Když koronavirová pandemie ochromila svět, Rumunsko bylo poslední zemí EU, která vyhlásila stav nouze kvůli Covidu 19. Rumunský prezident Klaus Iohannis vyhlásil stav nouze 16. března na dobu 30 dní s možností prodloužení podle vývoje situace. Národní výbor pro mimořádné situace přijal omezující opatření pro národní bezpečnost a ochranu zdraví státu. Nejdůležitější vyhláškou bylo omezení volného pohybu osob. Rumunsko se ponaučilo z jiných zemí, a proto braly situaci velmi vážně.
I když první případ v Rumunsku byl potvrzen už 26. února (jednalo se o muže vracejícího se z Itálie), vláda reagovala na začátku pandemie nejprve pomalu. Rumunsko se zabývalo vlastní verzí krize v Bergamu. Město Sucaeva na východě země se potýká s více než čtvrtinou všech případů Rumunska. Vojenská vyhláška č. 6 zavedla karanténu v okrese Suceava a v dalších osmi okolních vesnicích. Vojenská vyhláška č. 7 zavedla karanténu ve městě Tandarei v kraji Ialomita. Kvůli potvrzenému případu v senátu byli všichni členové vlády a členové PNL posláni do izolace a pracovali z domova.
Jakmile se země rozhodla jednat s pandemickým národním výborem, začal rychlý průběh rozhodných akcí. Dne 22. března Rumunsko zaznamenalo první úmrtí, po kterém následovala vojenská vyhláška č. 3. Po zhoršení situace dne 24. března Rumunsko přešlo od předchozího omezení volného pohybu z 21. března k celonárodní izolaci. Lidé měli zakázáno opustit dům bez podepsaného prohlášení a průkazu totožnosti. Policejní důstojníci a vojenské kontroly zajistili dodržování předpisů a v případě porušení izolace dávali přísné pokuty. Dne 24. března výdaje pokut přesáhly 78 milionů EUR. Podle úřadů a jejich zkušeností nebude významná část pokut nikdy zaplacena. Omezení umožnilo lidem vyjít ven pouze pro potraviny, léky a z pracovních důvodů. Národní výbor pro mimořádné situace počítal se třemi možnými scénáři a poskytl patnácti bodové instrukce.
Rumunsko se ponaučilo ze zkušeností Itálie a Španělska. V rámci ochrany své starší populace Rumunsko rozhodlo, že občané starší 65 let mohou chodit ven pouze od 11:00 do 13:00 hodin. Nařízení rovněž zrušilo všechny interní lety. Vojenská vyhláška č. 4 zakázala mezinárodní lety a zavedla pokuty za porušení omezení pohybu. Lety převážející sezónní pracovníky z Rumunska jsou stále možné.
Obavy a strach z opakování italského scénáře byly na místě, neboť Rumunsko má závažné problémy s odlivem kapacit ze systému zdravotní péče. Systém zdravotnictví chybí přibližně 40 tisíc zdravotnických pracovníků. Rumunsko vynakládá na resort zdravotnictví pouze 5% DPH a je jedou z nejchudších zemích v Evropě. Většina zdravotnického personálu se také řadí do starší populace. Situace systému zdravotní péče v Rumunsku je dokonce mnohem závažnější než v Itálii a Španělsku. Předpovědi pro pandemii Covidu-19 v Rumunsku byly velmi znepokojivé. Lékařská pomoc případům Covidu-19 byla prohlášena za bezplatnou i pro Rumuny z diaspory (pracujících v zahraničí a nepřispívajících do rumunského systému zdravotní péče) a cizince žijících v pohraničí. Jakékoli kroky k zabránění šíření infekce musí být přijaty bez ohledu na náklady do rozpočtu.
Spousta Rumunů pochází původně z vesnic, a proto na začátku pandemie odjelo mnoho lidí z měst, aby se izolovali v přírodě nebo aby se vrátilo domů ke svým starším příbuzným. Migrace obyvatelstva z měst k jejich rodinám představovala skutečnou hrozbu rozšíření koronaviru mezi starší populaci ve venkovských oblastech. Rumunské vesnice jsou velmi izolované a mimo dosah zdravotní péče. Na začátku pandemie Rumunsko testovalo pomalu.
Rumunsko zahájilo epidemiologické testování ve speciálních lékařských stanech a nemocnicích pro infekční choroby. Rumunsko se rozhodlo testovat lidi s příznaky a ty, kteří navštívili rizikové oblasti nebo byli v přímém kontaktu s infikovanými osobami. Rumunsko koupilo testy z Jižní Koreje. Díky soukromým poskytovatelům zdravotnických služeb se zvýšila testovací kapacita a umožnilo se také testování pracovníků v první linii.
Rumunská vláda koupila masky a další vybavení z Turecka a Jižní Koreje pro vládní síly. Nagumo Medical Supply SRL poskytl 90 milionů obličejových masek. Nadace Globalworth poskytla masky pracovníkům v první linii.
Rumunsko také obdrželo od USA zdravotnické vybavení v hodnotě 800 000 dolarů. Finanční pomoc a zdravotnické vybavení poskytl například slavný rumunský tenista Simone Halep. Dokonce i papež František I. daroval vybavení rumunské „Lombardii“.
Kvůli závažnosti ohrožení rumunské bezpečnosti, se stal Covid-19 důvodem přísných preventivních omezení. Rumunsko přijalo důrazná opatření proti šíření infekce prostřednictvím několika vojenských vyhlášek. Dne 17. března Rumunsko uzavřelo malé hraniční přechody a zajistilo repatriaci svým občanům z Maďarska. Navzdory nedostatečnému počtu zaměstnanců v systému zdravotní péče poskytla vláda tým sedmi zdravotnických pracovníků na pomoc do Itálie. Jinak ale Rumunsko zastavilo vývoz zdravotnického personálu i vybavení. Co se týče obecného nedostatečného financování systému zdravotní péče, Rumunsko dostalo pomoc a finance zejména od nevládního sektoru, jednotlivců, komunit a společností. Tito dobrodinci bezplatně poskytovali obličejové masky, ubytování zdravotnickým a bezpečnostním silám, balíčky potravin a další formy solidarity v odvětvích a ve věcech, v nichž úřední orgány neposkytly pomoc.
Mezi prvními nařízeními byla omezení: uzavření škol (všechny úrovně od mateřských škol po univerzity) a pozastavení všech letů do Itálie. Vzdělání pak bylo poskytováno prostřednictvím Teleschool (televizní program). Rumunsko rovněž zakázalo všechny outdoorové a indoorové aktivity pro více než 1000 lidí později na více než 100, 50 a poté je zrušilo úplně. Další vyhláška nařídila uzavření restaurací, hotelů, kaváren, klubů atd. Následovala vojenská vyhláška omezující počet lidí shlukujících se na veřejnosti na maximálně tři osoby a vycházení od 10:00 do 6:00 hodin. Rumunsko pokračovalo v postupném uzavírání hranic a zákazu vývozu zdravotnických zásob po dobu dalších 6 měsíců. Dalším preventivním opatřením byl zákaz všech veřejných akcí, až na venkovní trhy. Vláda také umožnila cestovat sezónním pracovníkům do Německa a některých dalších zemí.
Jedním z důležitých opatření bylo povinné ochranné vybavení jako obličejové masky, rukavice atd. Na rozdíl od jiných evropských zemí je povinnost nošení obličejové masky ukládána jednotlivými obcemi. Nejedná se tedy o celostátní omezení. Společnosti a státní agentury jsou však povinny poskytovat svým pracovníkům ochranné pomůcky. Vláda nepředložila povinnost nosit masky na národní úrovni kvůli strachu z nedostatků a stížností.
Někteří lidé se zasazovali o ještě přísnější omezení a lidé začali dobrovolně nosit domácí obličejovou masku. Po krizi ceny zboží porostou. V zájmu zachování strategických zájmů státu rumunská vláda slíbila zajistit zásoby potravin. Jeden z vládních kroků se týkal regulovaných cen zdravotnického vybavení, potravin a veřejných služeb. Rumunsko zakázalo vývoz strategických potravinářských výrobků, jako jsou obilí, obilniny, cukr, olej, mouka, sušenky atd.
K 24. dubnu má Rumunsko více než 10 000 potvrzených případů, 552 úmrtí a 2 500 uzdravených pacientů. Dne 27. dubna zaregistrovalo Rumunsko více než 11 300 potvrzených případů. Čísla jsou vysoká, ale nejedná se o nejhorší katastrofický scénář. Preventivní opatření a omezení fungovala.
Postupem času a největším nebezpečím kolapsu systému zdravotní péče není bezprostřední hrozba, rumunská vláda sleduje kroky dalších evropských zemí a hovoří o uvolnění a zaměření na hospodářské oživení.
Poslední plán na uvolňování omezení se bude konat 15. května, oznámil prezident. Uvolňování bude probíhat postupně s ohledem na různé věkové skupiny a situace a s ohledem na doporučení Evropské komise. Masky i zákaz veřejných akcí zůstanou povinné. Prvním uvolněním by bylo znovuotevření škol a některých ekonomických aktivit. Nedávno však vláda znovuotevření školy pro tento akademický rok popřela.
Rumunsko nyní pracuje na rozvolňovacím plánu. V důsledku rozvolnění a ukončení uzavření hranic zavede Rumunsko od 15. května povinné nošení roušek v dopravních a veřejných prostorách. Prezident předpovídá, že roušky budou povinné až do příštího roku. Dokud bude stále panovat hrozba nemoci.
První fáze uvolňování se týká profesionálních rybářů, včelařů a autoservisů. Poté budou povoleny všechny hospodářské činnosti spojené se zemědělstvím. Pohyb osob ve věku nad 65 let je povolen bez ohledu na čas, ale výhradně za účelem cesty na pracoviště a do domácnosti.
Rumunská hospodářská pomoc spočívá v odložení platby CAS, CAST, CAM o tři měsíce, dostupnosti rychlých půjček, podpoře od Světové banky, flexibilitě zákoníku práce pro práci na dálku a daňových pobídkách.
Dne 17. března se rumunský premiér Ludovic Orban setkal se zástupci Tripartitní rady pro sociální dialog, aby vydal ekonomická a sociální opatření ke zmírnění dopadů Covidu-19. Hlavním cílem jednání bylo udržení pracovních míst, zajištění životaschopnosti hospodářských odvětví a zachování hospodářské činnosti. Rumunská vláda se rozhodla přijmout opatření a zasáhnout za účelem udržení zaměstnanosti, zvýšení likvidity společností a podpory technické nezaměstnanosti společnostmi v případě, že jejich činnost byla dočasně pozastavena kvůli státním omezením nouzového stavu. Vláda také deklarovala prodloužení lhůty pro odevzdání daní. Důvodem bylo snížení interakce občanů se státními institucemi.
Rumunská vláda se zavázala podporovat výrobní kapacity strategických hospodářských subjektů poskytováním ochranných a dezinfekčních prostředků, jakožto i nezbytnost uplatňování ochranných opatření na pracovištích za účelem ochrany personálu. Ministerstvo zdravotnictví věnovalo 2 miliardy EUR na poskytování bezplatných léků a vybavení. Vláda také potvrdila státní podporu železniční společnosti CFR MARFA a 60 milionů EUR pro Tarom Airline.
Stát také oprostil od placení příspěvků na sociální zabezpečení zaměstnance v cestovním ruchu, dopravě a zábavě – v odvětvích výrazně zasažených nouzovými omezeními. Lidé v karanténě dostanou finanční pomoc ze státního rozpočtu a pokud krize trvá déle než tři měsíce, budou pozastaveny splátky hypotečních úvěrů. Zaměstnancům v zranitelných odvětvích vláda odpustila povinnost zdanit příjmy.
Textilní továrny patří k významnému odvětví rumunského průmyslu. Příjmy a výroba byly značně ovlivněny nedostatkem dovozu surovin z Číny a ztrátou italských zákazníků. Pokles v textilním průmyslu se odhaduje přibližně o 40 %.
Lokální podniky čekají další závažné problémy. Rumunská vláda slíbila podporu a přijala pomoc Světové banky ve výši 400 milionů EUR na pomoc místním podnikům. Spolupráce Ministerstva práce a Ministerstva zdravotnictví bude i nadále pracovat na minimalizaci ztrát, poskytování zdravotních služeb a udržování výplaty technické nezaměstnanosti pro všechny zaměstnavatele, kteří byli nuceni omezit nebo přerušit své ekonomické činnosti v nouzovém stavu. Vojenská vyhláška rovněž umožňuje pozastavení úvěrů jednotlivcům i společnostem, půjčky bez úroků, žádné sankce za fiskální dluhy v době stavu nouze plus 30 dní poté. Stát odložil platbu nájemného pro malé a střední podniky, právníky, zubaře atd. Nájemné bude vyplaceno po krizi. Vláda rovněž potvrdila vrácení DPH až do výše 1,87 miliardy EUR, aby společnosti mohly více těžit z pracovního kapitálu.
Národní rumunská banka snížila úroky o 0,5 % a je rozhodnuta poskytnout společnostem likviditu. Banka také nabízí možnost nákupu vládních cenných papírů a poskytuje financování půjček pro korporace a jednotlivce.
Podle prvních průzkumů 60 % malých a středních podniků očekává plnou zaměstnanost i po krizi. 64 % malých a středních podniků potvrzuje, že byly významně ovlivněny. Během zavírání bylo v důsledku krize ztraceno již 250 tisíc pracovních míst. Rumunsku se zatím podařilo zpomalit šíření choroby a zabránit zastavení systému zdravotní péče. Hospodářské oživení bude těžký úkol, stejně jako ve všech ostatních zemích světa.
Přes mnoho neznámých je jedna věc jasná. Rumunsko má silné vazby na západní země a trvá na pocitu sounáležitosti a solidarity se západním demokratickým světem. Koneckonců, Rumunové mají ještě z nedávna své vlastní zkušenosti s východními vlivy a komunistickou totalitou. Jejich silný vztah s USA, závazek vůči hodnotám EU a spolupráce je patrná v jejich postojích a krocích během krize. Symbolická gesta spolupráce, sounáležitosti a solidarity s Itálií, jakož i koordinace a dodržování doporučení EU, poskytování dopravních koridorů pro další zásoby a sezónní pracovníky v EU – to jsou známky velkého úsilí Rumunska o sounáležitost se západními politikou a jejími hodnotami.