Aktuálně

Americké centrum, Tržiště 13
Praha
Vystoupí:
Kryštof Kozák
Jiří Šedivý
Petr Gandalovič
Petr Kolář
Alexandr Vondra
Moderuje:
Daniel Anýž

Institut pro politiku a společnost ve spolupráci s Americkým centrem pořádají debatu při příležitosti 100 let trvání česko-amerických vztahů.

Tento rok na podzim oslavíme jubilejní výročí 100 let od vzniku samostatného Československa. Za tento přelomový okamžik můžeme vděčit i slavným 14-ti bodům prezidenta Woodrowa Wilsona, které významně pomohly prosazení práva Čechů a Slováků na sebeurčení. Deklarací práva malých národů na svůj vlastní stát, za který Češi v Americe neúnavně lobovali, začala éra budování česko-amerických vztahů. V průběhu následujících 100 let ovšem došlo k narušení jejich kontinuálního vývoje během období německého protektorátu i po spuštění tzv. Železné opony. Po pádu komunismu nastalo pro česko-americké vztahy období až romatické. Američané opět obdivovali houževnatost malého národa v boji za jeho právo na demokratickou vládu a občanské svobody. Václav Havel, symbol Sametové revoluce, odstartoval svým projevem v americkém Kongresu “zlatou éru” česko-amerckých vztahů. V první části diskuze se proto ohlédneme za všemi zásadními milníky česko-americké spolupráce. Dále se budeme věnovat pravděpodobnému vývoji česko-amerických vztahů. Od doby, kdy Spojené státy obdivovaly bezprostřední styl politiky Václava Havla a kdy český národ vzhlížel k USA jako k výspě svobody a modernity, totiž uplynulo mnoho času. Česká zahraniční politika nabírá v posledních letech různých směrů – od Západu, přes Brusel a Moskvu až do Číny. Je otázkou, kterou z těchto cest si Česká republika zvolí jako svou prioritní a jakým způsobem ovlivní tato volba budoucnost česko-amerických vztahů.

Jaké následky měla americká politika izolacionismu po I. sv. válce? Vytvořila opravdu prostor pro nástup nacismu v Evropě a nastolení protektorátní vlády v Československu? Proč musela vést tzv. demarkační line, která rozhodla o poválečném rozložení moci v Evropě, prostředkem území českého státu? Jak silná byla podpora TGM českých a slovenských krajanů v americké společnosti? Jak vnímali Američané postavu Václava Havla jakožto prezidenta bez politických zkušeností?

Úvodní slovo:

Joann Lockard, rada pro tiskové a kulturní záležitosti, Velvyslanectví USA v České republice

Řečníci:

Kryštof Kozák, vedoucí katedry severoamerických studií, Karlova Univerzita

Jiří Šedivý, stálý představitel ČR při NATO

Petr Gandalovič stálý představitel ČR při OECD

Petr Kolář,   bývalý velvyslanec v USA a Rusku

Alexandr Vondra, bývalý velvyslanec v USA

Druhý panel moderuje Daniel Anýž, komentátor Hospodářských novin.

Debata se bude konat 24.01.2018 v Americkém centru (Tržiště 13, Praha 1).

Registrace

Políčka označená * jsou povinná

Subjekt údajů dává odesláním přihlášky souhlas se zpracováním svých osobních údajů (jména, příjmení, emailu a případně dotazu pro řečníka) spolkem Institut pro politiku a společnost, z. s., sídlem Babická 2329/2, 149 00 Praha, IČ: 227 68 670 za účelem registrace na uvedenou debatu nebo akci pořádanou Institutem pro politiku a společnost z. s.

Více informací o rozsahu a způsobu zpracování Vašich osobních údajů za tímto účelem najdete zde.

Chci i v budoucnu dostávat informace o akcích pořádaných Institutem pro politiku a společnost z. s.

Subjekt údajů dává odesláním přihlášky souhlas se zpracováním svých osobních údajů, tedy jména, příjmení, emailu a jiných kontaktních údajů spolkem Institut pro politiku a společnost, z.s., sídlem Babická 2329/2, 149 00 Praha, IČ: 227 68 670. Institut pro politiku a společnost, z.s. zpracuje osobní údaje pro účely zasílání pozvánek na budoucí akce a informování o aktivitách Institutu pro politiku a společnost prostřednictvím emailu. Subjekt údajů má možnost udělený souhlas kdykoliv odvolat korespondenčně nebo emailem na office@politicsandsociety.cz.

Více informací o rozsahu a způsobu zpracování Vašich osobních údajů za tímto účelem najdete zde.

PDF ke stažení