít a klíčovým problémem jsou nerealistická očekávání rodičů. Starosta Čižinský pak naopak poukázal na politickou odpovědnost za toto „zaspání“ a zpožděné reakce.

V diskusi o maturitních oborech versus učilištích, Berkovcová zdůraznila potřebu udržet gymnázia jako výběrové školy, zatímco Dvořák kritizoval rostoucí nechuť mladých k fyzické práci a poukázal na předsudky proti studentům učňovských oborů, přičemž se někteří mohou mít po vyučení finančně lépe než absolventi vysokých škol. Čižinský připomněl, že všechny obory jsou rovnocenné, ale zároveň zmínil statistiky a čísla, podle kterých jsou na úřadech práce nejčastěji právě absolventi učilišť.

Závěrem se diskutovalo o roli Cermatu v přijímacím procesu, kde poslankyně Berkovcová uznala možnou nutnost jeho modifikace a Dvořák poukazoval na finanční zátěž zkoušek pro rodiny uchazečů. Čižinský vyjádřil zájem o podrobnější data týkající se výsledků přijímacích zkoušek. Byly také zmíněny představy řečníků o budoucnosti školství, od potřeby zvýšení kapacit škol přes posílení kariérního poradenství až po podporu odborného učňovského školství a boření s ním spojených předsudků.