Nestihli jste některou z našich akcí? Nebo Vás prostě jenom zajímají nejdůležitější informace, které zazněly? V jednoduchosti je krása. Rozhodli jsme se proto, že všechny reporty, videa, fotografie a tiskové zprávy dáme přehledně na jedno místo. Ať už hledáte cokoliv, určitě jste tu správně. Teď už Vám nic důležitého neuteče.

PODÍVEJTE SE NA PROBĚHLÉ AKCE

5. 10. 2015

Více o události

Institut pro politiku a společnost pořádal ve čtvrtek 5. listopadu 2015 veřejnou debatu na téma „Tři roky od přímé volby hlavy státu – hrozba poloprezidentského sytému zažehnána?“. S moderátorem Kristiánem Léko přišli diskutovat Michal Kubát, politolog Univerzity Karlovy, Jan Wintr, ústavní právník Univerzity Karlovy, Jan Macháček, předseda správní rady Institutu pro politiku a společnost, Martin Zvěřina, novinář Lidových novin, Jindřich Šídlo, novinář Hospodářských novin a Milan Hamerský, ústavní právník.

Již v úvodu Jan Macháček upozornil, že volba české hlavy státu není přímá, ale měla by být spíše označována jako lidová volba. Dodal, že její zavedení nebylo v ústavněprávním rámci Česka správnou volbou a odkázal na texty Petra Pitharta. S tvrzením, že český prezident má být volen, nepřímo souhlasili také ostatní panelisté. Stejně tak panoval souhlas, že pokud byla volba změněna, mělo dojít také k úpravě prezidentových pravomocí.

Fakt, že k takové úpravě nedošlo, vedlo k mocenské expanzi prezidenta Zemana krátce po zvolení. Jindřich Šídlo označil Miloše Zemana za nejsilnějšího politika v zemi, a to od léta 2013 až po tzv. Lánskou schůzku na začátku roku 2014. Tomu přitakal také Jan Wintr, který hovořil o snaze vychýlit systém z rámce parlamentní republiky. Důležité bylo ovšem upozornění, že přes jednoznačné porušení ústavních zvyklostí, Zeman neporušil Ústavu České republiky jako takovou.

Michal Kubát objasnil, proč nelze zavedení přímé volby ani toto vychýlení chápat jako směřování k poloprezidentskému typu režimu. Určujícím definičním kritériem je dle politologa totiž moc hlavy státu, která má být přímá a nezávislá, pozitivní a politická. Jelikož však nedošlo k ústavní změně pravomocí české hlavy státu, nelze hovořit o posunu k poloprezidencialismu, a to i přesto, že skrze jmenování Rusnokovy vlády je zde snaha výše popsanou moc si přisvojit. Obcházení pravidel hry, však dle Kubáta, neznamená přechod k jinému typu režimu.

Na závěr panelisté také vyjádřili obavu kvůli krátkému časovému odstupu mezi parlamentními a prezidentskými volbami, což pravděpodobně povede k zmatečnosti, provázanosti a negativitě kampaní. Jindřich Šídlo zároveň dodal, že pokud bude mít Miloš Zeman šanci zopakovat snahu o mocenskou expanzi, učiní to. Tím de facto odpověděl na otázku, která byla položena v názvu debaty.

Debata Tři roky od přímé volby hlavy státu byla první ze série akcí Institutu pro politiku a společnost tématem zabývající se „českou justicí“.