Každoročně pořádáme desítky různých akcí napříč Českem, prostřednictvím kterých pravidelně otevíráme nejzajímavější a nejpalčivější společenské otázky. Propojujeme přední politiky s odborníky z celého světa, zástupci nejúspěšnějších firem a odbornou veřejnostní. Dáváme diskuzím nový rozměr a přinášíme inovativní řešení. Možná se už ale brzy uvidíme osobně, podívejte se na naše nejbližší akce, které připravujeme.

Institut pro politiku a společnost ve spolupráci s Americkým centrem pořádají debatu při příležitosti 100 let trvání česko-amerických vztahů.

Tento rok na podzim oslavíme jubilejní výročí 100 let od vzniku samostatného Československa. Za tento přelomový okamžik můžeme vděčit i slavným 14-ti bodům prezidenta Woodrowa Wilsona, které významně pomohly prosazení práva Čechů a Slováků na sebeurčení. Deklarací práva malých národů na svůj vlastní stát, za který Češi v Americe neúnavně lobovali, začala éra budování česko-amerických vztahů. V průběhu následujících 100 let ovšem došlo k narušení jejich kontinuálního vývoje během období německého protektorátu i po spuštění tzv. Železné opony. Po pádu komunismu nastalo pro česko-americké vztahy období až romatické. Američané opět obdivovali houževnatost malého národa v boji za jeho právo na demokratickou vládu a občanské svobody. Václav Havel, symbol Sametové revoluce, odstartoval svým projevem v americkém Kongresu “zlatou éru” česko-amerckých vztahů. V první části diskuze se proto ohlédneme za všemi zásadními milníky česko-americké spolupráce. Dále se budeme věnovat pravděpodobnému vývoji česko-amerických vztahů. Od doby, kdy Spojené státy obdivovaly bezprostřední styl politiky Václava Havla a kdy český národ vzhlížel k USA jako k výspě svobody a modernity, totiž uplynulo mnoho času. Česká zahraniční politika nabírá v posledních letech různých směrů – od Západu, přes Brusel a Moskvu až do Číny. Je otázkou, kterou z těchto cest si Česká republika zvolí jako svou prioritní a jakým způsobem ovlivní tato volba budoucnost česko-amerických vztahů.

Jaké následky měla americká politika izolacionismu po I. sv. válce? Vytvořila opravdu prostor pro nástup nacismu v Evropě a nastolení protektorátní vlády v Československu? Proč musela vést tzv. demarkační line, která rozhodla o poválečném rozložení moci v Evropě, prostředkem území českého státu? Jak silná byla podpora TGM českých a slovenských krajanů v americké společnosti? Jak vnímali Američané postavu Václava Havla jakožto prezidenta bez politických zkušeností?

Úvodní slovo:

Joann Lockard, rada pro tiskové a kulturní záležitosti, Velvyslanectví USA v České republice

Řečníci:

Kryštof Kozák, vedoucí katedry severoamerických studií, Karlova Univerzita

Jiří Šedivý, stálý představitel ČR při NATO

Petr Gandalovič stálý představitel ČR při OECD

Petr Kolář,   bývalý velvyslanec v USA a Rusku

Alexandr Vondra, bývalý velvyslanec v USA

Druhý panel moderuje Daniel Anýž, komentátor Hospodářských novin.

Debata se bude konat 24.01.2018 v Americkém centru (Tržiště 13, Praha 1).

PDF ke stažení