Praha 10. června 2019
Češi se těší, až je nahradí roboti, o kratší pracovní týden ale nestojí
Drtivá většina z nás se robotů a automatizace práce nebojí. Ačkoliv se dnes různé předpovědi předhání v katastrofických vizích toho, jak nás nahradí stroje, jen 12 procent Čechů se bojí, že kvůli robotizaci přijdou o práci. Naopak vůbec z toho nemá obavy více než polovina tuzemských zaměstnanců, plných 53 procent. Vyplynulo to z unikátního průzkumu, který pro Institut pro politiku a společnost připravila společnost Behavio.
Pro Čechy jsou nastupující trendy umělé inteligence, automatizace a robotizace hlavně šance jak nahradit těžkou a monotónní práci. Mimořádně nízká nezaměstnanost a sebevědomí zaměstnanců se ukázalo i v tom, že přesně polovina odpověděla, že pokud je nahradí stroj, nebo program, prostě půjdou dělat něco jiného. Není tak divu, že také polovina lidí má z robotizace pozitivní pocit, či se na ni přímo těší. Silnou negativní emoci má jen 6 procent z nás. Oproti tomu sednout si do samořiditelného auta bez řidiče by se bálo 44 procent dotázaných, v zahraničí je ale toto číslo obvykle výrazně vyšší.
„Naše firmy i jednotlivci se musí především naučit přistupovat k robotizaci jako k příležitosti. Příležitosti k nahrazování těžké manuální a rutinní práce, postupnému rušení nekvalifikovaných pozic a k proměně pracovního trhu. Je to šance na zvyšování podílu kvalifikovaných profesí a na růst produktivity a v neposlední řadě mezd,“ říká europoslankyně Martina Dlabajová a dodává: „O zaměstnání rozhodně nouze nebude. Právě naopak, zaměstnanost je u nás dlouhodobě vysoká a pracovní trh už nemá kde brát. Firmy potřebují automatizovat rutinní práci a uvolnit tak pracovníky pro jiné činnosti.„
“Klíčové je jak zvládneme digitální transformaci ekonomiky v několika příštích letech a zásadní roli v tom bude hrát vzdělání a rekvalifikace,” uvedla Šárka Prát, výkonná ředitelka Institutu pro politiku a společnost, který se tématům digitalizace a umělé inteligence v Česku a v Evropě věnuje dlouhodobě. “Z průzkumu nám vyplynulo, že mimořádně důležitá bude spolupráce státu s firmami,” zdůrazňuje.
Zajímavé přitom je, že čas do sebevzdělávání a zvyšování je ochoten investovat téměř každý. Nejvíce přitom, pokud je motivuje přímo povýšení a vyšší plat. V takovém případě jsou více než tři čtvrtiny zaměstnanců dokonce ochotny zaplatit za kurz pět tisíc korun ze svého a absolvovali by ho ve svém volném čase.
Lepší plat přitom vítězí i nad volným pátkem nebo kratším pracovním dnem. Pokud by si mohly vybrat, dvě třetiny z nás by chtěly raději více peněz, než volný pátek. A jen naprosté minimum, 5 % by zvolilo o půl hodiny kratší pracovní den, jak nedávno navrhovaly odbory.