Začátek školního roku 2026/2027 přináší hned několik změn, které se dotýkají především prvních tříd, práce asistentů pedagoga a pravidel pro používání technologií. Podle Jany Berkovcové, místopředsedkyně sněmovního školského výboru, bude jedním z hlavních úkolů škol vytvořit dětem klidnější přechod z mateřské do základní školy a současně lépe připravit pedagogy na rozdílné potřeby žáků.

Jednou z nejvýraznějších změn je zpřísnění pravidel pro odklady povinné školní docházky. Do prvních tříd tak mohou nastoupit i děti, které by podle dřívějších pravidel získaly odklad. „Cílem má být, aby to dítě v první třídě bavilo, aby se těšilo na učení, na to, že se naučí číst, psát a počítat,“ uvedla Berkovcová.

Na tuto změnu navazuje i budoucí přechod ze známkování ke slovnímu hodnocení v prvních třídách. Podle poslankyně by to mělo omezit stres ze známek a zabránit tomu, aby byly děti už na začátku školní docházky rychle rozdělovány na úspěšné a méně úspěšné. Výhodou je podle ní také přesnější zpětná vazba rodičům. Samotná známka neukáže, zda dítě například čte rychle, ale s chybami, nebo počítá pomalu, ale správně.

Důležitou novinkou letošního září je také přítomnost asistenta pedagoga v každé první třídě s alespoň patnácti žáky. Jeho úkolem má být především podpora učitele a pomoc dětem, které potřebují více času nebo pozornosti při adaptaci na školní prostředí.

Počet asistentů pedagoga v posledních letech podle Berkovcové výrazně narostl, ne vždy je však jejich odborná příprava dostatečná. „Ukazuje se, že několikatýdenní kurz nestačí,“ upozornila. Připravované změny proto mají směřovat k profesionalizaci a institucionalizaci této profese, vyšší kvalifikaci a větší stabilitě pracovních míst. Současně by měli ředitelé získat větší možnost rozhodovat, ve kterých třídách je pomoc asistenta nejvíce potřebná. Klíčová je také spolupráce asistenta s učitelem, protože bez jasného rozdělení rolí a vzájemné důvěry nemusí přítomnost dalšího pracovníka ve třídě fungovat efektivně.

Technologie ve školách ano, ale s pravidly

Velkým tématem veřejné debaty jsou mobilní telefony ve školách, respektive jejich zákaz. Berkovcová podporuje jejich širší omezení a legislativní úpravu vnímá mimo jiné jako oporu pro ředitele, kteří se pro tuto změnu již rozhodli a dnes musejí svá pravidla často obhajovat před samotnými rodiči.

Hlavním argumentem pro omezení mobilů je podle ní snaha podpořit přímou komunikaci mezi dětmi. Přestávka bez mobilního telefonu může podle ní děti přirozeně vést k pohybu, rozhovoru a vytváření vztahů uvnitř školního kolektivu.

Současně ale odmítá představu, že by technologie měly ze škol úplně zmizet. „Budou předměty a situace, kde děti budou potřebovat mobily, tablety nebo notebooky, a to je naprosto v pořádku. Ale musí se umět obejít i bez nich,“ uvedla. Rozhodující má být rozdíl mezi technologií jako nástrojem výuky a jejím automatickým používáním během celého školního dne.

Podobně opatrný přístup zastává Berkovcová k umělé inteligence ve výuce. U mladších žáků by podle ní měla platit zásada, že AI mají využívat především u činností, které už sami zvládají. Děti se mají nejprve naučit číst, psát, počítat, pracovat se základními informacemi, hledat souvislosti a samostatně přemýšlet. Teprve na tomto základě může AI fungovat jako nástroj, který další schopnosti rozvíjí. U učitelů naopak může být výrazným pomocníkem při přípravě hodin, tvorbě úloh nebo hledání nových metod výuky.