Zásadní výzvou pro EU je posílení její vnitřní jednoty. Čím dál tím častěji jsou totiž členské státy rozdělovány na Východ a Západ, jádro a periferii. Koncept více-rychlostní Evropy, jehož zastáncem je například francouzský prezident Macron, má potenciál toto rozdělení v budoucnu ještě umocnit. Z Evropy se ovšem ozývají hlasy stavící se proti dalšímu umocňování dvojí rychlosti integračního procesu.

Názory na další vývoj a směřování EU se liší i v rámci států Višegrádské skupiny. Slovenský premiér Fico již v minulosti několikrát avizoval, že Slovensko chce stát po boku Německa a Francie. Důvodem je nepochybně i skutečnost, že Slovensko patří do měnové unie, a vlastně automaticky se s ním proto v projektu tvrdého integračního jádra počítá. To potvrzuje i fakt, že Evropská komise zahájila v roce 2017 se státy skupiny V4 řízení o porušování evropské legislativy o uprchlických, do něhož ovšem Slovensko zahrnuto nebylo. Naproti tomu zbytek zemí skupiny V4 setrvává nejen mimo měnovou unii, ale i mimo hlavní integrační proud. Polsko a Maďarsko jsou hlasitými kritiky EU a požadují její komplexní reformu. Obě země jsou přitom dlouhodobě kritizovány za porušování principů právního státu a liberální demokracie. Česká republika stojí na pomezí. Touží být součástí silného unijního jádra, ovšem ve svém vlastním pojetí – bez členství v eurozóně.

Jaká je tedy budoucnost Visegrádské skupiny? Co je potřeba udělat, aby byla posílena spolupráce uvnitř V4, nebo lze očekávat další fragmentaci? Evropská komise nesouhlasí s ideou více-rychlostní Evropy, ale co Německo a Francie? Pakliže projekt více-rychlostní Evropy uspěje, jaké dopady to bude mít na ekonomiku a bezpečnost zemí skupiny V4? Hrozí vystoupení členů V4 z EU? Jak se tyto otázky promítnou do budoucího unijního rozpočtu, který se teď stává tématem číslo jedna?

Mezinárodní visegrádský fond je mezinárodní dárcovskou organizací založenou v roce 2000 vládami zemí visegrádské skupiny – Česka, Maďarska, Polska a Slovenska, které podporují spolupráci ve Visegrádském regionu (V4) i mezi regionem V4 a dalšími zeměmi, zejména v regionech západního Balkánu a také východního partnerství. Fond rozděluje 8 milionů eur prostřednictvím grantů, stipendií a pobytů umělců, na které každoročně poskytují rovné příspěvky všechny země V4. Ostatní dárcovské země (Kanada, Německo, Nizozemsko, Jižní Korea, Švédsko, Švýcarsko, Spojené státy) poskytly další 6 milionů eur prostřednictvím různých grantových programů, které fond provozuje od roku 2012.

 

Institut Republikon je liberální think-tanková organizace se sídlem v Budapešti. Institut je nezávislý na jakékoli politické straně, ale zavazuje se k demokratickým hodnotám, toleranci a budování otevřenější společnosti. Posláním Republikonu je formulovat nové myšlenky, nalézt způsoby, jak zvýšit popularitu hodnot liberální demokracie, lidských práv a tolerance a přispět k budoucí koalici mezi stranami, občanskými organizacemi a nevládními organizacemi kritizujícími autoritativní tendence viditelné v Maďarsku. Republikon navíc působí jako hlídací pes maďarské politiky. Cílem institutu je ovlivňovat veřejnou diskusi tím, že osvětluje fungování vlády a různých politických stran. Republikon se pravidelně podílí na výzkumu politických strategií a zaměřuje se na vytváření projektů, které přispívají k otevřenější, demokratické a svobodné společnosti. Institut Republikon je členem několika evropských organizací, které se zabývají otázkami v oblasti veřejné politiky. Rovněž se účastnil několika projektů na úrovni EU v různých oblastech, jako jsou menšiny, migrace, či ochrana lidských práv.

 

 

Project: polska je společnou iniciativou dvou různých skupin lidí. První skupinu tvoří lidé působící v oblasti a médií a podnikání a dospívali po pádu komunismu a druhá skupina je tvořená z mladých lidí z liberálních mládežnických a studentských asociací.

Myslíme si, že veřejný život v Polsku potřebuje víc „projektů“ a konstruktivních způsobů myšlení. Proč právě projekty? Každý projekt má přesně stanovené cíle, náklady a zisky. Každý projekt má časový plán, a proto je možné hodnotit jeho úspěch. Projekt může být úspěšný pouze tehdy, když je vytvořen a implementován kompetentními osobami.

Chceme fungovat jako platforma pro to, abychom mladým lidem umožnili se v nestranickém prostředí profesionalizovat a připravit na účast ve veřejném životě. Chceme také dát šanci mladým odborníkům a podnikatelům, kteří vstoupili na trh v roce 1989, zapojit se do veřejných záležitostí a občanské společnosti a předat své schopnosti a znalosti další generaci. Podporujeme a prosazujeme změny v Polsku založením specifických nezávislých think tanků. Hlavním cílem naší nadace je iniciovat změny v Polsku s pomocí odborníků, think tanků a projektů, které jsou propagovány občanskými akcemi našich partnerů. Naší hlavní cílovou skupinou jsou mladí lidé. Spolupracujeme s nimi prostřednictvím: výzkumů, publikací a konferencí.